ČMA vydala vizionářskou knihu Návrat k prosperitě
Dva roky po úspěšné publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu – Manažeři se lvíčkem vydala Česká manažerská…
V 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2019 zvítězili a manažerem a manažerskou roku se stali generální ředitel a předseda představenstva Komerční banky Jan Juchelka a místopředsedkyně představenstva East Bohemian Airport Hana Šmejkalová. Vítězové obdrželi nejvíce bodů od Hodnotitelské a Národní komise ČMA, která sledovala čtyři okruhy aktivit manažerů – jejich minulost, zlepšování a schopnost motivovat lidi, využití příležitostí a řešení hrozeb a vytváření udržitelné budoucnosti a benchmarking. Vyhlášení výsledků 27. ročníku soutěže proběhlo 3. prosince v pražské centrále ČMA za účasti některých manažerů a hodnotitelů. Žezlo soutěže předal svému nástupci vítěz předchozího ročníku prof. Vladimír Mařík, CIRC ČVUT.
„Nehledě na komlikace provázející soutěž kvůli opakovanému nouzovému stavu výsledky potvrzují vysoký společenský význam tohoto dlouhodobého projektu napříč obory vyhledávat a zviditelňovat úspěšné manažerské osobnosti a vizionáře,“ uvedl Petr Kazík, předseda Hodnotitelské komise a prezident ČMA. Ten současně vyhlásil 28. ročník soutěže MANAŽER ROKU 2020.
Do finále 27. ročníku postoupilo 38 osobností, z nichž Hodnotitelská komise a Národní komise vybrala absolutní vítěze, TOP 10 manažerů a vítěze jednotlivých kategorií. Vedle klasických oborů ČMA ocenila osobnosti v kategorii Manažer digitálního věku, Vizionář a Manažer malého a středního podniku. Cenu Inovace pro udržitelný rozvoj udělila dceřiná Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj CBCSD.
Další informace, včetně medailonků, videomedailonků a osobního vyznání vítězů a finalistů, najdete na webu soutěže www.manazerroku.cz
Online technologie vstupují do fungování a programu České manažerské asociace jako nikdy předtím. Velká část aktivit se přesunula na platformy, jakými jsou sociální sítě, YouTube, web. Vyvrcholením této změny kurzu bylo spuštění Studia ČMA, z něhož se poprvé vysílalo v listopadu 2020. Prostory studiu poskytl ambasador ČMA Jadran Šetlík, z jehož ateliéru se přenosy uskutečnily.
Prvním řečníkem v rámci akce Pražského manažerského klubu byl Gabriel Berdár, někdejší CEO Českého Telecomu. Moderace se ujal Vadim Petrov.
Studio ČMA pokračovalo v unikátním projektu rozhovorů s českými top manažery a odvysílalo diskusi s odborníkem na krizové momenty v životě podniků Liborem Witasskem. Tento český podnikatel a kybernetik je majitelem konzultační společnosti DC VISION zaměřené na transformace firem, krizovým manažerem firmy Strojcar a spolumajitelem Rekvalifikačního centra v Opavě. Vysílání opět moderoval Vadim Petrov.
Před zahájením vysílání studia ČMA připravilo několik rozhovorů. Kateřiny Stolínové z Italsko-české obchodní komory jsme se ptali, jak může vypadat smart working a zda ho firmy praktikují. Podle průzkumu, který si obchodní komora nechala udělat, se k tomuto pracovnímu režimu uchýlilo 123 členských firem z celkových 150. Co dále vyplynulo z výsledků? Celý videorozhovor najdete ZDE.
Jadran Šetlík je ambasadorem ČMA. Co pro něj tento titul znamená a jak vnímá manažerské poslání, o tom promluvil ve VIDEOROZHOVORU.
Odkazy na studio
Česká manažerská asociace (ČMA) si 12. května 2020 připomenula kulaté výročí svého založení a třicet let zastupování manažerů a lídrů v České republice. Při svém vzniku navázala na profesní sdružení manažerů z 1. republiky, jejichž členem byla řada osobností, včetně Tomáše Bati, spolupracující také s ČMA. Právě on je mezi manažery dlouhodobě nejvíce unávám, což také potvrdil průzkum Život a práce manažerů v ČR 2020, který pro asociaci realizovala společnost IPSOS, přičemž zájem o jeho názory na lokální ekonomiku enormně stoupnul kvůli ochromení globální ekonomiky.
„Chtěli jsme vytvořit nezávislé profesní sdružení, které bude podporovat zvyšování kompetencí manažerů a vzdělanost v oboru řízení. Mělo se podílet na rozhodování v legislativě, získávat informace o nových trendech ve světě, chtěli jsme budovat zahraniční kontakty,“ vzpomíná první prezident asociace Bořivoj Frýbert.
Za tři dekády se tyto záměry naplňují. Díky soutěži MANAŽER ROKU se asociaci 28 let daří vyhledávat, hodnotit a oceňovat nejlepší řídící pracovníky a úspěšné osobnosti z řad podnikatelů, lídrů. V roce 2020 se však kvůli nouzovému stavu posunul termín přihlášek do poloviny června a samotné vyhlášení vítězů proběhlo 3. prosince.
Zvyšování odbornosti manažerů se ČMA daří díky klubovým setkáním a networkingu, konferencím „Kam kráčí management“ a řadě aktivit jako je mezigenerační projekt XY-Transfer. V současnosti ČMA nabízí kolektivním členům a dalším zájemcům bezplatné vzdělávání v oblasti měkkých dovedností a IT v rámci projektu 110 OPZ.
ČMA od počátku asociace akcentovala etiku podnikání, čímž se její členové odlišovali od některých manažerů a podnikatelů zejména v 90. letech. Jako první také vydala Etický kodex manažera.
Asociace, její Rada expertů a ambasadoři se v otevřených výzvách obracejí na vládu, manažery a podnikatele, aktuálně v nich upozorňují na potřebu restartu ČR a představení vize budoucnosti země. Česko se podle ČMA neobejde bez naskočení na vlnu nových trendů v ekonomice a managementu a podpory podnikání, zejména lokálního.
ČMA spolupracuje s řadou organizací a institucí, naposledy uzavřela dohodu o spolupráci s Czech Institute of Directors a CZECH TOP 100. Je spoluzakladatelkou České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj CBCSD.
ČMA rozvíjí mezinárodní vazby, v loňském roce vstoupila do evropské asociace CEC European Managers, zastupující přes milion manažerů napříč Evropou. V posledních měsících se v souvislosti s pandemií koronaviru CEC a ČMA soustředily na předávání manažerských zkušeností. Sdílet je na nejvyšší mezinárodní úrovni chce ČMA v roce 2024, příhodně sto let od chvíle, kdy se v tehdejším Československu konal z iniciativy prezidenta Masaryka vůbec první mezinárodní kongres o vědeckém řízení (1. PIMCO – First Prague International Management Congress). „Měli bychom usilovat o to, abychom vyšli z krize posíleni. To platí také pro Českou manažerskou asociaci. Ta uvažuje o organizaci mezinárodního manažerského kongresu v roce 2024 u příležitosti 100 let, které uplynou od jeho prvního konání, které se odehrálo právě v Praze,“ uvedl prezident ČMA Petr Choulík.
V rámci třicátin vydala ČMA knihu s názvem Návrat k prosperitě, která reflektuje i důsledky pandemie na management a některé obory. Objevily se v ní příspěvky téměř čtyř desítek předních osobností, které se zamýšlejí nad úspěšnou a konkurenceschopnou cestou České republiky do budoucnosti, jako jsou profesoři Milan Zelený, Jan Švejnar, Vladimír Mařík, Zdeněk Souček, arch. Michal Postránecký, Daniel Beneš, Martin Hausenblas, Markéta Šichtařová. Své názory v ní vyjádřili i zástupci mladé generace. ČMA v minulosti vydala sérii publikací „Manažeři se lvíčkem“ a v roce 2018 knihu „100 let od začátků svobodného podnikání v Československu“.
Další informace, včetně přelomových okamžiků českého managementu a ČMA, přehledu 30 manažerských osobností, vzpomínek zakladatelů i exkluzivního průzkumu IPSPS Život a práce manažerů v ČR 2020 najdete na webu www.cma.cz.
Dva roky po úspěšné publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu – Manažeři se lvíčkem vydala Česká manažerská asociace v roce 2020 v souvislosti s 30. výročím od svého založení knihu Návrat k prosperitě. Tento unikátní soubor textů renomovaných autorů pokřtili jeho tvůrci, přispěvatelé a hosté v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, jehož vědecký ředitel prof. Vladimír Mařík je jedním z autorů. „Oslovili jsme přední manažerské a podnikatelské osobnosti, aby představili svou reflexi na to, co se děje, jaký svět je teď, jaký bude a co tvoří potenciál k tomu, aby byl lepší,“ uvedl při setkání Vadim Petrov, předseda Redakční rady knihy, taktéž autor. Texty shrnují názory čtyř desítek autorů, reagujících na důsledky pandemie, ale hlavně, zamýšlejících se nad cestami dosažení prosperity v turbulentně měnícím se světě. Profesor newyorské Fordham University a zakladatel „baťovské“ Nadace ZET Milan Zelený ve svém příspěvku uvádí: „Koronavirus odhalil zastaralost, neefektivitu a nespolehlivost uměle konzervovaných zdravotnických, ekonomických, politických, vzdělávacích, společenských a podnikatelských systémů“. A přidává další myšlenku s tím, že mnohé návyky je nutné přehodnotit. „Je třeba objevit dlouhodobou vlastní udržitelnost nezávislou na dotacích, podporách a podvodech a namísto kopírování a plagiátorství hledat osobní, podnikatelská, vzdělávací a samosprávná řešení,“ píše. Jeho podporu lokální ekonomiky šíří i prof. Jan
Švejnar a další osobnosti, které se sešly na stránkách knihy.
Vedle zřetelné názorové linky antiglobalizmu kniha zvedá téma cest, na které bychom se měli zaměřit. Jsou jimi nové technologie, umělá inteligence (artificial intelligence, AI), robotizace, moderní infrastruktura. „Umělá inteligence jako nadstavba dnešní digitalizace se může stát rozhodující výrobní silou, tvůrcem nových hodnot. Máme v tom velkou šanci uspět. Více než 70 % malých
a středních strojírenských podniků už začalo realizovat nebo připravuje dílčí řešení. Nástup kooperativních robotů je markantní,“ píše prof. Vladimír Mařík, který posunul ČR mezi evropskou elitu výzkumu robotiky a AI. Vizionářské přístupy představili v knize i další autoři. Patří k nim Martin Hausenblas, zakladatel společnosti ADLER a Liftago, ambasador ČMA, který koronavirovou vpandemii přijal jako výzvu podpory českých výrobců, například ochranných prostředků. Jeho vizí je ale vývoj čistých technologiích a autonomních systémech řízení vozidel, kdy se z ČR stane země moderní infrastruktury a vysokorychlostních tratí. V knize navrhuje jiný než dosavadní přístup k výstavbě rychlodráhy: „Celá trasa se naplánuje, promyslí se nadčasové dopravní infrastruktury, napojení na všechny směry, posadí se do krajiny. Pak si stát půjčí peníze a za cizí zdroje během tří až pěti let celou infrastrukturu najednou postaví. Vedle toho se drží pod kontrolou náklady, za čtyři, pět let se neposunou tolik jako za čtyři dekády. Co je podstatné, 35 let celý ten dopravní systém funguje na plné pecky“. Taková rozhodnutí se neobejdou bez změny manažerských přístupů.
K autorům knihy, kteří poukazují na probíhající trendy v managementu patří Stanislav Háša,jeden z našich nejoceňovanějších odborníků, působící na VŠE v Praze. Role moderního manažera a nového managementu by podle něj neměla být tolik o kontrole. Manažer by měl více sloužit organizaci a lidem. Jeho názor zastávají další autoři, včetně Adama Čížka, člena lektorského týmu společnosti 1. VOX. „Nechme lidi dělat, ať nás překvapí. Příliš detailní zjišťování a rozhodování zpomaluje fungování firmy,“ navrhuje. Pohled autorů na měnící se svět managementu podpořil v knize průzkum společnosti IPSOS. Podle něho čeští manažeři pracují o něco méně, než tomu bylo dříve, chtějí lepší work-life balance, mají jasno v životních prioritách, jsou jimi spokojená rodina a zajímavá, smysluplná práce. Mnohým lidem už nevyhovují tradiční korporátní struktury, chtějí podnikat. Situaci v řadě odvětví zkomplikovaly důsledky koronavirové pandemie, ale podpora podnikání je jednou z červených nití, táhnoucí se stránkami knihy Návrat k prosperitě. Jejím propagátorem je prof. Zdeněk Souček, u nás výrazná osobnost strategického managementu, člen Rady expertů ČMA a předseda Národní komise soutěže MANAŽER ROKU. V knize píše: „Vyburcujme celý národ k přemýšlení o nových nápadech. Zásadně změňme školství, nebiflujme zbytečná fakta, učme se přemýšlet, tvořit. Naučme všechny podnikat. A také podporujme úspěšné. Pak jsem přesvědčen, že zvítězíme“!
Video ke křtu knihy Návrat k prosperitě
Nová kniha navazuje na velmi úspěšnou monografii „100 let svobodného podnikání v Československu s podtitulkem Manažeři s lvíčkem“ Kamila Mikety a skládá se ze 6 kapitol a úvodu předsedy redakční rady Vadima Petrova, prezentující systémový pohled i koncepci nové připravované monografie.
Úvodní analýza prof. Ing. Milana Zeleného, Ph.D., M.S. vychází z dynamiky současného vývoje a uvádí: „Virálně se šíří i zastaralé, dnešním výzvám neodpovídající vzdělávání, politické intervence v ekonomice, rezistence k moderním technologiím, kopírování a plagiátorství. Největším problémem však je rostoucí sklon k monokultuře v zemědělství, průmyslu, vzdělávání i v politice. Příroda ji nesnáší, protože v jejím důsledku usychá a hyne. I lidé potřebují spíše pestrost, rozdílnost a doplňování se než „mono“. Úspěšný fotbalový tým není možné postavit jen z pravých křídel. Nelze stále učit nové generace všechno a všechny stejně. Je třeba neučit co, ale jak myslet a jak hledat vlastní cestu a nevracet se ke starým, prošlapaným.“
Co nás čeká v budoucnosti predikuje další významný teoretik s mezinárodními zkušenostmi prof. Jan Švejnar, Ph.D., M.A. a uvádí: „V Americe je rektor jmenován správní radou, která mu dává jako tvrdý úkol školu buď udržet na špičkové úrovni, nebo ji na špičkovou úroveň posunout. Tlačí na děkany, děkani na šéfy kateder a tak dále a systém opravdu funguje. Je tam absolutní svoboda bádání, v tom to není. Tady se často argumentuje: to je akademická svoboda, do toho nám nemluvte. Ale ta neznamená, že nesmí být univerzita manažersky řízena. Jde tedy o svobodu výběru, ale ne o svobodu nečinnosti nebo nekvalitní činnosti. Souvisí s tím i nynější pozice amerických firem ve světovém měřítku. „
Monografie obsahuje analýzy i mnoha dalších významných osobností, uveďme např. kreativní úvahy prof. JUDr. Z. Součka, DrSc.: „V dnešní superdynamické době jsou lineární extrapolace minulých trendů smrtelným nebezpečím pro další rozvoj. Bankovní analytici používající tyto metody doslova vraždí nové nápady. Neposkytnou úvěr podniku, který v uplynulém období nebyl úspěšný. Inovátor, který nemá minulost, se tak ocitá ve složité situaci, obtížně se v Evropě uplatňují start-upy. Úvěr by zde dnes pravděpodobně nedostali ani Wrightové či Edison.“ A uveďme ještě rozbor prof. Ing. V. Maříka, DrSc.: „Krizové období ukázalo i na možnosti restrukturalizace našeho průmyslu. Desítky firem, ale i výzkumných pracovišť proaktivně přispěly k rychlému, doslova bojovému budování průmyslu ochranných pomůcek, lékařské chemie, telemedicíny, medicínské informatiky atd. Vznikly tak zárodky nového biomedicínského průmyslového odvětví. Masivně se začalo využívat technologií 3D tisku a umělé inteligence, Průmysl 4.0 mohl ukázal svůj potenciál.“
Velmi kreativní publikace obsahuje dále mnoho dalších úvah i analýz předních vrcholových manažérů a analytiků, které se týkají nové generace manažerů, životního stylu úspěšných manažerů, 30 let managementu v České republice a velmi aktuální problematiky globálních médií.
Česká republika je velmi úspěšnou zemí s nejnižší nezaměstnaností ze všech zemí EU a podle řady statistik i nejprůmyslovější zemí EU a může sloužit jako model i pro mnoho „starších“ zemí EU.
Kniha vyšla k 30. výročí České manažerské asociace za podpory její Rady expertů, ambasadorů, aktivních spolupracovníků a příznivců a jejích členů. Lze jen doporučit vydání v anglickém jazyce pro mezinárodní komunitu i pro anglické programy našich vysokých škol.
Doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc.
předseda Prognostického klubu České manažerské asociace
Univerzita Karlova / ČVUT
Ukázka článků autorů knihy Návrat k prosperitě
Dva roky po úspěšné publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu – Manažeři se lvíčkem vydala Česká manažerská…
Česká manažerská asociace (ČMA) si 12. května 2020 připomenula kulaté výročí svého založení a třicet let zastupování manažerů…
Úspěchy / success stories ČMA vyhlásila Manažery roku 2019 V 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2019 zvítězili a…
V 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2019 zvítězili a manažerem a manažerskou roku se stali generální ředitel a…