Článek prof. Maříka v knize ČMA Návrat k prosperitě


Prof. Vladimír Mařík, Manažer roku 2018, člověk, ověnčený tituly, medailí Za zásluhy, přispěl do knihy České manažerské asociace dokonce dvěma články. Část jedoho z nich vám nabízíme.

V případě zájmu o tuto knihu se můžete obrátit na kancelář ČMA: Sára Rybářová, E-mail: rybarova@cma.cz, Tel.: 224 109 301

Kolektiv 40 autorů: Návrat k prosperitě, Praha, červen 2020, 164 stran
Doporučená cena 250,- Kč, pro členy ČMA snížená cena

Anotaci a recenzi knihy Návrat k prosperitě najdete na webové stránce asociace ZDE
Další informace najdete na webu ČMA www.cma.cz.

 

Úspěšné digitální Česko? Klíčem je umělá inteligence.

Nebýt jeho nezdolné vůle, nikdy bychom v Praze neměli Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC při ČVUT. Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., ověnčený tituly, medailí Za zásluhy a cenou Manažer roku za rok 2018, posunul Českou republiku mezi země, které patří do elity výzkumu robotiky a umělé inteligence. Svou vizí dokázal nadchnout stovky výzkumníků, kteří sdílejí jeho představu vytvořit v naší zemi něco nového a potřebného, ale i podnikatele a politiky. “Už se o nás zajímá Evropská unie a zahraničí,” říká optimisticky tento vizionář české umělé intelligence (AI).

 

Současná technologická revoluce dává nástroje pro řešení všech otázek klíčových pro rozvoj naší společnosti a našeho státu. Internet již dnes proniká nejen do výrobních procesů, organizování dopravy či chytrých měst, ale doslova vniká do našich domácností, našich osobních životů.

Velmi dobře jsme na tom v oblasti Průmyslu 4.0, kde technologická revoluce vlastně začala. Podařilo se nám včas zachytit klíčové myšlenky, napojit se na vůdčí instituce a osobnosti v Německu a připravit národní koncepci Průmyslu 4.0. Je nutno přiznat, že inženýrská komunita v našem průmyslu byla kvalifikačně a myšlenkově připravena absorbovat a postupně realizovat myšlenky Průmyslu 4.0 – proto vše postupuje poměrně hladce a srovnatelně rychle s vyspělým světem. Ostatně jsme nejprůmyslovější zemí Evropy (z pohledu podílu průmyslové výroby na HDP).

Více než 70% malých a středních strojírenských podniků už začalo realizovat nebo připravuje dílčí řešení v rámci myšlenek Průmyslu 4.0. Nástup kooperativních robotů je markantní. Rozvíjejí se inteligentní systémy plánování a rozvrhování, prediktivní údržby, vnitropodnikového transportu a organizace dodavatelsko-odběratelských řetězců. Druhá fáze průmyslové revoluce, opírající se o principy umělé inteligence, nachází oporu v dobře připravené akademické sféře.

Stáváme se masovými uživateli robotů a brzy bude nutné řešit otázky, kam až připustíme rozvoj vědomí robotů a jejich autonomie. Bude nutno řešit otázky etické a právní, týkající se spolupráce autonomních systémů a robotů s lidmi.

Velký význam při uplatňování principů 4. průmyslové revoluce v praxi hrají testbedy a ekosystémy transferu technologií v univerzitních prostředích. Testbedem rozumíme experimentální modulární výrobní zařízení, které je možno často přestavovat dle požadavků zákazníků a v němž lze ověřovat kooperaci strojů a využívání nejnovějších algoritmů a technologií. Kolem testbedů lze soustřeďovat interdisciplinární projektové týmy a lze dosahovat řešení, přesahujících svým významem dílnu, podnik či celou ČR.

Výrobní podniky jako koncoví zákazníci přinášejí konkrétní problémy, výrobci automatizačních prostředků a SW nejnovější standardizovaný hardware a softwarové platformy, systémoví integrátoři zde spolupracují s databázovými firmami a akademičtí pracovníci vnášejí nejnovější teoretické poznatky a unikátní know-how. A všichni se navzájem učí, odborně rostou, vylepšují již existující řešení, posouvají řešení kupředu. Společně extrahují znalosti pro potřebu vysoce inteligentních řešení. Proto se takovému ekosystému často říká inteligentní ekosystém nebo inovační hub. Bez takovýchto ekosystému nelze moderní technologická řešení uvádět do praxe…

 

Další část příspěvku pro. Vladimíra Maříka je k dispozici v knize Návrat k prosperitě.