Návrat k prosperitě podle Arch. Michala Postráneckého

ČMA 15. 11. 2020

Ing. Arch. Michal Postránecký je jedním z mála českých architektů, kteří zanechali stopu v USA. Odešel tam v roce 2001. Byl hlavním designerem Planet Hollywood Westgate v Las Vegas, 52 podlažního hotelu a timeshare. A je autorem řady dalších úspěšných projektů. Orientuje se na urbanisticko-architektonické eco-friendly a smart projekty, regeneraci stávajících osídlení a navrhování nových městských struktur za pomoci chytrých technologií. Je vedoucím Centra města budoucnosti CIIRC ČVUT. A také autorem příspěvku v knize České manažerské asociace, vydané v roce 2020 pod názvem Návrat k prosperitě. Další informace o knize a výběr článků najdete ZDE

Čekají nás města budoucnosti

„Stojím uprostřed němé ulice na vylidněné tramvajové zastávce. Dívám se na kříž uprostřed brány do Olšanských hřbitovů. Vždy obdivuji, jak chytře je do ní zakomponován. Trochu těžce se mi dýchá, ale jinak se cítím výborně. V dálce jede sanitka a její zvuk se zařezává do toho apokalyptického ticha. Je všední den. Sluneční paprsky prořezávají studený ranní vzduch. Začínají znít zvony jednoho z kostelů v nedalekém okolí. Cítím se osamocen. Jdu dál, pěšky budu ve studiu dříve a nebudu muset mít nasazenou masku. Šila jí moje známá, směje se z ní medvídek Pú. Míjím plakát. Zve mě na mezinárodní konferenci o „Smart city!“? Jedna z přezdívek paní Colombové, kterou nikdy nikdo neviděl? Je tato sémantická hříčka synonymem pro teoretickou konstrukcí neexistujícího města či vizí měst, která má mít specifický vzhled, strukturu, obyvatele?

Smart cities a jeho podoba

Jako nultá verze „smat city“, čistá jak čerstvě napadnutý sníh, je často označován projekt „A cluster Analysis of Los Angeles report“, z roku 1974. Projekt, byl založen na sběru a analýze „big data“ v tomto urbánním systému! Je to krásný příklad, ve kterém je zakódován princip všech budoucích konceptů s názvem „smart cities“! Znalost městských systémů a jejich subsystémů, včetně vztahu ke svému okolí, vytvořená na základě sběru a anylýzy „big data“, umožní lépe plánovat, spravovat, udržovat a dále rozvíjet tyto systémy. Data driven cities!

Další projekty, jako byl PlanIT Valley v Portugalsku a Songdo v Jižní Koreji, jsou označovány jako „Smart cities 1.0“ („Smart Cities: Big Data, Civic Hackers, and the Quest for Utopia“, Anthony Townsend, 2013). Tato města byla iniciována a podpořena technologickými giganty, a proto také na nich byla založena. Nicméně koncept se v době jejich návrhu ukázal mírně utopický. Jejich uživatelé a společnost na něj ještě nebyli připraveni.

Do „Smart cities 2.0“ se postupně zařadily Amsterodam, Barcelona, Vídeň, Londýn a mnoho dalších. Byly rovněž založeny na implementaci technologií do své infrastruktury. Od předcházejících konceptů se lišily tím, že je iniciovaly jejich „magistráty“. Jejich strategie užití takzvaných „smart“ technologií směřovala k potřebám jednotlivce, komunit a různých stakeholderů a jejich zájmům. Do definice „smart cities“ se probojoval jeden z zásadních odůvodnění. Mají zvýšit životní úroveň jejich obyvatel.

Model „Smart Cities 3.0“ přinesl, mimo jiné, jednu zásadní změnu. Tou byly takzvané „chytré služby“, organizované zespoda. Ve značné míře na nich participují samotní občané daného sídelního systému. Nové byznys modely vznikají jako houby po dešti. Koncept „smart“ se posunul do měst menší velikosti, ale i směrem do celých regionů.

O tom, jak bude vypadat koncept „Smart cities 4.0“ je zbytečné spekulovat. Jedno je skoro jisté, musí se najít motiv k tomuto označení. Jedním je například hromadná aplikace autonomních systémů poháněných umělou inteligencí do prostoru měst. Například autonomních dopravních prostředků, dokončená instalace 5G sítě, plnohodnotná realizace IoT, nasazení inteligentních robotů a jejich propojení s člověkem. K tomu je však potřeba zásadní update současné a doplnění naprosto nové infrastruktury, a to nejenom do měst samotných.

Hlavní slovo má ve všech fázích konceptu „smart cities“ digitální inkluze. To proto, aby bylo možné nejenom dolovat nekonečné množství potřebných dat, ale hlavně zapojit maximální množství občanů do této smart hry. Bez možnosti virtuálně neomezeného přenosu dat a potřebných informací na celém území, je fáze 4.0 ještě velmi vzdálená. Jednou k ní jistě dojde.

Velmi důležitým faktorem k reálnému naplnění představ o pozitivním rozvoji měst za účasti nejmodernějších technologií je, že se přestanou vytvářet marketingově nafouknuté bubliny „smart cities“. Pohybujme se v prostoru reality, podpořené nejenom znalostí a technologickou vyspělostí, ale ve stejné míře i udržitelnými zdroji! Včetně zdrojů lidských i finančních! Bez nich jde o pouhou iluzi.

Každé město je originální

Města ke svému životu potřebuje zdroje. Přirozenou vlastností měst je mezi sebou soupeřit o zdroje finanční. Soupeří rovněž i o zdroje lidské, bez kterých by se jinak přeměnila v území duchů. Města jsou obrazem v zrcadle namířeném na své uživatele. Ti v nich postupně otiskují znaky své jedinečnosti. Přispívají k neopakovatelnému geniu loci každého z nich. Lidé jsou rozhodujícím faktorem k přežití urbánních struktur, které obývají a užívají. Někdy bohužel i příčinou k jejich postupnému skomírání i umření. Každé z měst je naprosto originálním systémem a organismem s jedinečnou strukturou a vnitřními i vnějšími vazbami a vlastním gravitačním polem.

Dnešní doba ukázala, jak nepřiměřeně veliká pozornost se věnovala v posledních letech konceptu „Smart cities“. Nabalují se do něj různé nepoužitelné teorie, které nají nic společného s realitou, a jsou naprosto nepoužitelné. Vznikají „dokonalé návody“ na rozvoj chytrých struktur všech velikostí. Problém je v tom, že jej v naprosté většině připravují „náhradníci“, kteří bohužel nedisponují dostatečnou znalostí z oblasti urbanismu a architektury městských systémů.

Pozornost zaměřená na chytrého jedince, neboli proklamované budování měst zespoda, je chvályhodný koncept. Ten nefunguje, když ho neumíme ochránit před podobným nebezpečím, jakým je současná pandemie. Koronavirus bude v příští krizi nahrazen jinou příčinou, která opět způsobí blackout celých regionů a v ní zorganizované společnosti. Před tou nás ale již rouška a „social distancicng“ zachránit nemusí. Může to být již v dohledné době, může to trvat dalších sto let. Tou očekávanou nejbližší příčinou může být například nedostatek vody, energetický nebo digitální blackout. Ale i mnoho jiných, v tomto okamžiku nepředvídatelných skutečností.

Potřebujeme se zaměřit na budování resilientních urbáních systémů! Využít nejvyspělejších technologií na predikci budoucích nebezpečí, okamžiku jejich vzniku a simulaci průběhu. Potřebujeme maximalizovat schopnost městských systémů přežít napadení jakýmkoliv „nepřítelem“. Města a jim nadřazené systémy musí být schopny ochránit své obyvatele při minimalizaci fatálních ztrát! Musíme začít projektovat města připravených na dobu krize a napadení, ne pouze na dobu blahobytu, kterou ostatně teď máme na nějaký čas za sebou.

Město budoucnosti

Jaké bude? Zkusme se zasnít a vytvořit si obraz možného města budoucnosti? Budovy fantaskních tvarů, silnice zaplněné auty bez řidičů Jejich pasažéři uvnitř vozů dělají roztodivné věci, jenom řízení je nezajímá. Kolem nás se potulují rozličné robotické bytosti. Nad hlavami nám létají barevné drony. Některé organizované v úhledných rojích. Některé o velikosti čmeláka. Jiné převáží lidi, další zrovna doprovází auta hasičů na cestě k příští akci. Pomohou jim při organizaci likvidace požáru. Všude kolem jsou krásně barevné stromy. Jsou tak dokonalé, že nikdo již nevnímá, že jsou umělé. Jejich listí čistí vzduch a podílí se na produkci čisté energii. Jsou zároveň součástí distribuční informační sítě propojující vše se vším. Domácnosti jsou vybaveny stěnami reagujícími na naše nálady. Následně se mění na obrazovky sloužící ke komunikaci s kýmkoliv na druhém konci světa, nebo jenom za stěnou, kterou udělají oboustranně neviditelnou. Mluvící lednice hlídá složení naší stravy. Zná, co a kde jsme jedli po celý den. Zrovna teď mi nabízí další novou dietu! Součástí kuchyňské linky je 3D tiskárna, produkující na pokyn lednice a v kombinaci s analýzou mého zdravotního stavu další vegetariánský burger. Další 3D tiskárna někde za rohem tiskne tylor made obleček pro paní domu na dnešní večer. Vyhrála v loterii účast na gendrově vyvážený ceremoniál vyhlášení robotické osobnosti roku. Některé z proslovů se opět, jako každý rok, nezapomenout věnovat roku 2020. Počátku doby rouškové!“

 
 

Články autora

 

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter