Rozhodování v manažerském prostředí často přináší výzvy, které nelze řešit pouze prostřednictvím analytických metod a strategických plánů. Často je třeba naslouchat své intuici, která nás může dovést k rozhodnutím, jež se později ukážou jako klíčová pro úspěch. V dnešním světě, kde dynamika trhu vyžaduje neustálé inovace a adaptaci, je schopnost důvěřovat svému vnitřnímu hlasu mnohdy stejně důležitá jako schopnost racionálního uvažování. V tomto kontextu následující rozhovor nabízí pohled do světa manažerských rozhodnutí, inspirace z konkurenčního prostředí a hledání smyslu a radosti v práci mimo kancelářské prostředí.
- Jaké intuitivní rozhodnutí jste kdy učinil a projevilo se jako skvělá manažerská volba?
Má nejlepší rozhodnutí se většinou pojí s výběrem nového kolegy, předáním větší odpovědnosti někomu, o kom by jiní na první dobrou neřekli, že ji dokáže nejen s lehkostí unést, ale hlavně využít pro dosažení cíle. Nedávno jsme se rozhodli, že vytvoříme zcela nový produkt, který nám umožní vstup na nové trhy, oslovit nové zákazníky. Hledali jsme někoho, kdo bude schopen tento projekt uchopit jako celek, což klade vysoké nároky na strategické myšlení, technické schopnosti, manažerské dovednosti. I když si uděláte sebelepší výběrové řízení, stejně nakonec významným způsobem do rozhodování vstupuje váš pocit z osobnosti kandidáta a já jsem velmi rád, že mě moje intuice nezklamala.
- Jaký nejzajímavější počin konkurence jste zaznamenal a považujete jej za pro Vás inspirativní?
Líbí se mi příběh firmy, která stejně jako my po revoluci začala vyvíjet ERP systémy. Je to menší firma a u v určitém okamžiku neudrželi tempo vývoje. Postupně se jejich podíl na trhu snižoval, s tím souvisela i nižší schopnost reagovat na technologické výzvy atd. Jednu dobu byli v situaci, kdy přemýšleli, jestli má vůbec cenu dál pokračovat. Ale protože je ta práce bavila, tak se nevzdali, našli si svůj specifický segment, vytvořili zcela nový produkt a aktuálně se jim daří dobře. Pro mě je to hezký příklad, kdy nadšení pro práci jako takovou je mnohdy důležitější, než sofistikované manažerské strategie.
- Čím byste se živil, kdybyste nebyl manažer?
Mě by hodně bavilo něco umět, být v něčem opravdu zručný. Pracovat se dřevem, dělat hezkou práci, která má nápad, je jedinečná. Dělat věci, které lidi po roce nevyhodí, protože se postupně stávají součástí jejich příběhu. Alespoň částečně se mi tento sen daří plnit ve volném čase, kdy trávím hodně času ve své dílně, kde vymýšlím a realizuji různé projekty. Velmi si užívám proces od nápadu přes vymýšlení výrobního postupu až po vlastní realizaci, kdy se vám pod rukama postupně zhmotňuje původní představa.
Motto na závěr:
„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“ — Jan Werich