Ze zákulisí MR22: Ženy v managementu, aneb představujeme Vám Anetu Oujezkou, finalistku soutěže MANAŽER ROKU 2022

Soutěž MANAŽER ROKU 2022 není pouze pánskou disciplínou, v rámci celorepublikové ankety se tradičně vyhlašuje také Manažerka roku. O tento post se letos utkává paní Aneta Oujezká, HR manažerka ve společnosti Wotan Forest, a.s.

Aneta Oujezká se v letošním jubilejním ročníku utká nejen o post nejvyšší, ale také o cenu ve své kategorii „Mladý manažerský talent.“ Dříve než se společně setkáme 20. září 2023 v Empire Hall během slavnostního udílení cen, zodpověděla nám paní Oujezká tři nesoutěžní otázky, díky kterým Vám tuto finalistku můžeme představit.

• V jaké historické době byste chtěla být manažerkou a proč? 

V žádné delší minulosti bych manažerkou být nechtěla. Důvodem je fakt, že jsem žena. Z historického vývoje lidské společnosti víme, že i v poměrně nedávné minulosti byly těžko prosazovány větší změny pro to, aby mohly být ženy ve vyšších řídících pozicích, nikoliv u plotny a ideálně s žehličkou v ruce. Vnímám to tak, že kam jsem se vypracovala, je dáno právě možnostmi, které dnešní svět nabízí. Každá historická doba má své výhody, ale i nevýhody. Je důležité, abychom se poučili z minulosti a pracovali na vytváření rovných příležitostí pro všechny, bez ohledu na pohlaví nebo jiné osobní charakteristiky. Dnešní doba nabízí nevídané možnosti pro ženy i muže, a důležité je, aby byla zajištěna rovnost příležitostí a oceněny schopnosti a talenty každého jednotlivce. Historicky bylo řízení společností a organizací většinou rezervováno pro muže, což způsobovalo velké nerovnosti a omezovalo potenciál žen v jejich kariérním růstu. To se však zásadně změnilo, a dnes ženy mají možnost dosáhnout na vedoucí pozice a ovlivňovat své obory stejně jako muži. Na druhou stranu, pokud bych potom mohla porovnat své já v minulosti a současnosti, mohla bych se dozvědět, zda bych se díky tomu, jaká jsem, a jak jsem se vypracovala v této době, prosadila i v minulosti navzdory tehdejším zvyklostem 😊

• Jaký životní okamžik Vás posunul nejdále?

Nemyslím si, že byl v mém životě pouze jeden životní okamžik, ale jsou to tři momenty, které na sebe navazují tak, že mne zformovaly v takovou manažerku, jakou jsem nyní. Ten první byl v roce 2011 (bylo mi 22 let), když jsem působila jako asistentka personální manažerky. Byla skvělá, snažila se mne zasvětit do všech personálních procesů. Byla i mým mentorem a můj profesní vývoj spojuji především s tím, co mne naučila. Dostala jsem od ní obrovskou podporu a pomohla mi formovat moje sebevědomí a schopnost věřit si. Jednoho dne mi oznámila, že je těhotná. Během pár týdnů se nám společně podařilo přesvědčit vedení společnosti v Německu, že já velkou část její práce zvládnu, což se mi sice podařilo, ale znamenalo to obětovat i hodně svého volného času. Díky tomu jsem se nestihla připravit na státnice a výsledkem bylo, že já, člověk, který vždy vše dělal napoprvé a nejlépe, si musel státnice zopakovat. Toto vše mne velice posunulo a naučilo, že je třeba vždy počítat i s dílčím neúspěchem, pokud chci dosáhnout hlavního cíle. Další milník přišel s rozhodnutím opustit Prahu. Důvodem byla nová práce manžela, se kterou souviselo přestěhování do Havlíčkova Brodu. Nikoho a nic jsme zde neznali. Bylo to nejen pro mě velmi náročné rozhodnutí, které jsem při poslední cestě z Prahy hodně obrečela. Na druhou stranu jsem se vlivem této skutečnosti dostala do společnosti Wotan Forest, a.s. a právě zde se začala plně profesně realizovat.  Vybudovat doposud neexistující personální oddělení, rozjet řadu personálních projektů a získat si důvěru ředitele společnosti dnes chápu jako bonusy za to, že Praha pro mě zůstala už jen minulým životem. Posledním, neméně důležitým střípkem do této malé mozaiky bylo zjištění, že jsem těhotná, a to v době, kdy společnost měla připravenou implementaci důležitých systémů, což byl můj klíčový projekt. Vše se zvládlo, narodil se nám krásný syn a po šestinedělí jsem se částečně zapojila do chodu firmy s tím, že i díky synovi se stále učím zvládat pracovat rychleji a efektivněji. Každý z těchto životních okamžiků přinesl svoje výzvy i příležitosti. Každý mne posunul dál a z každého přišlo nějaké ponaučení.

• Na co byste jako hodnotitelka soutěže dávala největší důraz při výběru MANAŽERA ROKU?

Jako hodnotitel soutěže „MANAŽER ROKU“ bych věnovala největší důraz na několik klíčových faktorů a kritérií. Za stěžejní považuji dosažené výsledky a úspěchy manažera ve vedení a rozvoji organizace jako takové. To může zahrnovat jak dosažení konkrétních cílů a ukazatelů, zvýšení produktivity, ziskovosti nebo návratnosti investic, ale také řešení obtížných situací a náročných problémů. Zároveň bych se dívala i na to, jak manažer podporuje a předává dál dlouhodobou vizi a jakým způsobem dokáže spojit a vést zaměstnance za společným cílem. S tím souvisí především komunikace a motivace jeho kolegů. Zároveň by mě zajímalo, jak je manažer inovativní a kreativní v řešení problémů, případně vylepšování procesů. Vzhledem k šíři a komplexnosti zaměření dnešních manažerů bych hodnotila i vliv manažera v organizaci, protože jinou míru vlivu může mít personální manažer, jinou finanční a jinou generální. Výsledným kandidátem by měl být ten, kdo umí čelit výzvám moderního podnikání a přizpůsobit se turbulentní době ve které žijeme.

A moje motto? Dovolím si použít motto J. A. Bati, které je:

„Když neznáš – naučíme Tě.

Když nerozumíš – vysvětlíme Ti.

Když nemůžeš – pomůžeme Ti.

Když nechceš – rozejdeme se.“

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na viděnou během slavnostního udílení cen MANAŽER ROKU 2022,

Česká manažerská asociace