Ze zákulisí MR22: „Kdo hoří, tak i zapálí,“ řídí se mottem Petr Vaněček, CEO společnosti REMOSKA

Petr Vaněček je CEO společnosti REMOSKA. Malou přenosnou troubu si jistě pamatují mnozí z nás a tento původně český vynález se díky své funkčnosti, oblibě, ale také nutné manažerské invence stal známým prakticky po celém světě. V posledních letech se Remoska nejen pomyslně přesouvá do 21. století, a to jak díky novým technologiím, ale také přístupu pana Vaněčky, vizionáře, který se letos utkává nejen o post MANAŽER ROKU 2022, ale také o vítězství v kategorii Vizionář.

• V jaké historické době byste chtěl být manažerem a proč?

Co mě celý můj produktivní život provází je zájem o řízení společností v době, kdy se zásadním způsobem měnilo prostředí či systém. Vždy mě motivovalo ze sebe dostávat to nejlepší v dobách krizí. Bavilo mě, a stále baví, provázet firmy skrze bouřlivá období změn. V době hypoteční krize v letech 2007-2011 mé firmy dosahovaly nejlepších výsledků. Svědčí o tom první místo v soutěži firma roku JMK v roce 2007 a vítězství v soutěži krizi navzdory v roce 2010. Aktuálně v době COVID 19 a následující energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině opět mnou řízené společnosti dosahují nejlepších výsledků.

Pokud bych měl tedy odpovědět na otázku konkrétně, tak by mě lákalo být manažerem v době Velké hospodářské krize v letech 1929-1933. Důvodem je, že mě zkrátka těžká a složitá období motivují k nadstandardním výkonům a hledání nových neotřelých řešení, která společnosti mnou vedené dostanou přes složitá období v ještě lepší kondici a připravené na růst.

• Jaký životní okamžik Vás posunul nejdále?

Za velký životní okamžik, možná až milník, považuji okamžik, kdy jsme se v mém nynějším působišti před 3 lety rozhodli k mamutí investici do nového výrobního závodu, která se u mě a společníka navíc skloubila se studiem MBA v oboru automatizace, robotizace a digitalizace. Podařilo se mi přesvědčit majoritního vlastníka firmy v jeho 65 letech ke studiu MBA a díky tomu jsme byli oba naladění na stejnou vlnu a rozhodování a schvalování této velké investice tak mělo podporu vlastníků. Když nyní v nové plně automatizované hale stojím, tak musím říct, že naše studium MBA v kombinaci s tréninky rétoriky a vyjednávání byly okamžiky, které zpětně hodnotím jako jedno z nejlepších rozhodnutí mé profesní dráhy a nejlépe investovaný čas. I po svých Ambrahámovinách jsem tak přesvědčen, že v intenzivním vzdělávání sebe i kolegů budu i nadále pokračovat, protože to vpřed posouvá nejen mě, ale i společnost, kterou řídím.

• Na co byste jako hodnotitel soutěže dával největší důraz při výběru MANANAŽERA ROKU?

Trendem poslední doby je udržitelnost. Naprosto se ztotožňuji s tím, že plýtvání jakýmikoli zdroji je špatné. Vytváření velkého množství odpadů je špatné. Nemůžu si však pomoct v tom, že se na celou problematiku udržitelnosti a efektivního hospodaření se zdroji díváme od konce a ne od prvotní příčiny. Uvedu to na příkladu přímo z praxe u společnosti REMOSKA. Remoska vyrábí produkt pečící mísy již 65 let. 65 let tedy sledujeme kvalitu materiálů, ze kterých naše produkty vyrábíme. Musím říct, že kvalita vstupních materiálů před 30-40 lety a nyní je výrazně odlišná. Proč je tomu tak? Veškeré materiály aktuálně vyráběné obsahují velmi výrazné množství recyklátu, které přes sebelepší zpracování již nikdy nebudou tak čisté, a tím pádem kvalitní jako materiály vyráběné z primárních surovin. Určitě každý z nás ve svém okolí nalezne desítky podobných příkladů z různých odvětví průmyslu, ať už jsou to automobily nebo domácí spotřebiče. Vím, že tento názor jde proti modernímu přístupu maximální recyklovatelnosti, ale uvedu Vám na příkladu z našeho závodu a našich produktů. Spirála vyráběná před 30 lety vydržela v provozu bez sebemenších problémů ca 5000 hodin, tj. při zhruba 4 hodinách týdenního provozu 25 let bezproblémového fungování. Nová spirála, z těch nejlepších aktuálně dostupných materiálů, nevydrží více jak 1000 hodin. Vím, že obchodně je pro většinu podnikatelů lepší prodat zákazníkovi za 20 let těch výrobků 10 namísto 3 kvalitnějších a dlouhodobě funkčních, ale asi není těžké si správně odpovědět na otázku, který přístup / trend, zatěžuje naši planetu mnohonásobně více.

Zpětně tedy k samotné otázce, na co bych jako hodnotitel kladl důraz při výběru manažera roku? Určitě by tím zásadním kritériem pro mnou preferovaného kandidáta byla jeho práce pro firmu a pro její dlouhodobou udržitelnost ale ne slepé následování mnohdy rozporuplných nařízení a směrů, kterými se současný vyspělý svět ubírá.

Motto na závěr: 

NIC NENÍ NEMOŽNÉ,

KDO HOŘÍ, TAK I ZAPÁLÍ.

Děkujeme za rozhovor a 20. září se těšíme na setkání během slavnostního udílení cen 30. ročníku soutěže MANAŽER ROKU,

Česká manažerská asociace