nakladatelství Profesional Publishing, Praha 2021, 489 stran,
ISBN: 978-80-88260-51-6
Široce koncipovanou a precizně zpracovanou monografii, obsahující velké množství prognostických i ekonomických informací, tvoří 10 kapitol a 4 přílohy. První kapitola Čínský zázrak vychází z čínského politického realismu, který je také v úvodu formulován: „Pozorovat chladnokrevně, upevňovat vlastní rozkolísanou pozici, zdrženlivě reagovat, nenárokovat si vedení, plnit vlastní konkrétní úkoly“ (Deng Xiaoping, architekt čínských reforem). Strategie mimořádného hospodářského úspěchu Číny vychází již dlouhou dobu z negace tzv. washingtonského konsenzu: ekonomika země není zcela podřízena mezinárodním institucím, nebyly privatizovány strategické firmy a nebyla minimalizována státní regulace.
Druhá kapitola Geopolitické konstanty analyzuje teritoriální souvislosti obecného politického chování a u mezinárodněpolitických souvislostí identifikuje řadu příčin a komponent (půda a klima, říční civilizace, závlahové zemědělství, geopolitické jádro a pásy aj.). Je skutečností, že dvakrát v dějinách civilizace byla Čína největší námořní mocností na světě (str.80).
Další dvě kapitoly Národní zvláštnosti a Stát a dynastie spolu souvisí a obsahují podkapitoly s názvy Etnické skupiny, Čínský svět, Politická filosofie, Mandát nebes, Meritokracie a Hranice.
Z hlediska manažerské politologie je klíčovou subkapitolou Meritokracie, kde jsou analyzovány jednotlivé komponenty i pojmy manažerského řízení: mandarín, Čína jako inovační centrum (využívání knihtisku, střelného prachu i kompasu dříve než v evropských zemích), a to z evropského pohledu. Rovněž následující tři kapitoly jsou navzájem provázány.
Důležitou částí monografie je kapitola Nová Čína, kde autor
popisuje počáteční vliv marxistické ideologie a Sovětského svazu na turbulentní vývoj Číny v první polovině dvacátém století včetně pozdějších mimořádně neúspěšných experimentů: „Velkého skoku“ a „Velké proletářské a kulturní revoluce“, které jsou spojeny s hladomory a úmrtím cca. 30 milionů Číňanů (str.346). Autor prof. Oskar Krejčí definuje tři období po roce 1949 (str. 351), a to: romantické období (1949-1976), období standardizace (1976-2014) a supervelmoc (2014 až do současnosti). Závěrečné „desatero“ (str.450) sumarizuje a zobecňuje rozsáhlá analyzovaná fakta. V bodě bod 6: „Vládnutí v Číně bylo a zůstává velmi obtížné“, a v souvislosti s tímto konstatováním je znovu provedena deskripce meritokratického způsobu vládnutí, které klade důraz na kompetence, odborné znalosti a dovednosti. Je otázkou, zda meritorní formy vládnutí nepřinášejí dlouhodobě „provozní politickou slepotu“ a stagnaci, popř. monarchizaci politického systému, vedoucí k revoltám.
Zajímavý je bod 9, v němž se uvádí, že „stabilita Číny má globální hodnotu, destabilizace Říše středu by prohloubila celosvětový chaos“; varovným faktem jsou výsledky tzv. Arabského jara.
Autor monografie prokázal mimořádné analytické a koncepční schopnosti, a proto lze monografii Geopolitika Číny doporučit vrcholovým manažerům, politikům i posluchačům vysokých škol. Práce obsahuje obrovské množství ekonomických i prognostických údajů, které jsou promyšleně seřazeny a utvářejí všestranný obraz celkového vývoje Číny.
Lze plně doporučit její vydání v anglickém jazyce pro posluchače anglických programů vysokých škol.
