Barometr českého průmyslu

Vážené dámy, vážení pánové, jsem rád, že mám příležitost vás opět oslovit ohledně současného i očekávaného vývoje průmyslu. Náš průmysl stejně jako celá ekonomika letos prochází těžkou zkouškou v důsledku dopadů pandemie Covid-19. Po dubnovém propadu výroby o třetinu (o 35,1 %) oproti dubnu 2019 se však po poměrně rychlém oživení průmysl postupně vrací k loňským úrovním a v září byl již jen o 1,5 % pod úrovní září 2019. Je dobrou zprávou, že hodnota nových zakázek byla v září o 4,8 % vyšší než před rokem a že zpracovatelský průmysl se již prakticky na loňskou úroveň vrátil. Jsem přesvědčen, že ve 4. Q se celková průmyslová výroba i přes problémy druhé vlny koronaviru velmi přiblíží produkci 4. Q roku 2019 a díky své solidní konkurenceschopnosti dále poroste i v příštím roce. Jestliže byl v první vlně nejvíce postižený automobilový průmysl, který se podobně jako jinde v Evropě prakticky zastavil, v současné druhé vlně se negativní dopady koncentrovaly v oblasti služeb. Vzhledem ke zkušenostem z první vlny se na podzim podařilo dopady na průmysl minimalizovat. Tomu odpovídá i nálada v průmyslu, kdy se důvěra podnikatelů od jara zvýšila a přiblížila se loňským hodnotám. Nepochybně k tomu přispívá i úsilí vlády o podporu podnikatelů a jejich zaměstnanců zasažených epidemií Covid-19 a nemalé prostředky, které na jejich pomoc vynakládá. Jaký vývoj průmyslu očekáváme v příštím roce, je otázka zatížená řadou nejistot. Musíme počítat s rizikem, že pandemie koronaviru bude ještě v roce 2021 komplikovat fungování světové i naší ekonomiky a společnosti. Vzhledem k naší exportní orientaci je pak důležité, jak dopadne vyjednávání EU o ekonomických vztazích s Velkou Británií. Novou příležitostí pro restart vztahů EU s USA je změna v prezidentské funkci v USA, od které očekáváme zmírnění protekcionistických projevů a snahu o dosažení dohody s EU o transatlantické ekonomické spolupráci. Věřím, že páteřní odvětví našeho zpracovatelského průmyslu – automotive, které prochází určitým cyklickým vývojem a je silně proexportně orientované, udrží svou pozici lídra a tahouna dalších subdodavatelských výrobců. Rychlé oživení výroby automobilů po jarním propadu, kdy už v září byla jeho úroveň o 5 % nad loňskou úrovní, tomu nasvědčuje. Nicméně je jasné, že se tento obor bude muset vyrovnat s novými podmínkami, zejména přísnějšími požadavky na emisní normy a hledáním alternativního pohonu. To si vyžádá enormní investice do vývoje technologií, strojů a zařízení či do infrastruktury. Je to však zároveň výzva pro růst inovativních oborů a chytrých technologií. Vláda jde těmto změnám naproti, v Hospodářské strategii naznačuje strukturální změny v průmyslu a dalších odvětvích a změnou zákona o investičních pobídkách jasně deklaruje podporu nikoli montovnám jako v minulosti, ale výjimečným inovativním projektům s vysokou přidanou hodnotou. Posilujeme podporu státu výzkumu, vývoji a inovacím. Současně podporujeme rozvoj obnovitelných zdrojů. Připravovanou dostavbou jaderných bloků v Dukovanech zvýšíme podíl bezemisní výroby elektřiny, a tím vytvoříme předpoklady pro přechod k nízkoemisní ekonomice a k posílení energetické bezpečnosti země. Jsem přesvědčen, že podniky v průmyslu, ale i v dopravě, službách a dalších odvětvích vnímají změny, které přináší nejen současná koronavirová epidemie, jako příležitost pro své budoucí plány. Jde zejména o změny v organizaci práce i pracovně-právních vztazích, v kooperačních vztazích, o větší důraz na digitalizaci komunikace, obchodních vztahů a agend. Z dlouhodobého pohledu jde také o klimatické výzvy a zaměření na nové, alternativní a chytré technologie. Větší roli bude mít ve společnosti zdravotnictví, vývoj a výroba nových zdravotnických technologií a výzkum v tomto klíčovém oboru. Vláda adaptaci na nové podmínky a požadavky podporuje nejen politicky, ale i finančně. Přeji vám i vašim zaměstnancům, aby náš průmysl obstál nejen v letošním boji s dopady koronavirové epidemie, ale i v příštím roce stejně dobře jako dosud, a aby tradiční role českého průmyslu jak v domácí ekonomice, tak na zahraničních trzích byla ještě silnější než dosud.

Andrej Babiš Premiér ČR

Firmy ale musí pokračovat také v investicích do výzkumu a vývoje a inovací, aby mohly prodávat unikátní produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, za které budou zákazníci ochotni platit.

Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Tuzemská průmyslová výroba byla zasažena propadem v Německu, kde průmyslová výroba v srpnu (data za září prozatím nejsou dostupná) meziročně klesla o 11,2 %. Důvodem je zejména útlum v automobilové výrobě, která v srpnu meziročně klesla o 27,6 %.

Karel Havlíček místopředseda vlády pro hospodářství ČR

Česká ekonomika má na výrazně vyšší růst, jen si musí opět po letech projít další transformací. Potřebujeme českou ekonomiku výrazně robotizovat, digitalizovat a automatizovat. Jen tak dosáhneme vyššího růstu produktivity a zároveň se popasujeme s poklesem pracovní síly způsobené demografickými změnami. V míře robotizace výrazně zaostáváme za Německem, v posledních letech nás předehnaly dokonce i Slovensko a Čína. Potřebujeme se z ekonomiky zaměřené na výrobu transformovat na ekonomiku znalostní. S tím souvisejí investice do vzdělávání, ale i do vědy a výzkumu. Covid nám zdůraznil slabé stránky české ekonomiky, ale i fungování státu, především absenci dlouhodobé vize a strategie a schopnosti ji exekuovat. Národní plán obnovy a odolnosti a green deal, tedy finance EU, nám navíc mohou výrazně pomoci profinancovat takovou transformaci.

David Navrátil hlavní ekonom, Česká spořitelna, a. s.

Český průmysl v současné době dělá, co může. A nevede si jako celek zatím nijak zásadně špatně – to ve srovnání nikoli s předešlým obdobím několikaleté konjunktury, ale ve srovnání s podobně postiženými státy. V nejbližším období však očekávám, že náš zpracovatelský průmysl začne mít problémy větší, než bude průměr v ostatních evropských zemích. Důvodem je struktura – velký počet subdodavatelů a relativně malý počet finalistů, resp. firem s vlastním vývojem výrobků a s rozhodovací centrálou umístěnou v ČR.

Petr Karásek krizový manažer a viceprezident České asociace interim managementu

Vývoj průmyslu negativně ovlivní pokles kupní síly obyvatelstva, snížení, resp. likvidace výrobních kapacit a komplikovaná logistika. Státní podpora průmyslových firem (pokud vůbec bude) bude mít jenom dočasný efekt – problém se jenom oddálí.

Ivan Jančuška obchodní ředitel, BM SERVICES, s. r. o.

V roce 2021 by měl český průmysl opět růst, ředitelé výrobních firem očekávají mírný růst v průměru o 1,9 %. Velké firmy jsou v tomto ohledu více optimistické než ty malé a střední, když očekávají zvýšení výkonu nejvýznamnějšího segmentu české ekonomiky o 3,1 %. Oproti tomu ředitelé malých a středních firem předpovídají spíše stagnaci (symbolický růst o 0,8 % nepokrývající ani pravděpodobnou výši).

Pokud se bude dobře vyvíjet zejména zahraniční poptávka, očekávám v roce 2021 růst průmyslové výroby. Kromě oživení světového trhu to bude statisticky dáno i tím, že výsledky budeme srovnávat s velmi slabými měsíci roku 2020. Dařit by se kromě automobilek mělo i strojírenství a dalším odvětvím zpracovatelského průmyslu. Klíčová je pro průmysl zejména situace za našimi hranicemi, jsme přeci jen velmi otevřenou ekonomikou výrazně závislou na kondici dalších evropských zemí.

Vladimír Dlouhý prezident, Hospodářská komora ČR

Výroba u nás je v převážné většině pouze kooperační, je fatální nedostatek finálních produktů. Z toho vzniká zranitelnost našeho průmyslu. Jednoduchá definice – nic nám nepatří a nic nedokážeme ovlivnit. Takže plánování a prodej probíhá bez našeho vlivu někde jinde.

Jiří Dolejš jednatel, Sates, s. r. o.

Náš průmysl bude v lepším případě stagnovat. V horším dojde k jeho poklesu. Je bohužel příliš zaměřen na subdodávky do zemí západní Evropy, nikoliv na finální výrobky na světové trhy. Nejvíce je ohrožena výroba dílů a součástí pro civilní letadla. Dařit se bude obranným a bezpečnostním technologiím, kde dochází celosvětově ke zvýšené poptávce z důvodu neustále se zhoršujícího bezpečnostního prostředí ve světě a obav ze vzniku lokálních či občanských válek. Z krátkodobého pohledu se negativně do průmyslové výroby promítne pandemie covid19. Ale hlavní příčinu vidím ve stále se zhoršujícím podnikatelském prostředí, kde se negativně promítá nárůst evropské byrokracie.

Jiří Hynek prezident, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Aby firmy mohly nahrazovat manuální práci automatizací a robotizací, musely by investovat. K tomu ovšem potřebují bankovní investiční úvěry, které jsou v této době velmi komplikovaně získatelné z důvodu panující nejistoty a velmi obezřetného postoje bank. Takže průmysl je v patové situaci. Vedle toho vláda naslibovala napumpovat do ekonomiky 500–1000 mld. Kč. Realita je ovšem taková, že doposud ve všech podpůrných programech ekonomika obdržela jen zhruba 150 mld. a z toho je zhruba 35 mld. pouhých záruk za komerční úvěry. Otázka je, kam zmizí ty stovky miliard odhlasovaných schodků rozpočtu. A vůbec největším otazníkem je, jak se bude současná pandemická situace vyvíjet, protože její nepredikovatelnost výrazně brzdí investiční a podnikatelské aktivity, bez nichž nelze žádné zlepšení očekávat.

Antonín Růžička generální ředitel, WIKOV Industry, a. s.

Politika proinvestovat se z krize je podle mě správná. Bohužel ji vláda neaplikuje. Místo toho, aby se navýšil objem vládních zakázek, jde se cestou kompenzací. Toto demoralizuje a neumožní vznik žádných nadčasových hodnot typu síť dálnic, která vznikla v USA během krize ve třicátých letech minulého století. Vláda by měla rozdávat práci a nikoliv peníze. Zrušení daně ze superhrubé mzdy považuji za správné. Bohužel se vláda zastavila v daňové reformě uprostřed cesty a nebyla ochotna odstranit další absurditu, což jsou odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění.

Jiří Hynek prezident, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Nevyužili jsme podporu zaměstnanosti a vytyčili jsme si úkoly a činnosti ve výzkumu, vývoji a školení zaměstnanců. Budoucnost chceme postavit na výrobkovém portfoliu, které jsme nově vyvinuli nebo si osvojili ze segmentu hi-tech v oboru výroby nástrojů.

Vavřinec Pečinka jednatel a majitel, ANAJ Czech, a. s.

I přes letošní pokles obratu vidím budoucí vývoj firmy velmi pozitivně. Neustále vidíme velké množství příležitostí pro uplatnění našich produktů.

Luděk Lhotka jednatel, EFAFLEX – CZ, s. r. o.

Světová ekonomika se pomalu stabilizuje, resp. snižuje se její rozkolísanost, což se promítá velmi pozitivně i do nálady českých průmyslníků. Zejména pozitivní vývoj některých průmyslových segmentů v EU/Německu je pro českou ekonomiku klíčový. Výrobní firmy si také stále více uvědomují nezvratné výhody vyšší přidané hodnoty, flexibility a nezávislosti své produkce na konkrétním zákazníkovi/regionu.

Pavel Juříček majitel, Brano Group, a. s.

Máme štěstí, jsme výrobce unikátního produktu a exportujeme přes 85 %, takže zatím vždy alespoň některé státy byly bez problémů.

Dana Hrabáková jednatelka, Chalk, spol. s r. o

Při analýzách v minulých obdobích jsme sledovali negativní trend v ziskovosti průmyslových firem a diskutovali s řediteli o možnostech dosažení snížení nákladů, zvýšení efektivity výroby a její přidané hodnoty. V létě 2020 se tyto otázky staly o to palčivější a v řadě případů zaznívala z úst ředitelů snaha zabránit ekonomické ztrátě. S poklesem ziskovosti se ve finále roku 2020 muselo vypořádat 59 % ředitelů, přičemž pětina firem (23 %) se obávala, že se jim do konce roku 2020 nepodaří zvrátit nepříjemnou realitu červených čísel.

Rok 2020 byl pro řadu firem, pokud jde o jejich zisk, velmi komplikovaný, a tak není divu, že očekávání pro rok 2021 se nesou ve znamení zlepšení situace. Třetina firem (33 %) se těší na růst své ziskovosti. Jsou to zejména velké společnosti (39 vs. 27 % firem malých a středních). Čteme-li ale data ohledně vývoje ziskovosti v širších souvislostech, nevyznívají příliš pozitivně – polovina firem (43 %) se obává, že se jim povětšinou nižší ziskovost za rok 2020 nepodaří v roce 2021 opětovně zvýšit, čtvrtina ředitelů (24 %) dokonce předpokládá pokračování poklesu její výše. Ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti, kdy pokles své ziskovosti nadále i v roce 2021 předpovídá třetina z nich (35 %).

Naše firma je úzce navázána na automobilový, strojní průmysl, R&D a další. S poklesem v těchto segmentech podobně klesá i obrat a ziskovost firmy. Přesto firma posiluje, investujeme především do nových lidí.

Michal Moštěk Executive Director, TechSoft Engineering, spol. s r. o.

Pro rok 2020 registrujeme i přes koronavirovou krizi jen mírný propad zakázek v jednotkách procent. Našimi hlavními odbytišti jsou Německo a Švýcarsko, kde vlády přistoupily k opatřením proti šíření viru velmi pragmaticky a snažily se nechat průmysl a obchod v chodu.

Josef Majer jednatel, Kermi, s. r. o

Při rozdělení segmentů firem dle velikosti jasně vidíme, že o zakázky přišly v roce 2020 zejména malé a střední firmy (62,8 vs. 36,4 % velkých firem). Vliv má zcela určitě dlouhodobost nasmlouvaných kontraktů, která je tradičně vyšší pro segment velkých společností, a také menší síla malých a středních podniků vůči svým zahraničním odběratelům nebo možnost nahradit ztracené zakázky novými v rychlejším časovém horizontu.

Obor obráběcích a tvářecích strojů patří mezi těch několik málo tuzemských segmentů, které disponují sofistikovanou finální produkcí, a přitom si zachovaly domácí vlastnickou strukturu i vývojovou základnu. Tíží je rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly, schopných obchodníků, finančníků a pracovníků v oblasti marketingu a potřeba strukturálních změn v oblasti HR. Vzhledem k nárokům, které na náš obor klade aplikace principů Průmyslu 4.0, digitalizace, automatizace, robotizace, využití umělé inteligence a dalších moderních trendů, se nepochybně neobejdeme bez schopných vývojářů, konstruktérů, ale i pracovníků se znalostí problematiky IT. Předpokládám, že právě tyto požadavky by mohly být perspektivní pro mladé vzdělané odborníky a přitáhnout je k práci ve strojírenských oborech.

Oldřich Paclík ředitel, Svaz strojírenské technologie

Je třeba otevřeně říci, že současný stav zaměstnanosti je značně zakonzervován vládními podpůrnými programy, neodpovídá aktuální kondici ekonomiky. Na druhou stranu je přidušená ekonomika na značkách, čeká na rozběh a velké propouštění a hromadné krachy firem by ten rozběh asi utlumily. Myslím ale, že v třetí vlně nás bohužel toto částečně čeká (dokud to nepřeruší vakcinace). Vyšší počet nezaměstnaných, a tedy poptávajících práci, vytrhne trn oborům, kde je dlouhodobá podzaměstnanost a v krizi se jim daří, na druhou stranu se tím bude tlumit důvod pro větší digitalizaci firem. Takže z pohledu zaměstnanosti a přelévání mezi obory očekávám turbulentní období. Jsem ale optimista a věřím, že nás tato zkušenost znovu nastartuje.

Martin Mata ředitel, ICUK

Je nutná liberalizace pracovního trhu. Schopné firmy nemají pracovníky a neschopné firmy jsou udržovány prostřednictvím státních podpor.

Pavel Juříček majitel, Brano Group, a. s.

Na trhu práce je nedostatek personálu a stát vyplácí firmám, které nemají dostatek zakázek, podporu k udržení umělé zaměstnanosti z našich daní. Stát takto tlačí problém před sebou, zatímco uměle zaměstnaní by už dávno mohli mít reálný pracovní poměr.

Rostislav Zabystrzan Managing Director, jednatel, STEELTEC CZ, s. r. o.

Přežít krizi mohou jen firmy natolik silné, že budou mít dostatek vlastního kapitálu a schopností do budoucna inovovat. Pro ty tu příležitost bude, zejména pokud budou přicházet na trh s globálně konkurenceschopnými produkty. Problém je, že řada takových firem se orientuje právě např. na automobilový nebo letecký průmysl, který je dnes v obtížné situaci.

Oldřich Paclík ředitel, Svaz strojírenské technologie
Kvido Štepánek majitel, ISOLIT-BRAVO

Jsou však dvě oblasti, ve kterých se průmyslníci téměř jednoznačně shodnou – pro aktuální situaci je jednak klíčový předvídatelný a koncepční přístup vlády a dále je nutné nejvíce podpořit tuzemské firmy, ovšem formou dlouhodobě udržitelnou a efektivní.

Vládní politika současnosti je charakterizována neřízeným chaosem upřednostňujícím ty sektory ekonomiky, které „nejvíc křičí“ a dovedou lobbovat za své zájmy. Průmysl jako dosud jeden ze zdrojů finančních prostředků pro státní rozpočet je „odkázán“ na programy typu Covid a Antivirus, tj. poraďte si, jak umíte. Očekával bych, že i v této turbulentní době vláda stanoví pro průmyslové podniky stabilní pravidla pro podnikání. Zatím i vzhledem k tomu, že se počet státních zaměstnanců rozrůstá, adekvátně k tomu narůstá kontrolní činnost všech možných orgánů a institucí, které „bdí“ nad „čistotou“ našeho podnikání, zda vše dodržujeme atd.

Jiří Rosenfeld statutární ředitel a předseda správní rady, Slovácké strojírny, a. s.

Bohužel jsme obětí vládní politiky. Druhá vlna mohla proběhnout bez tvrdého lockdownu, kdybychom byli připraveni a měli správné informace z první vlny.

Tomáš Kolář Managing Director, CEO LINET, spol. s r. o.

Zrušit nesmyslné podpory již „mrtvých“ a „polomrtvých“ firem.

Pavel Juříček majitel, Brano Group, a. s.

Nezadlužovat.

Kvido Štepánek majitel, ISOLIT-BRAVO

Abych byl upřímný, nelíbí se mi nastavení programu Kurzarbeit. To zvýhodňuje firmy, které práci nemají, a nemotivuje je to k výkonu. Navíc ani zaměstnance, o které je reálný zájem ve firmách majících zakázky, nenutí nic opustit nefungující firmy a pracovat pro nové zaměstnavatele. Raději bych od vlády uvítal pomoc při nastartování obchodu, např. dotační pobídky, které by byly zajímavé pro firmy, které chtějí investovat.

Jan Kočvara člen představenstva, obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS Foundry, a. s.

Přestat vyplácet umělé podpory v zaměstnanosti, změnit sociální systém podpory od těch, kteří nechtějí pracovat, k těm, kteří nemohou pracovat, a nenavyšovat uměle neproduktivní statní aparát.

Rostislav Zabystrzan Managing Director, jednatel, STEELTEC CZ, s. r. o.

Kromě programu Antivirus z MPSV není na trhu žádný efektivní nástroj, který by byl široce dostupný pro MSP. Osobně bych se přikláněl ke specializovaným programům na podporu exportu, např. profinancování více nákladů spojených se získáváním kapitálu do české ekonomiky z jiných trhů, daňové úlevy atd. Řada firem by nepotřebovala od státu NIC posílat, stačilo by něco odpustit a situaci ulehčit. Dalším obrovským problémem státu je přístup ke vzdělávání, kde se v plné kráse ukazuje, jak stát zachází s tím nejcennějším kapitálem. Nejenže školy zavře, ale ještě se tváří, že výuka jede dál online. To, co jede online, je obrovská parodie na jakékoli vzdělání. Místo 5000 Kč pro seniory měl stát nakoupit HW a SW pro žáky a místo letních prázdnin proškolit pedagogy. Stát by tak efektivně investoval od obyvatelstva půjčené peníze a ukázal, že má zájem na tom, aby se investice rychle vyplácela.

Martin Kouřil generální ředitel, MONTANA, s. r. o.

Průhlednost nákupů v krizovém období se zvýhodněním české kvality, pokud to legislativně lze.

Marcel Pavelka jednatel, API – Akademie produktivity a inovací, s.r.o.

Zavést konečně digitalizaci státní správy, propustit nejméně 30 % úředníků a nezvyšovat tragicky zadlužení celé společnosti.

Jan Viktorin jednatel, EMUGE-FRANKEN servisní centrum, s. r. o.

Vláda musí co nejrychleji ukončit veškerá opatření, která ničí ekonomiku, začít šetřit ve státní správě a podpořit nové investice.

Michal Štilip jednatel, PILSEN TOOLS, s. r. o.

Naprostá většina dotazovaných ředitelů průmyslových společností (96 %) se shodla na tom, že vláda by měla v době krize při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat české výrobce.

Jednoznačně ano. Antonín Růžička generální ředitel, WIKOV Industry, a. s.

Jednoznačně! Jen blázen toto nedělá. Pravidla, která tomu formálně zabraňují, jsou nastavena v důsledku lobbingu nadnárodních korporací nebo politicky silných států, a to logicky v jejich prospěch. Ale bohužel to souvisí i s naší mentalitou. Aby nás náhodou někdo neobvinil, že preferujeme vlastní lokální dodavatele, tak jsme i v uplatňování formálních pravidel často papežštější než papež. V Německu nebo třeba ve Francii jsou častěji preferovány domácí firmy nejen na úrovni vlády, ale i na úrovni místních samospráv, veřejných podniků, ale i privátních firem.

Petr Karásek krizový manažer a viceprezident České asociace interim managementu

Myslíme, že ano. Podporovat českou ekonomiku by mělo být dlouhodobě prioritní.

Ilona Plšková generální ředitelka, Aircraft Industries, a. s.

Vláda (slovně) iniciovala aktivity pro podporu boje s epidemií. České podniky na to přistoupily a zrealizovaly v krátkém čase výrobu různých zdravotnických prostředků. Ovšem produkty z těchto výrob nejsou českou vládou odebírány. Jsou realizovány dodávky z Asie (není dáno nižší cenou). Vím o několika případech osobně. Tohle není upřednostňování českých firem, to je jejich zneužívání a marketingová blamáž vlády.

Daniel Orel jednatel, ARBURG, spol. s r. o.

Ano, podobně to určitě dělají i vlády jiných evropských zemí.

Josef Majer jednatel, Kermi, s. r. o

Jednoznačně!!! Podívejme se směrem na západ.

Petr Křeček jednatel společnosti, Metalstav K+B, s. r. o.

Ano, to by mělo být zásadní. Bohužel se tak neděje a tento problém je dlouhodobý.

Aleš Kainz ředitel a prokurista divize zapouzdřené vodiče, EGE, spol. s r. o.

Samozřejmě a je ostuda, že to nedělá. Více péče by si zasloužily MSP, a to především ty, které zaměstnávají lidi, investují, platí a odvádí daně a jsou 100% v českých rukou. Žádné holdingy z Kypru či Holandska, které odmigrovaly kvůli nižší daňové zátěži.

Martin Kouřil generální ředitel, MONTANA, s. r. o.

Alena Burešová
Senior Manager for Industry Research and Development
Národní centrum průmyslu 4.0; https://www.ncp40.cz/
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
Jugoslávských partyzánů 1580/3 | 160 00  Praha 6
Tel.: 775 983 842
E-mail:

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji Průmyslu 4.0 v České republice.

Hrajeme aktivní roli při vytváření ekosystému pro Průmysl 4.0 v ČR, který je postaven na síti propojených testbedů – experimentálních továren budoucnosti. Inspirujeme, spojujeme a tvoříme příležitosti. Společně s našimi partnery poskytujeme konzultace, analýzy a řešení v oblasti digitalizace s důrazem na malé a střední podniky. Pořádáme odborné konference, školení a dny otevřených dveří.

Centrum má v současné době více než 50 partnerů. Založil jej v roce 2017 profesor Vladimír Mařík společně s dalšími průkopníky Průmyslu 4.0. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.