Členové pražského Elite Klubu ČMA vyhodnotili přínosy a rizika zavádění Agile managementu

Ve zličínské pobočce společnosti SIKO KOUPELNY & KUCHYNĚ se uspořádalo další pracovní setkání pražského Elite Klubu, jehož tématem byla zkušenost s implementací tzv. Agile managementu. Svůj pohled na tento nový systém řízení poskytli přední čeští manažeři různých oborů a zaměření. Přítomni byli například René Sion z nápojové společnosti Dallmayr, Manažerka roku 2019 Dana Šmejkalová, prezident Asociace vzdělávání manažerů v energetice Richard Vidlička, mladá talentovaná zakladatelka Institutu ekonomického vzdělávání Martina Bacíková či koordinátor programu XY-tranfer Vilém Vrba. Akci moderoval Ivo Gajdoš, předseda Pražského klubu ČMA.

Manažer rodinné firmy SIKO Tomáš Vala, jenž letos obdržel v prestižní soutěži Manažer roku titul Vizionář, na úvod představil účastníkům zkušenosti s Agile managementem ve své firmě. Následně se účastníci rozdělili do skupin a vyhodnotili přínosy a rizika tohoto nového systému řízení.

AGILE V SIKO:

• Před 5 lety – očekávání 2-2,5 roku
• Jasné ultimátní cíle – mj.:
  – nasazení nového webu včetně pokročilé personalizace
  – CRM
  – Hodnocení spokojenosti zákazníků NPS
  – nové B2B pro řemeslníky
  – jednotná sekce pro zákazníky sdílená i s řemeslníky a zákazníky či jejich architekty či našimi řemeslníky a grafickým centrem
• Realita pomalejší – zhruba 7 týmů (interních i externích cca 30 vývojářů)
• Proto od jara 2021 AGILE přístup
• Struktura Business ownerů, product ownerů, scrum masterů
• nově JIRA
• stabilní vývojová období – 14 denní sprinty, 6 týdenní Program Incrementy a 3 měsíční Portfolio Incrementy
• počáteční vzdor, dokud daný tým nedoručil a ohrozil tak celofiremní cíle na společném meetingu

PRIORITIZACE PROJEKTŮ

• Posuzujeme pomocí metodiky SAFe
• Kombinuje se zde:
  – Zda se jedná o téma podporující zásadně naši dlouhodobou strategii či je to ad-hoc přínos či třeba legislativní potřeba
  – Zda téma má business přínos v jednotlivých zemích a v jakých kanálech prodeje, zda se týká interního/externího zákazníka
  – Odhadovaný business přínos či úspora nákladů, případně „divoká karta“ generálního ředitele
  – předpokládaná doba trvání vývoje (opět důležité jsou náklady ušlé příležitosti)
• Každý projekt dostane určitý počet bodů a rozhoduje se, co se dostane do analytické části.
• Po ověření a schválení vedením se teprve dostává do analytické části – a to je již součástí SCRUM a AGILE přístupu – viz výše.

Jak funguje Agile management?

Klasický projekt je charakterizován pevně danými omezeními vyplývajícími z projektového troj imperativu. Tedy čas, náklady a rozsah projektu jsou základní (takzvaná tvrdá) omezení projektu.

Při agilním projektovém přístupu není rozsah projektu znám, protože jeho součástí je průběžné vymýšlení podoby produktu. Definice rozsahu projektu tak není vstupem, nýbrž jedním z výstupů projektu. Zadavateli to dává obrovskou flexibilitu, ale je nezbytné, aby byl aktivním účastníkem projektu. Agilita je tedy především způsob přístupu a změny postojů všech účastníků projektu i zainteresovaných stran.

V čem viděli členové Elite klubu přednosti Agile managementu?

• Angažovanost, tzn. zapojení lidí do zadaného úkolu ve všech úrovních,
• úspora nákladů, času, zdrojů,
• optimalizace a transparentnost jednotlivých procesů a odpovědností účastníků,
• generace Y si může utvářet vlastní příběh a najít v práci hlubší smysl,
• pomáhá získat přehled o tom, co je ve firmě důležité a co se v ní děje.

Jaká rizika s sebou Agile management nese?

• Dojde-li ke špatné prioritizaci a ztrátě cíle během procesu, nepodaří se projekt zrealizovat správně,
• možné nenaplnění hlavních priorit a úkolů, ovšem s vyčerpáním pracovních hodin,
• zabitá motivace lidí, kteří přicházejí s malými nápady,
• nepochopení úkolů či rolí jednotlivců v týmu,
• nemusí se hodit na všechna odvětví, oblíbený je hlavně v IT,
• pokud šéf týmu pochází z IT, je to ztráta člověka zkušeného v IT pro jiné týmy.

Účastníci si z brainstormingu odnášeli cenné poznatky. Shoda panovala na tom, že pro zavedení Agile managementu je vždy zapotřebí lídr, kterého tento styl práce baví. „Měli jsme štěstí, že současný lídr projektu celý systém sám navrhnul. Na mě bylo celou věc napříč firmou podpořit nejen na startu, ale i ve fázi implementace, což bývá úplně nejtěžší.“ prohlásil hostitel akce Tomáš Vala.

Součástí společenské části programu Elite klubu byla také srovnávací ochutnávka Svatomartinských vín s Beaujolais Nouveau. Tentokrát mezi sebou svedla souboj dvě francouzská červená vína Beaujolais Villages s moravským Modrým Portugalem.  Bílá vína byla zastoupena pouze Svatomartinským Muškátem moravským. Výsledky souboje byly velmi těsné a v letošním ročníku mladých vín zvítězila Francie nad Moravou. Someliér Vlastimil Otáhal to okomentoval slovy: „Dalo se očekávat, že při porovnávání červených a bílých vín vyhrají ta červená. Jelikož se soutěže nezúčastnila francouzská bílá vína, tak kontumačně určuji za vítěze v kategorii bílých vín Muškát moravský. U francouzských vín zabodoval nejvíce Beaujolais Villages Noveau.“

Průměr hodnocení vín od 1 do 5 – jako ve škole:

• Beaujolais Villages Nouveau – 1,91
• Beaujolais Villages Primeur – 2,05
• Muškát Moravský – 2,17
• Modrý Portugal – 2,26