Ze zákulisí MR22: O titul nejen v kategorii Vizionář letos zabojuje i profesor Roman Jašek, ředitel Ústavu informatiky a umělé inteligence UTB

Vyhlašovatelé celorepublikové soutěže MANAŽER ROKU, která má letos již 30. ročník, nelení a mimo přípravy na slavnostní „den D“, který se uskuteční 20. září 2023 Vám postupně poodkrývají zákulisí této prestižní soutěže. Tímto Vám představujeme dalšího zkušeného a inspirativního manažera, jehož mottem je: „Věřím ve svůj cíl a úspěch he můj osud.“

Dovolte nám Vám představit prof. Mgr. Romana Jaška, Ph. D., MBA, ředitele Ústavu informatiky a umělé inteligence, Fakulty aplikované informatiky, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, který se utká jak o hlavní ocenění, tak i to v soutěžní kategorii Vizionář.

Pana Jaška jsme se zeptali na tři nesoutěžní otázky. Inspirativní počtení přejeme.

• V jaké době byste chtěl být manažerem a proč?

Nikdy jsem nepřemýšlel nad dobou, ve které bych chtěl být manažerem, každá doba přináší své příležitosti a tak jsem rád za současnost. Ale přece jen, když se zamyslím a nechám myšlenky jen tak volně plynout, lehce cítím okouzlení první republikou. Myslím, že bych mohl být podnikatelem a manažerem právě v této době.

Asi je to i tím, že žiji v městě Tomáše Bati a jeho osobnost a nadčasovost mne provází celý život. Během svých pracovních cest do zahraničí se právě se značkou “Bata” stále setkávám a když vyslovím jméno mého domovského pracoviště Tomas Bata University, tak se hned ví odkud to jsem a docela často, obzvláště ve spojení s nedávnou minulostí, se dozvídám, že Zlín, to je přece Czechoslovakia a slyším to a usmívám se a je mi dobře.

Ptáte se ale také proč bych chtěl být manažerem právě v této době? Vždycky jsem vnímal první republiku jako mimořádnou, byla to v mých očích doba, kdy podnikání nebylo svazováno nepřeberným množstvím ne vždy srozumitelných  nařízení a předpisů a smlouvy byly často uzavírány stiskem ruky. Byla to doba velkého respektu a úcty k vzdělaným a schopným lidem, byla to doba, ve které vznikala mimořádná inženýrská díla a funkční systémové řídící celky na kterých se staví dodnes. Sám ve svém profesním životě aplikuji prvky Systému řízení Baťa a tyto znalosti předávám svým studentům i kolegům. Měl jsem štěstí na setkání s osobnostmi, které tento systém reprezentovali, ať to byl přímo Tomáš Baťa junior, se kterým jsem se osobně setkal, nebo mí první “velcí šéfové, baťovci” na vysoké škole, bývalí vrcholoví manažeři JZD Slušovice a významní ekonomové 90. let profesor František Trnka a docent Josef Hurta.

Dnes samozřejmě používáme manažerské analytické nástroje, velmi brzy s rozsáhlou podporou umělé inteligence, ale ty principy klíčových manažerských dovedností, třeba právě těch baťovských, ty určitě přetrvají bez ohledu na technickou vyspělost.

• Jaký životní okamžik Vás posunul nejdále?

Charakter každého člověka se buduje v těžkých a mimořádných životních situacích. Pokud jsou tyto situace spojeny s odchodem nejbližších bytostí, tak jsou o to silnější a citlivější. V mém případě šlo o odchod jediného syna. Takovéto životní okamžiky naučí člověka mít odvahu, nebát se, umět si zvolit a rozhodnout se. Já jsem touto osudovou životní zkušeností prošel.

• Na co byste jako hodnotitel soutěže dával největší důraz při výběru MANAŽERA ROKU?

Kdybych byl hodnotitelem soutěže, tak bych kladl pravděpodobně největší důraz na schopnost manažera být takovou osobností, kterou je hodno následovat, která vnímá svou vedoucí pozici jako službu. Zaměřil bych se na takové vlastnosti, které odlišují leadera od šéfa, konkrétně na to, jestli je schopen svou osobností motivovat a inspirovat spolupracovníky, jak vytváří prostředí vzájemné důvěry, jak buduje a tvoří firemní kulturu.

Děkujeme za příjemný rozhovor a těšíme se nejen na další spolupráci, ale také na viděnou 20. září 2023 v Empire Hall,

Česká manažerská asociace