Výzkum 2. vlny pandemie: 85 % manažerů v ČR – zvládneme to!

ČMA 17. 1. 2021
Pandemii snášejí lidé o dost hůř než na jaře

Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně provedla ve spolupráci s Českou manažerskou asociací výzkum prožívání nouzového stavu během druhé vlny pandemie koronaviru. Cílem bylo zjistit emocionální, mentální a behaviorální reakce respondentů a zmapovat jejich vnímání a prožívání.

Dotazník byl rozeslán vedoucím pracovníkům vybraných firem formou e-mailu dne 22. 10. 2020 a manažeři (vyšší střední management) mohli odpovídat na otázky do 4. 11. 2020. Díky zájmu, otevřenosti a ochotě sdílet svou zkušenost všech zúčastněných manažerů a dalších pracovníků firem a organizací, sdružených v ČMA, Vám můžeme poskytnout následující výsledky.

Statistické výsledky

Dotazník vyplnilo kompletně 240 pracovníků, z čehož 60 % tvořily ženy a 40 % muži. Respondenti tvoří převážně 2 věkové skupiny, a to od 31 do 40 let a od 41 do 50 let.

Obrázek 1: Pohlaví, věk

62 % respondentů má vysokoškolské vzdělání, 34 % respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou a 4 % mají jiné vzdělání.

Respondenti byli získáni ve firmách napříč odvětvími. 15 % uvedlo, že jsou vedoucími pracovníky, ostatní jsou jiných profesí, např. úředník/úřednice, pracovník v administrativě, právník, specialista ad.

V následujících grafech uvádíme odpovědi na položené otázky. Položky jsou seřazeny podle frekvence odpovědí od nejčastějších po nejméně časté, pro větší přehlednost výsledků. V komentářích slučujeme dva stupně odpovědí, např. velmi často, intenzivně s odpovědí často, stejně jako rozhodně ano, se spíše ano, atd.

1. otázka: Jakým činnostem se v současné době věnujete (od vyhlášení nouzového stavu)?

V době nouzového stavu se respondenti nejvíce věnovali domácím pracím, práci mimo domov a práci z domova.

Obrázek 2: Činnosti, kterým se respondenti od vyhlášení nouzového stavu věnovali

2. otázka: Co ve Vás současný stav vyvolává?

Nouzový stav v respondentech nejvíce vyvolával pocit, že situaci zvládnou, získání nadhledu, obavy z nemoci blízkých a přátel, obavy z dalšího šíření pandemie, strach z budoucnosti, energii pomáhat a obavy ze smrti blízkých a přátel.

Obrázek 3: Co nouzový stav v respondentech vyvolával

3. otázka: Čeho se v současné době nejvíce obáváte?

Respondenti se nejvíce obávali omezení zájmů a možností v rámci cestování a turistiky, omezení společenských zájmů a možností, maření svých osobních a partnerských/rodinných plánů a omezení sportovních zájmů a možností. Překvapivě ztráta práce včetně brigád a existenční ohrožení vyvolávaly nejméně obav.

Obrázek 4: Čeho se respondenti během nouzového stavu nejvíce obávali

4. otázka: Co si myslíte o následujících opatření?

Podle většiny respondentů byla kromě aplikace e-rouška všechna uvedená opatření zavedená během 5. stupně protiepidemického systému považovaná jako přínosná. Nejpřínosnější podle respondentů bylo povinné nošení roušek a dodržování rozestupů.

Obrázek 5: Názory respondentů na opatření

Nejčastější nálady a reakce

61 % respondentů uvedlo, že respektuje a dodržuje opatření související s nouzovým stavem,
22 % je vítají jako důležitou prevenci proti šíření nákazy. 11 % respondentů je považuje za omezování svých práv. 6 % se jim podřizuje jen kvůli sankcím.

Většina respondentů vnímá mezi svými blízkými, sousedy a spolupracovníky spíše rezignovanou (56 % respondentů) a pesimistickou (55 % respondentů) náladu. 38 % vnímá mezi nimi optimistickou náladu a 30 % vnímá aktivní, akční náladu.

Podle většiny respondentů byly nejčastějšími reakcemi blízkých vzájemná pomoc (72 % respondentů) a posílení komunikace (53 % respondentů), ale i přerušení kontaktů (56 % respondentů). Nejméně častou reakcí bylo podle respondentů upevnění vztahů (44 % respondentů).

Nejvíce respondentů uvedlo, že dobře vnímají pomoc od svého zaměstnavatele (61 % respondentů). Naopak většina respondentů nevnímá moc dobře pomoc od státu (85 % respondentů), města (81 % respondentů) a institucí a bank (80 % respondentů).

Většina respondentů (63 %) považuje informace vlády a veřejných institucí za nedostatečné.

Nejčastěji předpokládali ukončení nouzového stavu během listopadu či prosince.

Obrázek 6: Ukončení nouzového stavu

Většina respondentů (65 %) uvedla, že jim prožité situace a stavy v první vlně pandemie koronaviru pomáhají zvládat zátěže v druhé vlně. Oproti tomu pro 35 % zvládá zátěže v druhé vlně hůře. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jim prožité situace v první a druhé vlně pandemie koronanaviru pomohou zvládat obdobné situace v budoucnosti.

Na otázku, jak by respondenti označili nejčastější prožívání situace, nejvíce respondentů uvedlo napětí (68 %), dále krize (17 %), pohoda (11 %) a nejméně konflikty (4 %).

Výběr z frekventovaných odpovědí na otevřené otázky a typických příkladů:

V čem zaměstnavatel pomáhá zaměstnancům překonat druhou vlnu epidemie konoraviru

Většina respondentů (89 %) uvedla, že jim zaměstnavatel pomáhá tím, že jim umožňuje práci z domova. Další pomocí od zaměstnavatele byly podle zaměstnanců distribuce ochranných pomůcek a vitamínů (uvedlo 15 % respondentů).

7 % respondentů uvádělo, že je zaměstnavatel psychicky podporuje, individuálně přistupuje k jednotlivým zaměstnancům a vytváří v práci dobré pracovní zázemí s dobrou náladou v kolektivu. Rovněž si pochvalovali, že zaměstnavatel bere více ohled na rodiče dětí.

Dále oceňovali to, že mohou pracovat a pravidelně dostávají výplatu. Uváděli, že je pro ně důležité, že zaměstnavatelé nezkracují úvazky, nepropouštějí a nesnižují platy. Dále uváděli, že je pro ně pomocí informovanost a vstřícný přístup i v případě možnosti nákazy, vytváření podmínek pro minimalizaci kontaktu (např. úprava a rozvržení pracovní doby, střídavý provoz) a čištění prostor ve firmě.

V čem by zaměstnavatel ještě mohl zaměstnancům pomoci

30 % respondentů uvedlo, že v ničem dalším od zaměstnavatelů pomoc nepotřebují, jsou spokojení a zaměstnavatel pro ně dělá maximum.

Ostatní nejčastěji uváděli, že by uvítali více práce z domova či umožnění práce z domova. Dále by ocenili poskytování včasných, srozumitelných a jednotných informací o nakažených ve firmě a o opatřeních.

Dále by si přáli, aby je zaměstnavatel ujistil, že nehodlá propouštět a snižovat zaměstnancům platy.

Také by ocenili, aby od zaměstnavatelů dostávali více ochranných pomůcek, častější čistění prostor a vytvoření podmínek pro minimalizaci kontaktů na pracovišti. Zaměstnanci by si dále přáli zvolnění nároků na plnění termínů a na výkazy.

Několik respondentů uvedlo, že by jim pomohla finanční motivace od zaměstnavatelů. Dále by ocenili psychickou podporu ze strany zaměstnavatele a dřívější zavedení opatření v některých firmách.

Návrhy na zlepšení

Čtvrtina respondentů uvedla, že by si přáli včasnou, jasnou a srozumitelnou komunikaci ze strany vlády a přesné údaje o nemoci COVID 19. O nemoci by kromě přesných dat ocenili i informace o dopadech na zdraví a ekonomiku. Měly by být přesné údaje o tom, kam jdou, jaké finanční prostředky. V komunikaci od státu a médií respondenti vedle špatných zpráv postrádají optimistické a motivační informace. Dále by si přáli zřízení nového vládního webu s přehlednějšími informacemi nejen pro odborníky. Komunikace by se měla zlepšit, i co se týče trasování. Respondenti požadují přesné údaje o tom, kde se jaký počet lidí nakazil, o věkové struktuře zemřelých a o dalším vývoji situace. Rovněž by ocenili seznam aktuálních opatření, které zrovna platí. Někteří respondenti navrhovali, že by bylo efektivnější, kdyby informace podávala pouze jedna pověřená osoba (např. tiskový mluvčí) a nedocházelo by tak k různorodým výkladům jednotlivých představitelů, což je pro mnohé respondenty hlavním problémem. Dále na základě každé tiskové konference by měly být vydány dokumenty, podle kterých se firmy mohou řídit.

Respondenti dále uváděli, že by lidé měli být více ohleduplní a dodržovat nařízení vlády. Opatření by se měla více propagovat, měla by zaujmout a vyvracet fámy. Dále by se měli lidé méně strašit a méně s nimi manipulovat.

Účastníkům výzkumu také vadilo, že se stát nedrží jednotné strategie a svá rozhodnutí stále mění. Pravidla by měla být jednoznačná a přehledná. V případě zavádění opatření a rozvolňování by se mělo více hledět na názory odborníků a ne na názory politiků, kteří mají sklony k populismu.

Několik respondentů dále uvádělo, že by se měly zvýšit kapacity pro testování, podporovat menší firmy a organizace a státní instituce a pošty by se měly více digitalizovat.

O co respondenty mimořádná situace připravila

Nejvíce respondentů (36 %) uvedlo, že je situace připravila o plánovanou dovolenou, či turistiku. Dále podle 32 % respondentů je situace připravila o sociální kontakt s rodinou a přáteli. Nemohli navštěvovat své příbuzné, oslavovat narozeniny a účastnit se společenských akcí. Respondenti uváděli, že zejména pro děti je důležitý sociální kontakt s vrstevníky.

29 % respondentů uvedlo, že se kvůli opatřením nemohli věnovat svým koníčkům, zájmům a sportovním aktivitám.

Dále uváděli, že jim situace způsobila finanční ztráty (6 % respondentů). Kvůli nouzovému stavu někteří respondenti dočasně přišli o své zaměstnání, a to i proto, že nemohli vykonávat práci, protože jejich práci tvoří především osobní kontakt se zákazníky nebo s posluchači např. ve vzdělávání dospělých.

Kvůli nouzovému stavu někteří respondenti museli odložit své lékařské prohlídky a operace a situace jim znemožnila plánované opravy domů a zahrad z důvodu zavřených hobby marketů.

Co situace respondentům přinesla, co vyvolala, nad čím se zamysleli, uvědomili si, nebo udělali

12 % respondentů uvedlo, že se díky situaci zamysleli nad tím, jak moc je pro ně rodina důležitá. Tím, že spolu tráví více času, řada respondentů oceňuje lepší komunikaci a spolehnutí se jeden na druhého. Dále někteří uváděli, že se více seznámili s výukou svých dětí.

Jiní (8 %) se zamysleli nad tím, že dosud si tolik neuvědomili, že zdraví je nejdůležitější, a to nejen fyzické, ale i psychické.

Dále účastníci výzkumu uváděli, že se zamysleli nad tím, co je v životě opravdu důležité. Podle nich jsme dříve považovali spoustu věcí za samozřejmé a dostatečně jsme si jich nevážili. Situace ukázala, jak lehko se to může změnit. Lidé by se podle nich měli více radovat z maličkostí.

Někteří respondenti měli více času na další aktivity, především na seberozvoj. Více se věnovali studiu a aktivitám, které je zajímají. Respondenti dále uváděli, že jim situace přinesla zvolnění. Jeden z respondentů uvádí, že mu situace přinesla „Možnost zastavit se, udělat si revizi, oddechnout si, zastavit ten splašený vlak.“

Pro 5 % respondentů přinesl nouzový stav především pocit bezmoci, strach, nejistotu a obavy o své blízké a o sebe.

Jak na respondenty působí zákaz shromažďování nad 6 osob

Nejvíce účastníků výzkumu uvedlo (29 %), že je zákaz shromažďování nad 6 osob nijak výrazně neovlivňoval. Uváděli, že s nařízením nemají problém, pokud to má situaci pomoci a pokud to je pouze dočasné nařízení.

11 % uvedlo, že jim toto nařízení nepřipadá efektivní, protože se lidé stejně setkávají ve větších počtech v práci nebo v dopravních prostředcích. Několik respondentů se pozastavovalo nad tím, proč je zákaz shromažďování právě nad 6 osob.

19 % uvedlo, že s nařízením souhlasí, dává jim smysl a vnímají ho pozitivně, dalších 12 % uvedlo, že ho respektují a dodržují, nebo že je to „nutné zlo“ pro zlepšení situace.

Podle 11 % je nařízení omezující. Omezuje jejich svobodu a sportovní aktivity. Někteří z nich uvedli, že na ně opatření působí špatně, smutně až depresivně, především pokud se opatření v dlouhodobém horizontu neplánuje rozvolnit.

Co respondenty nejvíce znejišťuje

Většina uvedla, že je nejvíce znejišťují zmatené informace (71 % respondentů), nedostatek lékařů a prostředků pro nemocné (52 %) a nejistá budoucnost v roce 2021 (51 %).

Dále respondenti uváděli, že je znejišťuje vypnutí ekonomiky, tzv. lockdown (49 %), nárůst počtu nemocných nemocí COVID 19 (43 %), nejistá budoucnost v roce 2021 (31 %) a nedostatek informací (27 %).

Nejméně respondenty znejišťoval příchod dalších omezení (23 %), nejistota dotací, respektive kompenzací občanům i podnikatelům (14 %) a nejistá budoucnost v roce 2020
(14 %).

Co respondenty nejvíce zlobí (rozčiluje)

Většinu respondentů nejvíce zlobila či rozčilovala nesystémovost (66 %), nárůst státního dluhu (58 %), časté změny nařízení (56 %), špatná komunikace (55 %) a nepřipravenost (55 %).

Dále je rozčilovala neprofesionalita (43 %), nedostatečně odůvodněná rozhodnutí (34 %), (ne)činnost kompetentních institucí, orgánů, osob (32 %), nedostatečná informovanost (31 %) a malá účinnost opatření (22 %).

Kdo, nebo co respondentům nejvíce pomáhalo ve zvládání situace druhé vlny epidemie koronaviru

Pro většinu účastníků je největší oporou během druhé vlny epidemie koronaviru rodina (86 %) a přátelé (52 %). Velká část respondentů vidí oporu také v kolezích v práci (43 %).

Některým pomáhá cvičení nebo sport (27 %), internetové aktivity (14 %), TV programy
(10 %), pomoc druhým (8 %) a pocit sounáležitosti v České republice (8 %). 12 % respondentů pomáhá víra.

Obavy z druhé vlny epidemie koronaviru

37 % respondentů uvedlo, že se nynější druhé vlny epidemie koronaviru obávají více, než první vlny. Respondenti uváděli, že je to způsobeno tím, že lidé už nemají finanční rezervy, které investovali v první vlně epidemie a více hrozí, že zdravotnický systém bude přetížen, vzroste nezaměstnanost a stále více lidí bude potřebovat pomoc od státu.

Naopak 28 % respondentů se druhé vlny epidemie koronaviru méně obává, protože už ví, co očekávat a z nemoci již nemají tak velké obavy.

Zvládání druhé vlny epidemie koronaviru

27 % respondentů uvedlo, že druhou vlnu epidemie koronaviru zvládají stěně jako tu první.

Pro 23 % se druhá vlna epidemie zvládá lépe, protože se už ví více, o co jde. Jeden z respondentů uvádí: Už vím, o co jde, víme víc, ale obavy mám. Vím jak se přizpůsobit, s čím počítat, záleží na stavu aktuálních omezení.

Naopak 15 % respondentů zvládá situaci hůře. Respondenti uvádějí, že už nemají z čeho platit účty a je mnohem větší riziko nákazy vzhledem k počtu nakažených.

Shrnutí

Výsledky výzkumu zachycují určité zafixování aktuálního stavu myšlení, pocitů, obav a potřeb zaměstnanců zapojených firem a organizací. V závislosti na vybraných sociodemografických charakteristikách je statisticky významné, že zúčastněné ženy uvedly 10 oblastí, ve kterých pociťují více obav, úzkosti a strachu oproti mužům. Muži oproti nim neuvedli žádnou obavu, která by byla výrazně vyšší, než u žen. Z hlediska věku projevila statisticky významně častěji obavy z nemoci a smrti skupina respondentů nad 50 let, která také uváděla užitečnost následujících opatření: trasování, uzavření středních a vysokých škol, včetně kolejí, uzavření restaurací, barů, vnitřních sportovišť, bazénů a zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti.

Skupina od 41 – 50 let významně častěji uváděla obavy z existenčního ohrožení a maření svých pracovních plánů a užitečnost dvoumetrových rozestupů.

Skupina do 40 let významně častěji uváděla obavy z maření svých osobních, partnerských/rodinných plánů a omezení zájmů/možností sportovních.

V závislosti na vzdělání statisticky významně častěji projevovali respondenti se středoškolským vzděláním obavy ze smrti a z nedostatku finančních prostředků. Na druhé straně však vnímali statisticky významně častěji optimistické nálady u kolegů a známých. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti statisticky významně častěji uváděli to, že pracují z domova a pociťovali obavy z maření svých osobních plánů.

Považujeme za vysoce pozitivní, že respondenti, manažeři i zaměstnanci desítek firem a organizací, členů ČMA uváděli ve svých odpovědích, že vnímají a řeší situaci ve druhé vlně pandemie koronaviru a nouzového stavu převážně věcně. Také to, že přinesli mnoho pozitivních návrhů na zlepšení situace jak ze strany firem, tak celostátně.

Vedle výzkumu realizovaného prostřednictvím ČMA, realizovala VŠAPs také výzkumy vysokoškolských studentů a občanů v města Litoměřice. Ty jsou dostupné na webových stránkách a facebooku Vysoké školy aplikované psychologie: www.vsaps.cz a na www.facebook.com/Litomerice.

Autor:

PhDr, Mgr. Štefan Medzihorský, působí na Vysoké škole aplikované psychologie jako rektor a pedagog. Zaměřuje se na problematiku sociální komunikace, prezentace, rétoriky, asertivity a sociálně psychologického výcviku. Je certifikovaný Europsycholog a mentor EuroPsy.

Statistické zpracování:

Bc. Zuzana Hamralová, studentka VŠE, Fakulta informatiky a statistiky.

 
 

Články autora

 

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter