Úvěry pro firmy po covid-19, co teď bude jinak?

O tom, že se možnost získat financování pro podnikání po pandemii covid-19 změní, nikdo nepochybuje. Jak to bude v praxi vypadat popsal Ing. Pavel Ráliš, MBA, konzultant a odborník na úvěry pro právnické osoby.

Celosvětová pandemie covid-19 zatím nekončí. Přestože se všeobecně očekávalo, že letošní rok bude rokem zlomu a postupného návratu do normálu, řada odvětví stále zažívá silné ekonomické otřesy související s výpadkem dodávek, odbytu, a tím dochází k celkovému zpomalení výrobního cyklu. Zatímco se v létě počítalo s více než 3% růstem HDP, nynější odhady již neuvažují ani o 2% růstu. V nadcházejícím roce se očekává určité zrychlení ekonomické aktivity. Problémem však bude vysoké tempo růstu cenové hladiny. Po zvýšení sazeb ze strany ČNB dochází postupně ke zdražování úvěrů pro podnikatele, a to v okamžiku, kdy řada z nich zvažuje potřebu změnit strukturu svého financování či v očekávání oživení poptávky uvažuje o investičním úvěru. V tom vidím nemalý problém, má-li v ČR dojít k výraznějšímu nastartování růstu.

Předchozí krize nám naznačily, jak budou pravděpodobně finanční instituce postupovat po odeznění stávající covidové vlny. Ale za situace, kdy lze jen velmi těžko predikovat, v jaké kondici bude ekonomika či zda nepřijde nová mutace viru, která opětovně nenastolí potřebu zavedení celé řady restriktivních opatření, není nic jisté a finanční instituce budou obezřetnější. Základní struktura nabízených úvěrových produktů ze strany bankovních i finančních ústavů se nějak zásadně v blízké době nezmění, produkty se pouze přizpůsobí aktuálním potřebám klientů. Banky však budou, v rámci svých schvalovacích procesů, detailněji zkoumat celkovou bonitu podnikatele – žadatele o úvěr. Nebude je zajímat pouze výše zdrojů, kterými bude podnikatel svůj úvěr splácet, ale budou se více zaměřovat i na zdroj příjmu a jeho udržitelnost po celou dobu splácení úvěru. Banky budou také více klást důraz na zajištění úvěru, a to jak nemovitým či movitým majetkem klienta nebo pohledávkami z obchodního styku.

Například u developerských projektů bude banku více zajímat lokalita, ve které se má projekt realizovat. Bude přísněji zkoumat zajištění předprodejů bytů ve vazbě na zvyšující se sazby hypoték i zpřísnění podmínek pro jejich poskytování a reálnost udržitelnosti rozpočtu celkových investičních nákladů. S ohledem na nárůst práce v režimu home office lze očekávat menší zájem o financování nových business center. Obezřetně budou finanční instituce přistupovat i k poskytování prostředků za účelem realizace nových retail parků.

Domnívám se, že oproti době před covidem začnou podnikatelé více upírat pozornost k factoringovému financování. Jeho prostřednictvím si budou chtít zajistit stabilní zdroj toku peněz odolný proti případnému zhoršení jejich bonity. Navíc v případě využívání factoringu odpadá nutné monitorování řady finančních i nefinančních povinností tak, jak je to běžné u bankovního financování.

Již v minulosti měli některé skupiny podnikatelů ztížený přístup k financování. A to se bohužel nezmění. Naopak pro ně bude získání úvěru ještě o něco složitější.  Jde zejména o odvětví jako gastronomie, cestovní ruch či menší prodejny.

Naopak na atraktivitě pro finanční a úvěrové instituce získají podnikatelé, kteří se budou věnovat oblasti alternativních zdrojů energie nebo budou dodavateli technologií pro tyto zdroje.

Je zřejmé, že pandemie zrychlila proces digitalizace. Covid-19 se stal v pravém slova smyslu jeho akcelerátorem. Postupně tak klesá potřeba přímého osobního jednání mezi podnikatelem – žadatelem o úvěr a finančním ústavem, a to včetně autorizované on-line výměny dokumentace. Tím dochází v případě vyřizování financování k značným úsporám času, který je stále dražší a vzácnější.

Ing. Pavel Ráliš, MBA
Zakladatel značky fin4Business