Svět se nevrátí před covid, musíme myslet dopředu, říká šéf ABB Vítězslav Lukáš

ČMA 14. 4. 2021

Česká manažerská asociace sdružuje mnoho perspektivních firem, jež tvoří motor českého průmyslu. Jednou z nich je společnost ABB, technologický lídr a průkopník v oblastech e-mobility a nabíjecí infrastruktury. Jak se firma musela přizpůsobit pandemii covidu-19 a co bude důležité pro budoucnost české ekonomiky? Své vize prezentuje generální ředitel ABB v Česku Vítězslav Lukáš.

Vítězslav Lukáš nastoupil do čela české pobočky nadnárodní průmyslové skupiny ABB v lednu loňského roku. Firmu s více než třemi tisíci zaměstnanci a několika výrobními fabrikami přebíral po finské manažerce Tanje Vainiové. Coby dlouholetý manažer koncernu, který v něm začínal ještě v 90. letech jako čerstvý absolvent vysoké školy, měl všechny předpoklady pro hladké předání. Jenže přišel covid. A v ABB ho pocítili dřív než jinde – díky celosvětové působnosti se 100 tisíci pracovníky začaly do pražského ústředí proudit informace o koronaviru s několikatýdenním předstihem.

Na byznys podniku, který jiným průmyslovým firmám pomáhá s automatizací a dodává jim například robotické systémy, ale neměla pandemie zásadní dopad. Ačkoliv celá skupina podle aktuálních čísel za rok 2020 vykázala zhruba sedmiprocentní pokles tržeb i zisku (na 26 miliard, resp. 2,9 miliardy dolarů), české divizi se dařilo lépe než v roce 2019, kdy utržila přes 12 miliard korun. „Vedlo k tomu několik cest. Třeba ochranná opatření, která jsme zavedli v době, kdy v Česku ještě ani nebyl žádný diagnostikovaný covidový případ. My jsme už tehdy minimalizovali kontakty zaměstnanců na nezbytně nutné, zajišťovali jsme si dostatečnou zásobu ochranných pomůcek, jako jsou roušky a respirátory. Nikdy jsme neměli žádný komunitní přenos – a to máme přes 3300 zaměstnanců,“ řekl Vítězslav Lukáš.

Společnost ABB se tedy právem může řadit mezi firmy, které koronavirovou krizi zvládly. Jedním z důvodů je velká diverzifikace jejího portfolia. Známým produktem je například infrastruktura pro dobíjecí stanice na elektromobily. V této oblasti ale aktuálně panuje na celém světě napětí. „Výroba klasických automobilů je jedním z nejpostiženějších sektorů a propad u nich začal ještě před nástupem koronaviru. Zásadní roli tam hrála a hraje strukturální nejistota, kudy tento byznys půjde do budoucna. S tím, jak se kvůli covidu řada států zadlužila, tak šláply trochu na brzdu a diskutuje se o jejich další podpoře elektromobility. Česko je extrémně proexportně orientovaná ekonomika, která je součástí evropského trhu. Musíme se tedy poohlížet, jak se rozhodují klíčoví hráči, tedy Německo nebo Francie, a tam je příklon k elektromobilitě jasný. Dopady pandemie jsou sice cítit, ale nikdo nezpochybňuje například strategii European Green Deal,“ uvedl Vítězslav Lukáš.

Závěrem se zamyslel nad, v důsledku covidu, nejistou budoucností: „Statistika říká, že ještě po 2. světové válce tady pracovaly desítky procent lidí v zemědělství. Dnes to není ani desetina, a přitom máme nízkou nezaměstnanost. A takhle to bude i s automatizací. Bavíme se o přirozené evoluci pracovních činností.“


Vítězslav Lukáš (47)

Rodák z Ostravy a absolvent Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB v Ostravě. Do ABB nastoupil už v roce 1998 a postupně prošel mnoha pozicemi, několik let působil v jihovýchodní Asii, kde se podílel na budování projektů v námořním a těžebním průmyslu. Generálním ředitelem české pobočky ABB, která zaměstnává přes 3300 lidí, se stal v lednu 2020, v čele vystřídal finskou manažerku Tanju Vainiovou.


Celý rozhovor najdete zde

 
 

Články autora

 

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter