Šéfové českých firem spoléhají na selský rozum. MANAŽER ROKU jim ukazuje cestu do 21. století 

Již třicet let oceňuje ty, kteří nejlépe řídí podniky i lidi. Soutěž MANAŽER ROKU má dlouhodobě jedinečnou příležitost sledovat, jak se management v České republice vyvíjí. Ze zkušeností pořadatelů soutěže i z aktuálního průzkumu společnosti IPSOS vyplývá, že je třeba aktuálně stagnující profesi manažera transformovat a přizpůsobit aktuální době. Své o tom vypovídá fakt, že lidé si pod pojmem manažer představí různé pozice, a i samotní manažeři vidí nejvyšší potenciál růstu celé profese v trvalém užívání „selského” rozumu. Téma letošního ročníku MANAŽERA ROKU jsou proto inovace a využívání technologií.

Co dělá manažer?

U zrodu myšlenky oceňovat manažerskou profesi v každoroční soutěži, kterou pořádá Česká manažerská asociace, stál před třiceti také lety Ivo Gajdoš. „Management je krásný, rozvíjející se obor, ve kterém se skuteční manažeři a manažerky musí neustále vzdělávat. Naším cílem je upozorňovat na výjimečné osobnosti v oboru a zároveň oceňovat jejich přínos. Rádi bychom, aby se této profesi v České republice dařilo a veřejnost si jí vážila,” říká výkonný ředitel České manažerské asociace Ivo Gajdoš.

Právě vnímání profese je rozporuplné. V čerstvém průzkumu společnosti IPSOS se ukázalo, že třetina české populace si této profese neváží. Podle Gajdoše to souvisí s tím, že význam pojmu manažer není ustálený a je na místě se jím zabývat. „Pod manažerem si někdo představí přepracovaného muže ve fialovém saku, někdo vedoucí v prodejně, jiný pracovníka v agentuře a někdo leadra a vizionáře. Bez toho, abychom chápali, co tato profese obnáší, se ale v managementu v Česku nemůžeme posunout dál,” dodává Ivo Gajdoš.

Celkem jasno mají ale Češi v tom, jaké vlastnosti by měl manažer mít. Široká veřejnost i samotní manažeři se shodují v tom, že nejdůležitější jsou výborné komunikační schopnosti a umění převzít zodpovědnost. Zajímavostí z nového průzkumu je, že jen 9% populace řadí vizionářství mezi vlastnosti, které by měl mít dobrý manažer. Naopak samotní manažeři řadí vizionářské schopnosti k nejdůležitějším vedle komunikace, schopnosti vést lidi a zodpovědnosti.  „Jsou to právě manažeři, kteří posouvají firmy dále a svými rozhodnutími z nich mohou vytvořit mimořádné společnosti nebo je i naopak kvůli nedostatečným inovacím nechají skomírat,“ popisuje fungování oboru Gajdoš.

Průzkum realizovala společnost IPSOS na reprezentativním vzorku 1013 respondentů a 128 manažerů.

Inovace a moderní technologie

Ze zmiňovaného průzkumu vyplývá potřeba změny pro celý obor a jeho posunutí do dynamické, turbulentní dekády. Tato potřeba je především patrná z odpovědí lidí, kteří momentálně manažerskou pozici vykonávají. Více než polovina šéfů si totiž myslí, že manažerskému růstu budoucí i stávající generace nejvíce pomůže trvalé užívání „selského” rozumu či intenzivnější předávání zkušeností od předcházející generace manažerů. Přitom jen 22 % klade důraz na vyšší užívání digitálních technologií, o pět procent lépe je na tom dlouhodobé vzdělávání v oblasti řízení a managementu v ČR.

„Tyto výsledky ukazují, že jen málo lidí momentálně vykonávající manažerskou pozici považuje sledování moderních trendů a znalost managementu ve světě za klíčové. Přitom rozvoj oboru jsou vedle průběžného vzdělávání na prvním místě skoro v každé profesi. Proto jsme také jako téma jubilejního 30. ročníku zvolili inovace a využití moderních technologií, bez kterých se obor v Česku opravdu nepohne dál a naše firmy nebudou schopny obstát v mezinárodní konkurenci,” vysvětluje Ivo Gajdoš. 

Otomar Sláma, vítěz kategorie Mladý manažerský talent v soutěži MANAŽER ROKU 2021 se podělil o poznatky ze své praxe, a to nejen v oblasti generační spolupráce.

MANAŽER ROKU po třicáté

Do soutěže jsou každoročně nominovány stovky lidí, ale do užšího výběru se na základě hodnotících kritérií dostávají desítky. Kritéria se přitom proměňují v reakci na vývoj oboru i společnosti. Letos v září zvítězí v každé z deseti kategorií ten či ta s nejlepším výsledkem v oblasti přínosu osobnosti kandidáta na rozvoj firmy, zlepšování managementu včetně motivace lidí, vytváření trvale udržitelné budoucnosti a strategického plánování.

Ocenění během třiceti let získala řada osobností, mezi nimi například Daniel Beneš ze společnosti ČEZ, Zuzana Ceralová Petrofová řídící PETROF nebo Jan Juchelka z Komerční banky. Často se poté společensky zapojují do oborových akcí, sdílejí své zkušenosti nebo se dále navzájem vzdělávají a využívají možnosti navázat nové byznysové kontakty. Do soutěže se i po získání titulů také zapojují jako ambasadoři. Třicátý ročník má tak pod patronátem MANAŽER ROKU 2021 a CFO technologické firmy BENEŠ a LÁT Jan Lát a MANAŽERKA ROKU 2019 Hana Šmejkalová.  

Kdo zvítězí v jubilejním 30. ročníku a získá ocenění bude jasné na slavnostním vyhlášení 20. září 2023 v Empire Hall ve Slovanském domě. Ještě do června je možné nominovat kandidáty. Pokud nominaci přijmou, mohou během léta představit své výsledky, vlastnosti a dovednosti hodnotitelským komisím.

První ročník soutěže MANAŽER ROKU se konal v roce 1993. Příležitosti upozornit na svou práci se každoročně chápou stovky manažerů a manažerek. Úspěšně obstojí ale jen ti manažeři, kteří mají pro svou práci nejen profesní, ale i osobnostní předpoklady. Za 29 let vyhlašování MANAŽERŮ a MANAŽEREK ROKU získalo tento titul 67 osobností. Do finále postoupilo na 1 600 lidí.