Pracovní týmy bychom mohli přirovnat k hudebnímu orchestru, kde je zapotřebí instituce dirigenta.

ČMA 28. 2. 2021

Carl Gustav Jung byl prvním, kdo si všiml, že se lidé výrazně liší ve způsobu přijímání a hodnocení informací.

Lidé se od sebe už odedávna lišili způsobem myšlení, jednání a také se každému z nich jinak dařilo. Proč jsou někteří chytřejší nebo morálnější, a zda existuje nějaký rys, který je pro tyto vlastnosti trvale předurčuje. Někteří tvrdili, že tyto vlastnosti mají silný fyzický základ, a proto jsou nevyhnutelné a neměnné. Dnes hovoříme o genech. Jiní poukazovali na velké individuální rozdíly v původu, zkušenostech, vzdělávání a způsobech učení. Již Alfred Binet, autor testu IQ, věřil, že vzděláváním a praxí lze inteligenci zásadně změnit. Avšak oproti tomu několik moderních filozofů tvrdí, že inteligence jednotlivce je daná a nelze ji zvýšit.

Kdo má tedy pravdu? Pojďme si položit otázku, zda je možné lidské vlastnosti kultivovat anebo jsou jednou provždy dané.
Vědci zjišťují, že lidé mají větší kapacitu pro celoživotní učení a rozvoj mozku, než si kdy mysleli. Každý člověk má samozřejmě jedinečnou genetickou výbavu. Zpočátku mohou mít lidé různé povahy a schopnosti, ukazuje se však, že postupně je ovlivňuje zkušenost, vzdělávání a osobní úsilí. Dovolím si souhlasit s Robertem Sternbergem, který uvádí, že hlavním faktorem ovlivňujícím dosažení jisté odbornosti „není nějaká předem daná schopnost, ale cílevědomá aktivita.“ Neboli, jak zjistil již jeho předchůdce Binet, nakonec nebývají nejchytřejší ti, kdo byli nejchytřejší na začátku.

Myšlení je nejvyšším poznávacím procesem, jelikož integruje všechny ostatní. Pro proces myšlení je na jedné straně nezbytné vnímání a představivost, na straně druhé je úzce spjat s řečovými schopnostmi a ovlivňují ho také osobní zkušenosti, inteligence, motivace, emoce apod. V rozmanitém a stále se měnícím prostředí často dochází k vzniku neznámých, nových, problémových situací a jejich řešení se uskutečňuje právě prostřednictvím myšlenkových operací. Tyto operace se navzájem neustále prolínají a tvoří tak různé stránky myšlení.

Carol Dweck ve své publikaci uvádí, že její výzkum již dvacet let dokazuje, že „přesvědčení, které si osvojíte, silně ovlivňuje způsob Vašeho života.“ Co tím chtěla říct?

Můžete se rozhodnout, zda se stanete tím, kým chcete být, a zda dosáhnete toho, na čem Vám záleží. Vaše vlastnosti jsou jednou provždy dané – jedná se o tzv. fixní nastavení mysli, které vede k naléhavé potřebě neustále si něco dokazovat. Někteří z nás byli k tomuto nastavení mysli vychováváni od útlého věku.

„Uspěji nebo ne?
Přijmou mě nebo odmítnou?
Budu vypadat chytře, nebo hloupě?“

… toto fixní nastavení mysli nám často vtiskli právě již učitelé. Lidí kladoucích si náročný cíl, osvědčit se – ve třídě, v kariéře či ve vztazích viděla Carol Dweck mnoho. Každá situace vyžaduje potvrzení jejich inteligence, osobnosti nebo charakteru.
Nežli představím druhé nastavení mysli, dovolím si velmi jednoduše konstatovat následující: „Osobně upřednostňuji více Montessori psychologii – pedagogiku před klasickou obecnou.“

(pozn. Montessori je založeno na myšlence, že jedinci jsou schopny vlastního rozvoje a že mohou dosáhnout svého nejvyššího potenciálu, pokud jsou podporovány v prostředí, které je v každé fázi jejich vývoje přesně šito na míru jejich potřebám).

Velmi jsem si oblíbila spojení, které využívám i ve své praxi „Learning by doing“, tedy učení se prostřednictvím praktického konání.

Věděli jste, že Darwin a Tolstoj byli považováni za obyčejné děti? Beg Hogan, jeden z nejlepších hráčů golfu všech dob, byl jako dítě naprosto nekoordinovaný a neohrabaný? Toto nám dokazuje, jak může přesvědčení, že vzácné vlastnosti lze rozvíjet, podnítit nadšení k učení. Tzv. růstové nastavení mysli vychází z přesvědčení, že své vlastní základní vlastnosti můžete vlastním úsilím kultivovat. Lidé se mohou všemožně lišit výchozími talenty a schopnostmi, zájmy či temperamenty, nicméně každý se může díky úsilí a zkušenostem změnit.

Každý má talent.

„Každý z nás je nositelem specifických talentů a schopností. Některé vlastnosti máme již vrozené, další získáváme. Samotné nadání však zdaleka nestačí, pokud do jeho rozvoje neinvestujeme dostatek času a energie.”

Sladění talentu s úkoly přináší konkurenční výhodu. Každý jedinec ve společnosti tak může co nejlépe využít svůj talent, ať už je jakýkoli.

Talent Management se může stát globální filozofií, která je klíčovou součástí podpory každého z prvků obchodní strategie společnosti. Talent Management umožňuje manažerům společnosti angažovat a motivovat zaměstnance v celé organizaci.

Talent management je neustálý proces, který zahrnuje přilákání a udržení vysoce kvalitních zaměstnanců, rozvoj jejich dovedností a neustálou motivaci ke zlepšování jejich výkonu.

Talent management přirozeně zahrnuje mnoho odpovědností HR. Nestačí však očekávat, že právě díky tomu, že máte personální oddělení, řídíte talent. Abyste dosáhli optimálních výsledků, musíte mít zavedenou strategii řízení talentů navrženou právě pro vaši společnost.

“With the right employee experience strategy, you can boost your ability to attract, engage and develop high-performing employees.”

Více o Talent managementu a metodách se také dozvíte na webináři
„Performance Journey Workshop“ 29. 3. 2021 od 16 h
S registrací zde: Performance Journey Workshop | LIGS University

 
 

Články autora

 

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter