V rámci seriálu otevřených rozhovorů s předními manažery z našeho kraje jsme si pro první díl nemohli zvolit nikoho lepšího než Petra Kazíka, který má bohaté podnikatelské, pedagogické i publikační zkušenosti.
Ve své praxi zažil mnoho úspěchů i neúspěchů. My jsme jej přinutili zamyslet se nad tím, který neúspěch byl tím „zlatým“, která zdánlivá chyba se změnila v nečekaný úspěch.
Petr Kazík přiznává, že je tu věc, kterou dlouho považoval za své velké manažerské selhání.
V prvních letech budování firmy vsadil na proškolování lektorů a poskytování jednotného stylu klientům. „To, co jsem znal, jsem učil zkušené lidi z praxe. Chytrým lidem z oboru jsem předal svou dovednost a když se to spojilo s jejich odborností, tak to mělo opravdu velký efekt,“ přibližuje Petr Kazík.
Druhým efektem však bylo, že jej tito odborníci začali pravidelně opouštět. Své know-how se samozřejmě snažil bránit všemi prostředky, ale bylo to marné. „Během deseti let jsem tak v podstatě vybudoval jedenáct konkurenčních firem,“ usmívá se dnes Petr Kazík.
Počátkem roku 2008 jej napadlo, že své know-how, které se do té doby snažil chránit, zveřejní. A vzal to od podlahy. Napsal knihu Rukověť dobrého lektora. Vyšla v roce 2008 v nakladatelství Grada a za krátký čas si jí všimli na ministerstvu, kde se rodila Národní soustava kvalifikací, jejíž základem se kniha stala.
Otevřenost a ochota podělit se o své znalosti tak dostaly Petra Kazíka třeba až na Karlovu univerzitu a do dalších struktur, kde se zabýval kvalitou vzdělávání a zároveň učil, jak vzdělávat lektory.
Petr Kazík dodává: „V roce 2017 mi vyšla druhá kniha, Rukověť dobrého interního lektora, ve které firmám vysvětluji, co je to učící se organizace.“ Učící se organizace totiž nejsou ty, které posílají lidi na kurzy. Jsou to ty, které učení berou za své a učí se vzájemně.
„Mou misí ohledně ochrany mého know-how jak se učit se naopak stalo rozšířit mé znalosti dál. Pomohlo mi to k vlivu na lidi a teď tady sedím ve dvojroli – majitel vzdělávací firmy, ale zároveň také prezident manažerské asociace,“ shrnuje Petr Kazík.
To on podsunul top manažerům myšlenku benchmarkingových klubů, kde se manažeři scházejí proto, aby se navzájem učili ze své dobré praxe i ze svých chyb.
To, že se něco takového povedlo a že je takto postavena i soutěž Manažer roku, kde jsme měli jako kraj v top desítce hned šest zástupců, není úplně běžné a jen to potvrzuje dobrou práci jeho kolegů. Jako patriot se nad tím dme pýchou.
„A je to pro mě nejlepším důkazem toho, že je správné se o své know-how dělit. Nebojme se, že tím něco ztratíme. Jsou to jen noty, a to jak se z nich hraje je osobností interpreta. Nejvíc se učíme, když učíme ostatní,“ uzavírá naše setkání Petr Kazík.
Životní motto: Na světě je lumpů a zlodějů, že se člověk bojí podívat do zrcadla.
Majitel vzdělávací a poradenské společnost AHRA.
Konzultant, lektor a kouč
Prezident České manažerské asociace
Předseda Hodnotitelské komise soutěže Manažer roku
Člen Rady expertů České manažerské asociace
Místopředseda ELITE klubu MSK České manažerské asociace
Autor dvou odborných knih
Partnerem rubriky je ELITE klub MSK České manažerské asociace.
Autor: Vladimír Pryček
Zdroj: rozhovor pro časopis Patriot