Nominace do jubilejního 30. ročníku soutěže MANAŽER ROKU

Přejít na web MANAŽER ROKU
 

Manažerský seniorský klub debatoval o turistice ve vesmíru

Informace ze zasedání Manažerského seniorského klubu (dále jen „MSK“) České manažerské  asociace dne 14. 9. 2021

Zasedání klubu se uskutečnilo po delší době opět fyzicky v režimu off-line s následujícím programem:

  1. Zahájení a přivítání
  2. Další přednáška s diskusí z cyklu přednášek (tentokrát v režimu off-line, 18. 5. 2021 realizovaná v režimu on-line) vysoce odborně erudovaného externího spolupracovníka Akademie věd ČR Ing. Marcela Jiřiny, DrSc. na téma „Astro povídání“
  3. Aktuality klubu
  4. Volná přátelská rozprava členů a příznivců klubu
  5. Závěr jednání klubu

V dalším jsou uváděny výsledky jednání klubu k bodům programu 2. – 3.

K bodu 2.

Základní motivací tohoto cyklu přednášek je skutečnost, že vesmír začíná být postupně doménou světového byznysu (válečného i civilního).

Suborbitální turistika je součástí širšího vesmírného průmyslu, který se rozmohl v několika posledních desetiletích díky rozvoji raketové a satelitní technologie. Že jde o odvětví s velkým potenciálem, asi není sporu. Podle odhadů společnosti KPMG dosáhne hodnota vesmírného průmyslu hodnoty 600 miliard dolarů v roce 2030.

Podnikatelé i finančníci postupně pronikli do odvětví, které do té doby bylo ve státních rukou. Podle Economistu jen v roce 2020 přitekly do vesmírného průmyslu investice ve výši 28 miliard dolarů s jasnou vidinou, že dojde k zopakování úspěchu SpaceX.

Finanční potenciál ve hvězdách vidí i bankovní analytici. Například ekonomové v americké bance Morgan Stanley odhadují, že tržby v tomto odvětví vzrostou ze současných 350 miliard dolarů do roku 2040 na více než jeden bilion dolarů.

Analytici banky UBS jsou ještě optimističtější, když odhadují, že do konce desetiletí to bude již 800 miliard dolarů. Podle jejich odhadu přinese „velký technologický skok“ okamžik, kdy se masově rozšíří cestování při nadzvukové rychlosti.

Zatímco většina z nás spala, na floridském mysu Canaveral se opět psaly dějiny. Ve čtvrtek 16. září dvě minuty po druhé hodině ranní našeho času se totiž zažehly motory rakety Falcon 9, aby vynesly v rámci mise Inspiration4 na oběžnou dráhu Země kosmickou loď Crew Dragon. Na její palubě tentokrát neseděli profesionální astronautky a astronauti americké NASA nebo jiné kosmické agentury, ale čtyři civilisté.

Nedávné výpravy miliardářů Jeffa Bezose a Richarda Bransona do vesmíru odstartovaly novou éru kosmického podnikání. Už za pár měsíců či let se na dobrodružnou exkurzi za hranice naší planety zřejmě bude moci vydat každý, kdo si to zvládne zaplatit. Vesmír nicméně do budoucna nabízí i celou řadu dalších byznysových příležitostí, o které se už v současnosti pere hned několik společností.

Uvedené příklady a další okolnosti nás nutí k zamyšlení nad tím, že je dobré mít k dispozici alespoň základní povědomí a informace o vesmíru a prostředcích jeho poznávání – a to bylo hlavním cílem přednášky a PowerPointové prezentace s komentářem Ing. Marcela Jiřiny, DrSc. s následujícím zaměřením:

  1. Napřed si popovídáme o měření vzdáleností. Půjde o vzdálenosti pozemské, mimozemské a astronomické a vztah vzdálenost – čas.
  2. A tím se dostáváme k amatérskému pozorování hvězd a dalekého vesmíru. Zdůrazňuje se amatérské, tj. především obdivování přírodních seskupení a jevů s mizivou, ba co říci téměř nulovou, znalostí astronomie, fyziky a přilehlých oborů jako je optika.
  3. Co lze vidět pouhým okem a přesto to nevidíme a proč to nevidíme.
  4. O pozorovaných objektech: Messierův katalog, Caldwellův katalog, další objekty, sluneční soustava a co vidět lze a nelze.
  5. O pozorovacím nástroji, dalekohledu a příslušenství. Oblečení.

Klasické mechanické a optické příslušenství. Moderní elektronika (řízení a navádění, zobrazení a fotoaparáty a kamery) – jen přehledově.

Byly rovněž diskutovány možnosti existence exoplanet (planet mimo sluneční soustavu s vhodnými podmínkami pro život) a mimozemského života i mimozemských komunikaceschopných civilizací, možnosti a formy komunikace s těmito civilizacemi, možnosti jejich osidlování a exploatace lidskou rasou, Formiho paradox (rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi), Drakeova rovnice teoreticky umožňující určit počet vyspělých inteligentních mimozemských civilizací (Drake se dopočítal k číslu 10, obecně však panuje shoda, že takových civilizací by mohlo být až několik milionů a následné vzdálenosti mezi civilizacemi by dosahovaly několik stovek světelných let).

K bodu 3.

Předseda Manažerského seniorského klubu podal následující informace:

  • Letošní Den manažerů se uskuteční dne 19. 10. na Žofíně formou a) slavnostního udělení cen v soutěži Manažer roku za rok 2020, b) panelové diskuse na téma „Návrat k prosperitě“, c) vernisáží Galerie významných českých manažerů Jadrana Šetlíka. Členů a příznivcům MSK byly nabídnuty možnosti a podmínky účasti.
  • Výzkumná agentura Ipsos realizuje pro ČMA výzkum názorů manažerů zejména na nejrůznější ekonomické otázky. Výsledky poslouží nejen k dalšímu směřování aktivit ČMA, ale i k široké komunikaci různých ekonomických témat v letošním roce.
  • Na přelomu dubna a května tr. realizovala agentura Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR průzkum, který zmapoval dopady koronaviru na produktivitu práce a nové přístupy k zákazníkům. Průzkum dokládá, že třetina podniků vnímá produktivitu práce jako svou hlavní prioritu, dopad Covid-19 na produktivitu vnímají podniky většinou neutrálně nebo negativně. Toto hodnocení souvisí i s využitím home office – celkově je tedy pohled podniků spíše negativní. Více jak třetina podniků upravila kvůli Covid-19 své portfolio služeb či produktů, 40 % pak využívá častěji online prodejní kanály. Z pohledu zákazníků pak oproti situaci před Covidem hraje větší roli možnost placení kartou, digitální řešení, inovativní řešení nebo možnosti rozvozu. Situace kolem Covidu zásadně narušila zaběhlé systémy a mnohdy i pracovní morálku, jakkoliv nelze na základě těchto dat zevšeobecňovat. Signály však průzkum jasně poskytuje, a ty nevyznívají zcela pozitivně zejména v průmyslu, ale ani ve službách, které hlásí pokles produktivity ve více jak třetině případů (dotazovaných). Nejméně produktivita poklesla u živnostníků a co se oboru týká, tak v obchodě. Jako každá krize, i nevítaný Covid přinesl pozitivní výsledky ve zvýšení digitální gramotnosti firem i zaměstnanců, ale též patrně uspíšil využití elektronických řešení pro různé firemní agendy.
  • Evropská komise představila v červnu tr. plány na založení společné kybernetické jednotky (Joint Cyber Unit – JCU). Větší výskyt kybernetických útoků proti státním institucím, nemocnicím, firmám i jednotlivcům je jedním z hlavních impulzů k této unijní iniciativě. Společná kybernetická jednotka představuje novou platformu, která si klade za cíl zejména propojení všech existujících iniciativ a entit zapojených na evropské úrovni do kybernetické bezpečnosti. Ústřední cíl JCU bude představovat prevence kybernetických útoků, odstrašení kybernetických útočníků a případná reakce na kyberútoky. Jednotka by měla také umožnit koordinaci reakce na kybernetické útoky mezi jednotlivými státy i unijní úrovní. Dílčí cíl rovněž bude zlepšení situačního povědomí na poli kybernetické bezpečnosti a lepší komunikace o kybernetických hrozbách směrem k veřejnosti. V neposlední řadě je cílem této inciativy i zkvalitnění připravenosti na kybernetické hrozby. Jednotka vznikne na konci roku 2022.
  • V červenci 2021 se v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu uskutečnilo celosvětové cvičení s názvem Cyber Polygon 2021, jehož cílem byl nácvik opatření po mohutném globálním hackerském útoku, který ochromil celosvětové zásobovací řetězce se zbožím a potravinami. Cyber Polygon je každoročně jedinečná událost Světového ekonomického fóra v oblasti kybernetické bezpečnosti, která kombinuje největší technické školení firemních týmů na světě a online konferenci s vyššími představiteli mezinárodních organizací a předních korporací. Konference v roce 2021 také pojednala o klíčových rizicích digitalizace a osvědčených postupech pro bezpečný rozvoj digitálních ekosystémů.

V Praze, dne 30. září 2021

Záznam zpracoval

 
 

Články autora

 

Štítky

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter