Pro zajištění budoucího rozvoje národního hospodářství je třeba, po 28 letech politické experimentace, zajistit urychlený a spolehlivý návrat k normálnímu modelu fungování zdravé a perspektivní ekonomiky. Nastavení pojetí české ekonomiky po r. 1990 vedlo k trvalému výprodeji národních kapitálových aktiv a finanční podpoře zahraničních zájmů na území ČR a nyní je třeba přistoupit k obnově českého podnikatelství podle nejlepších tradic předválečného Československa.
Mediální zneužívání výrazu „naše“ (jako Škodovka, Pilsener Urquell, atp.) je zavádějící – nejsou naše, prodali jsme je, jsou pryč. Je třeba podpořit hrdost na odvahu a úsilí podniků světové úrovně, které jsou skutečně naše. V této souvislosti je nutno důsledně rozlišovat mezi ekonomikou na našem území (HDP) a ekonomikou vlastněnou českými subjekty (HNP). Právě ignorování HNP vedlo k přeřazení ČR do kategorie rozvojových zemí (prodejcem českých obligací JP Morgan Chase). Návrat do světové „první ligy“ je neodkladnou a bezpodmínečnou nutností.
Při renesanci národní ekonomiky, je třeba vycházet z řady přirozených faktorů a kroků, realizovaných nově vznikající a již sebevědomou českou podnikatelskou sférou:
- Obnova klíčové role vlastnictví a rozhodujících vlastnických funkcí.
- Důraz na maximalizaci přidané hodnoty (komplexní integrované celky pro koncového zákazníka či spotřebitele.)
- Spolupráce českých podniků ve smyslu tvorby integrovaného produktivního prostředí (IPP) v průmyslu, zemědělství i službách.
- Omezit existující závislost na cizích podnicích a ekonomikách, prosazením moderních, inovačních a průbojných znalostí, technologií a tradičního podnikatelského umu i ducha.
- Prosazovat sdílenou výchovu, vzdělání a přípravu nové, národní podnikatelské vrstvy, s pomocí sítí podnikových, soukromých a nezávislých podnikatelských univerzit ve všech regionech ČR.
- Zárukou budoucnosti ekonomiky ČR může být pouze kompetentní uplatnění mladých generací v podnikání vlastního typu, hledání naší vlastní cesty k autonomii a výkonu.
- Podpořit výchovu mládeže směrem k vyššímu zájmu o technické a manažerské obory.
Cílem výše uvedených poznatků a opatření je zvýšení autonomie, sebevědomí a dlouhodobé sebeudržitelnosti české národní podnikatelské sféry, podnícením její spolupráce, svépomoci a sdílení maximalizace přidané hodnoty, utvrzení klíčové role vlastnických funkcí, obnovení respektu pro komplexní a integrovaný produkt, pro koncového zákazníka či spotřebitele, na světové úrovni – ve smyslu obnovy či překonání našich starých podnikatelských hodnot, jako „To nejlepší na světě nám úplně stačí“ a „Uděláme si to sami“.
Vedení České manažerské asociace a zejména její regionální kluby by měly organizovat rozsáhlou veřejnou diskusi o výše uvedených doporučeních (získat podporu dalších partnerů) a hledat optimální cesty k jejich realizaci.
