Další fáze pandemie. Začínáme poznávat, jak nás covid rozvrátí

ČMA 19. 1. 2021

Společnost dodnes přesně neví, jak je pandemie nebezpečná. To má podle vědců na duševní rovnováhu lidí největší vliv. Jednotlivci se obvykle dokážou vypořádat s životem během pandemie. Covid-19 však může rozdělit společnost na dvě nepřátelské skupiny, upozorňují cizí i tuzemští psychologové.

Studie z celého světa prokazují, jak vážné dopady má pandemie na duševní rovnováhu.

Například při výzkumu Madridské univerzity mezi zdravotníky přiznala ze 1400 účastníků víc než polovina symptomy posttraumatického stresu a návaly úzkosti, 45 procent prošlo depresemi a 40 procent zažilo vyhoření.

U běžné populace platí stejné riziko, ovšem v menší míře.

„Lidé obecně prožívají zvýšenou míru nejistoty, neustále roste stres, úzkost a deprese,“ shrnula koncem roku v prestižním časopise Frontiers in Psychology autorka z univerzity v saúdskoarabské Džiddě. Odvolala se na průzkum Spojených národů, podle kterého vyvolala zkušenost s pandemií úzkost u 23 procent lidí na celé zeměkouli.

U tuzemské populace potvrzuje obdobné potíže Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy. Nejvíc ohroženými skupinami jsou podle něho mládež ve věku 16-22 let a starší lidé přes sedmdesát.

V Česku propuká epidemie nespokojenosti. Lidem došla trpělivost

Vážnější dopady má prozatím okolnost, že společnost dodnes přesně neví, jak je pandemie nebezpečná. Pro jedny zůstává koronavirus nemocí, která se příliš neliší od obvyklých respiračních chorob, další se jí však nesmírně bojí.

„Neodhadl bych, že tento postoj bude tak rozšířený,“ podotýká docent Preiss. Jedni i druzí vycházejí z osobních zkušeností a představ, proto z nich mohou vzniknout dvě nesmiřitelné skupiny.

Expert z Národního ústavu duševního zdraví odkazuje na výzkum Randyho Corpuze z Massachusettské univerzity, který vysvětluje chování opatrnější části populace během pandemie podle modelu tzv. pomalé životní strategie (slow life history strategy).

Tento model vypůjčený z biologie předpokládá, že jednotlivci chrání dlouhodobé bezpečí své rodiny za účelem bezpečné výchovy potomků. Zároveň vyžadují, aby se stejně chovali členové širší komunity.

„Jednotlivci mohou rutinně využívat morální emoce včetně hněvu a znechucení, pokud chtějí zajistit, aby ostatní dodržovali sociální pravidla,“ popisuje Corpuz. Cílem je posílit soudržnost ve skupině, případně ochrana před nemocemi. Kvalitativní průzkum mezi dvěma sty Američany prokázal, že lidé s pomalou životní strategií aktivně žádají co nejvíc rozšířit preventivní opatření proti covidu-19 včetně plošného testování a nošení roušek na veřejnosti. Zároveň častěji doporučují povinné očkování.

Autoři z Massachusetts předpokládali, že takový postoj odpovídá lidem vyznávajícím konzervativní hodnoty, jakými je podpora klasické rodiny a ochrana volného trhu. S překvapením však zjistili, že konzervativci jsou naopak nejsilnější skupinou, která přísná opatření odmítá.

Právě spory o správný postup proti koronaviru mohou podle expertů způsobit rozkol v rodinách i v celé společnosti, zvláště z toho důvodu, že není jisté, kudy vede dělicí čára. Vláda tomu může těžko čelit, protože zároveň v zemi klesá míra důvěry.

Docent Preiss nevylučuje, že s delším trváním krize poroste napětí, které může přerůst do nepokojů. „Protestovat na Staroměstském náměstí stejně jako obsadit Kapitol mohli lidé, kteří si připadali, že jsou zavřeni, a chtěli se nějak projevit,“ nabízí jeden z možných výkladů posledních událostí expert.

 

PETR HOLUB SEZNAM ZPRÁVY 17.1.2021

 
 

Články autora

 

Buďte s námi v kontaktu

Zadáním mailu se přihlásíte k odběru Newsletteru ČMA. Každý měsíc v něm objevíte inspiraci pro manažery, videorozhovory Studia ČMA, monitoring médií či informace o soutěži MANAŽER ROKU.     Ukázkový newsletter

Odebírat newsletter