Výsledky 26. ročníku soutěže MANAŽER ROKU

Výsledky 26. ročníku soutěže MANAŽER ROKU

Česká manažerská asociace ocenila 25. dubna v pražském paláci Žofín nejúspěšnější manažery v České republice za rok 2018. Předkládáme seznam vítězů dle jednotlivých kategorií, speciálních kategorií, TOP 10 nejlépe bodově hodnocených manažerů členy Hodnotitelské komise a členy Národní komise, Manažera roku a Manažerku roku. Níže najdete profily vítězů a jejich osobní vyznání ve formě odpovědí na sedm anketních otázek.

Přehled vítězů 26. ročníku MANAŽERA ROKU

MANAŽER ROKU
prof. Vladimír MaříkČeský institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT
MANAŽERKA ROKU
Tanja VainioABB

TOP 10 nejúspěšnějších účastníků soutěže MANAŽER ROKU – dle abecedního pořadí

Jan DUSPĚVA
předseda představenstva a generální ředitelČEPRO
Tomáš ELIS
tajemník Magistrátu města OpavyStatutární město Opava
Adam LIŠKA
výrobní ředitel a prokuristaBekaert Petrovice
Miloslav LUDVÍK
ředitelFakultní nemocnice Motol
Vladimír MAŘÍK
vědecký ředitelCIIRC ČVUT
Josef MRÁZ
místopředseda představenstva a výkonný ředitelAGROFERT
Niclas PFÜLLER
generální ředitel a jednatelBROSE CZ
Vladimír STANĚK
jednatel a generální ředitelARAMARK
Tanja VAINIO
jednatelka a generální ředitelkaABB
Michal VAJDÁK
jednatelSobriety

Vítězové soutěžních kategorií MANAŽERA ROKU

Vizionář
Tomáš MikolovFacebook
Smart manager
Vladimír MaříkCIIRC ČVUT
Krizový manažer
Tomáš MilichOVUS – podnik živočišné výroby
Zahraniční manažer
Niclas PfüllerBROSE CZ
Mladý manažerský talent
Adam LiškaBekaert Petrovice
Průmysl
Jan DuspěvaČEPRO
Zemědělství
Josef MrázAGROFERT
Služby
Simona KijonkováZásilkovna
Nezisková sféra – kultura
Josef BuchtaBUJOART, Mass Dream production, Metro Music

 

Nezisková sféra – zdravotnictví
zzdravotnictví zdravotnictví
Miloslav LudvíkFakultní nemocnice Motol
Veřejná správa
Tomáš ElisStatutární město Opava

Vítězové speciálních kategorií soutěže MANAŽER ROKU

Cena Inovace pro udržitelný rozvoj – kategorie

Chytrá energetikaMichal JuríkE.ON, projekt Bateriové uložiště Mydlovary
Čistá dopravaMichal Vajdák Sobriety, projekt Kosmický program VEGA
PrůmyslJan KorolADLER, projektem II. etapa logistického centra Ostrava

Speciální cena časopisu Moderní řízení

Carl ClarkeVodafone

Síň slávy

Stavebnictví
Václav Matyášuznávaná osobnost, úspěšný manažer, do r. 2018 prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR

 

Fotogalerii ze slavnostního předávání ocenění najdete ZDE.

Kdo jsou vítězové 26. ročníku MANAŽERA ROKU

MANAŽER ROKU Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.

CIIRC ČVUT

Je průkopníkem umělé inteligence a kybernetiky v ČR. Používá moderní metody organizace a řízení. Stal se zakladatelem a prvním ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) jako unikátního centra výzkumu. Díky jeho úsilí získal CIIRC novou budovu, ale zejména kvalitní výzkumné obsazení. CIIRC spojuje špičkový výzkum s potřebami českého průmyslu. Ukázal, že i v podmínkách českého školství lze vybudovat v krátké době centrum mezinárodní reputace. Opírá se o důvěru ve schopnosti spolupracovníků, podporu sebemotivace výzkumníků i odvážné investice do lidského potenciálu.

Osobní vyznání Manažera roku prof. Vladimíra Maříka

  1. Co považujete za váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

Od roku 2009 usiluji o vybudování unikátního výzkumného univerzitního ústavu ČVUT, který by spojoval špičkový výzkum v perspektivní oblasti kybernetiky, robotiky a umělé inteligence s potřebami českého průmyslu, a který by sloužil jako otevřená platforma pro interdisciplinární výzkum a vědeckou spolupráci v ČR. Šlo a jde mi o vybudování vysokoškolského ústavu nového typu, uznávaného v mezinárodní vědecké aréně a přínosného pro rozvoj české ekonomiky. V roce 2013 byl ústav založen, v roce 2016 se podařilo přesvědčit vládu ČR, která přispěla na realizaci vlastní budovy CIIRC v hlavním areálu ČVUT částkou 1 mld. Kč. V květnu 2017 byla nová budova CIIRC otevřena a od té doby plně slouží svému účelu, výzkumu spojenému s výchovou špičkových doktorandů v ukázkově vybavených laboratořích a pro transfer know-how do průmyslové praxe. Daří se budovat mezinárodně respektovaný testbed pro Průmysl 4.0 a Centrum Města budoucnosti. Ústav je nositelem desítky EU výzkumných projektů včetně prestižního projektu ERC, 5 projektů OP VVV, projektu Národní centrum kompetence TA ČR a desítek výzkumných projektů na národní úrovni.

Největší hodnotou CIIRC jsou jeho lidé. Od roku 2013 (bod nula) se postupně daří budovat skvělé výzkumné týmy, dnes má ústav 235 zaměstnanců a v roce 2020 předpokládáme, že jich bude dle plánu 350. Mezi výzkumníky jsou desítky odborníků ze zahraničí, USA, Japonska, Francie, SRN, Rakouska, Holandska, Ruska a dalších zemí. Kolem nich rostou mladé týmy nové generace českých výzkumníků.

CIIRC dynamicky roste jako finančně téměř samoudržitelná jednotka. Institucionální podpora od ČVUT je zanedbatelná, činí 2-3% celého rozpočtu. Finanční prostředky CIIRC získává především z veřejných zdrojů EU, veřejných soutěží účelové podpory v ČR a ze spolupráce s průmyslem. Celkový rozpočet je vyrovnaný, objem prostředků dynamicky roste. V roce 2016 byl 76 mil. Kč, v roce 2017 140 mil. Kč a v roce 2018 dosáhl 254 mil. Kč a poprvé jsme dosáhli zisku. Pro roky 2019 až 2022 máme již dnes vysoutěženo výzkumné financování, překračující 1 mld. Kč.

CIIRC je skutečně unikátní prudkým růstem objemu finančního zajištění při udržení vlastní finanční soběstačnosti. Za manažerský i profesní úspěch považuji vybudování významného vědeckého centra od základní myšlenky v roce 2009 po plně funkční soběstačnou, dynamicky se rozvíjející instituci mezinárodního významu s vlastní moderní budovou v roce 2019, a to v těžkých podmínkách českého vysokého školství.

  1. Jaký máte recept na zvýšení konkurenceschopnosti vaší instituce. Co považujete za největší omezení současnosti.

Konkurenceschopnost se zvyšuje zaváděním mezinárodně prokázaných best practices v oblasti výzkumu, tj. u nás konkrétně např. zavedením naprosté výzkumné a finanční nezávislosti výzkumných týmů, možností dynamicky rekonfigurovat týmy dle požadavků výzkumníků, přísným sebehodnocením a hodnocením výzkumníků podle mezinárodních kritérií atd. Jako velmi efektivní se ukázala myšlenka přivést zpět do ČR zkušené expaty, kteří vnášejí do činnosti ústavu ducha excelence a způsoby obvyklé na prestižních výzkumných pracovištích ve světě. Naši zaměstnanci jsou motivováni především osobním odborným růstem a snahou po dosahování světově významných výsledků. A právě na nich závisí konkurenceschopnost instituce jako celku.

Za největší omezení považuji rychlý růst byrokracie, spojené s projekty a veškerou činností na vysoké škole.

  1. Do jaké míry využíváte inovace (smart technologie) pro zvýšení výkonnosti vaší instituce?

Inovace a vývoj (nikoliv jen užití) smart technologií tvoří jádro činnosti naší vědeckovýzkumné organizace. My tedy inovativní řešení nejen používáme, ale především cíleně vytváříme. Institut je největším výzkumným pracovištěm v oblasti umělé inteligence a robotiky v ČR. Vyvíjíme např. zcela nové technologie plánování a rozvrhování průmyslové výroby s konkrétními úspěšnými aplikacemi při výrobě airbusů ve firmě Airbus Industries, robotizujeme některá náročná pracoviště ve Škoda Auto (bickpicking task), vyvinuli jsme zcela inovativní řešení pro robotizaci pracovišť firmy Lego na Kladně. Budujeme inovační ekosystém (Národní centrum Průmyslu 4.0) a pomáháme přetvářet některé start-upy do úspěšných malých a středních českých firem (Factorio Solutions, Merica a další). Máme vlastní inkubátor start-upů. Nejúspěšnější studentský start-upový tým byl 2x za sebou na 2. místě v celosvětové soutěži chatbotů, které organizovala a sponzorovala firma Amazon.

  1. Můžete uvést přednosti a zápory čerstvých absolventů různých typů škol a vzdělání, které zaměstnáváte? Řešíte nějak mezigenerační spolupráci mezi manažery a mezi zaměstnanci?Zaměstnáváme absolventy nejrůznějších typů škol, vybíráme si ty nejlepší. Celkově však naše školství produkuje absolventy, kteří mají malou nebo žádnou představu o průmyslové praxi, mají nízkou schopnost samostatněji pracovat na dílčích otázkách v týmech – to je obvykle ještě učíme. Mezigenerační problémy nemáme, akademické prostředí je v tomto směru velmi tolerantní a v novém ústavu je dost prostoru pro odborný růst všech.
  2. Čím motivujete svůj tým, jak pracujete s bonusy pro zaměstnance?

Zaměstnanci mají vysoký stupeň sebemotivace – jde jim především o odborný růst, získání reputace a získání grantů u nás i ve světě, budují systematicky svojí kariéru ve výzkumném prostředí. To je běh na dlouhou trať. Protože výše odměn závisí na projektech, které si řešitelé sami najdou, odměňují se ve své podstatě sami a bonusů od ředitele téměř nepoužíváme. To, co funguje nejlépe, je podpora sebemotivace zaměstnanců a otevírání dveří na světová pracoviště ke světovým špičkám. Jiným benefitem je respekt k samostatnému rozhodování pracovníků v oblasti směrování výzkumu, jeho financování a vnitřní organizace týmu.

  1. V čem v