Výjimečnost má v sobě každý z nás

IMG_5280Celou fotogalerii naleznete zde

Hledani_Vyjimecnosti_NEWs

„Výjimečnost je pojem, o kterém se nemá mluvit, člověk má pracovat, to stačí. Dopředu myslet na výjimečnost dělají pouze slaboduší,“  řekl Milan Knížák a vzápětí dodal: „I umělci, ať již mají talent od Boha, nebo ho umocní vzděláním, pílí a pomůže jim štěstí či požadavky doby, musí pracovat, aby něčeho s dosáhli. Výjimečnost má každý z nás v sobě, není to nic zvláštního. Žijme prostě a učme se více naslouchat.“

Nejen tato úvaha zazněla 26. listopadu v Praze v prostorách Senátu Parlamentu ČR na již druhé konferenci České manažerské asociace, kterou uspořádala s Klubem personalistů  ČR na téma říkající si o další opakování: Hledání výjimečnosti.

Otázek a názorů právě na tuto notu vyvstalo během celého dopoledne víc než dost. Jak by také ne, když řečníky byly osobnosti opravdu výjimečné, ale ne proto, že by se samy za výjimečné považovaly, ale proto, že za nimi vidí ostatní velký kus užitečné a inspirativní práce. Jsou to lidé, kteří svými výsledky dokázali nadchnout ostatní, vybudovat a vést týmy, dát myšlenku strategiím hodným obdivu. To je ta výjimečnost, o jejichž podobách se diskutovalo a již měli organizátoři na mysli při původním zadání zmíněné konference. Nejde tedy o strojenou vlastnost, která pomáhá v image firem a organizací i samotných osobností, ale taková, která ostatním ukazuje cestu a dává odvahu.

A proč se o manažerské a podnikatelské výjimečnosti také na půdě ČMA tolik hovoří? To zmínil Pavel Kafka, prezident ČMA: „Cílem asociace je podporovat zvyšování úrovně českého managementu jak v byznysu, tak české veřejné a státní správě a institucích, které jsou ke konkurenceschopnosti naší ekonomiky a kvality života celé společnosti neméně důležité. Navíc dnes prochází manažerské řemeslo dramatickým vývojem. Nestačí jen zlepšovat, ale hledat zcela jiné postupy řízení, a nejen proto, že se hovoří o internetu věcí a strojů a dramatické změny v technice a technologiích se nedají zastavit či ovlivnit. Zkrátka – nastupuje  éra hlubokých změn, jimž se navíc silné tradice brání. Zjednodušeně řečeno, nebude rozhodující běžet rychleji, ale správným směrem. Proto roste význam strategického managementu i jeho náročnost.“

Četné diskuze v tomto smyslu ukazují, že je nanejvýš nutné k nadcházejícím změnám využívat všechny neobvyklé zkušenosti, vnímat příležitosti, odhalovat principy v nových souvislostech. Jedním z nich je přístup indisciplinární. Snahou ČMA je tedy hledat excelentní zdroje výjimečnosti v celé společnosti, definovat jejich společný jmenovatel a pokusit se komentovat podmínky, v jakých se tuto výjimečnost daří podporovat a rozvíjet. Proto také asociace zahájila společně se Senátem ČR cyklus setkání s vynikajícími osobnostmi.“

Eva Syková, senátorka, řekla, že si dostatečně nevážíme potenciálu českého národa, což by bylo potřebné například nyní za složité mezinárodní situace. Význam vůdcovství a osobního příkladu v takových situacích roste, a je podstatné, abychom si navzájem osobností, které vynikají svými schopnostmi a vlastnostmi, náležitě vážili a učili se od nich.

Prezident Klubu personalistů Jan Března uvedl, že výjimečný je každý z nás, jen je otázkou, jak tuto výjimečnost v daném jednotlivci rozpoznat a cizelovat tak, aby byla ku prospěchu celé společnosti. A otázkou je, jak ji nacházet a objevovat sami v sobě.

Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i- noor Hardtmuth poukázal na to, že předpokladem úspěchu je například vize, a pakliže ji člověk nemá, nemá také šanci uspět. I když na štěstí nahlížíme rozmanitě, i ono je někdy významným hráčem a neměli bychom ho podceňovat. „Za podstatnou vlastnost považuji vůli. Před problémem se člověk nemůže vzdát, musíte být tvrdohlaví, a houževnatí, nesmíte se bát. Pomáhají i vzory, o těch víme stále málo, mediálně nejsou populární. I životní prohry jsou důležité, ty vás posunou dál, ať chcete nebo ne. Své kouzlo mají i určité genetické předpoklady i posunutý práh psychické odolnosti. Zásadní jsou rovněž pozitivní emoce. A ještě – kdo nemá morálku, neměl by podnikat,“ zakončil.

Kateřina Neumannová vysvětlila, že výsledkem jejího životního sportovního úspěchu byl zejména prostor, který dostala, a to i díky dobrému rodinnému zázemí. Naučila se jít i přes práh fyzické bolesti. „Vrcholový sport není o tom, ab