Krize se blíží do cílové rovinky

Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v únoru na úroveň 16,7 procenta. To bylo o 0,8 procentního bodu méně než v lednu. Inflace je však stále extrémně vysoká, což snižuje kupní sílu úspor domácností a vede k poklesu reálných příjmů drtivé většiny obyvatel. V důsledku vysoké inflace tak dochází k poklesu životní úrovně v naší zemi.

Ještě vyšší inflaci brání silný kurz koruny, který zlevňuje dovoz do České republiky. Nicméně silná koruna poškozuje naše exportéry, kteří jsou pro naši středně velkou a otevřenou ekonomiku klíčoví. Navíc nejen exportéři ale i další firmy se musí vypořádávat s tlakem zaměstnanců na růst mezd.

Průměrná mzda v loňském roce vzrostla o 6,5 procenta na 40 353 korun. Vzhledem k vysoké inflaci však reálně poklesla o 7,5 procenta, což zhoršuje životní situaci většině českých domácností. V této souvislosti je třeba říct, že není možné, aby firmy svým zaměstnancům dorovnávaly celou inflaci, protože by se tím vyvolávaly nové inflační tlaky.

U seniorů je situace odlišná, protože jim byla vlivem mimořádných valorizací kompletně kompenzována vysoká inflace. Změna v nastavení mimořádné valorizace, která aktuálně probíhá legislativním procesem, by to měla změnit. Mnozí lidé tuto změnu považují za nespravedlivou. Můžeme ji však považovat za protiinflační. Platí totiž podobná logika jako u zaměstnanců, tedy že pokud budeme seniorům neustále kompenzovat celou inflaci, budeme tím vyvolávat nové inflační tlaky v ekonomice.

Proti vysoké inflaci bojuje primárně Česká národní banka, která udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 7 procent. Tato sazba láká spekulativní kapitál, který zvyšuje poptávku po koruně. V důsledku tohoto vývoje se euro obchoduje hluboce pod úrovní 24 korun. Tento kurz lze považovat za atraktivní. Nemusí však vydržet dlouho, protože spekulativní kapitál může odtéct podobně rychle, jako přitekl.

Vysokou inflaci se snaží krotit i vláda, která postupně snižuje schodky státních rozpočtů. V tuto chvíli platí, že schodek v roce 2023 by měl být nižší než v roce 2022 a ten byl nižší než v roce 2021. Právě díky krocení schodků se do ekonomiky bude dostávat méně peněz na dluh, což může pomoci v boji s inflací. Zatím však platí, že schodky posledních státních rozpočtů byly a stále jsou příliš vysoké a inflaci spíše přiživovaly, respektive přiživují.

Z výše zmíněného je evidentní, že naše ekonomika prochází složitým obdobím, kdy klesá životní úroveň lidí, je vytvářen výrazný tlak na firmy a základní makroekonomické parametry jsou v nepořádku. Zároveň však platí, že se situace postupně začíná zlepšovat. Nastolený kurz hospodářské politiky lze označit za správný, tj. postupné, nikoliv šokové snižování inflace se stabilní úrokovou sazbou a postupné snižování schodků státních rozpočtů se smyslem pro zachování sociálního smíru, přičemž nyní nás čeká několik nepříjemných čtvrtletí, ve kterých dojde ke stabilizaci situace.

Chtěl bych proto poděkovat všem manažerům ve firmách, kteří každodenně řeší složitou ekonomickou situaci a kreativně se staví k přicházejícím problémům. Věřím, že právě nyní pokládáme základy, které v budoucnu povedou k prosperitě naší země. Strastiplná cesta, která započala pandemii koronaviru a pokračuje válkou na Ukrajině se začíná chýlit ke svému konci. Konec strastiplné cesty a návrat k růstu ekonomiky i zvyšování životní úrovně by měl nastat na přelomu letošního a příštího roku. Nyní vbíháme do cílové rovinky a zanedlouho bude krize na námi.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Hlavní ekonom BH Securities