Manažerský večer: Úspěch firem, firemní kultura a chatboti

ZOBRAZIT CELOU FOTOGALERII

 

Sejdou-li se vizionář Ján Uriga z PricewaterhouseCoopers (PwC), projektový manažer chatbotů Viktor Kustein z Feedyou a šéf vzdělávání manažerů Zdeněk Kostříž ze společnosti Metrostav a mají možnost diskutovat s motivovanými zájemci o jejich zkušenostech, vzejde z toho skvělý mix nových poznatků a pocitu dobře využitého a skvěle stráveného času. Přesně takovou akci připravil koncem ledna 2019 Klub mladých manažerů České manažerské asociace. „Nabídli jsme sdílení zkušeností a informací a možnost setkání komunity lidí se společnými zájmy,“ uvedl předseda Klubu mladých manažerů ČMA Vilém Vrba k této úspěšné akci. Potvrzuje to jak počet přihlášených, tak zejména ochota diskutovat s řečníky i několik hodin.

Ján Uriga je charismatická osobnost. Dokáže zaujmout vystupováním, ale zejména svými odbornými názory. Však také proto se v PWC věnuje projektům v oblasti strategického řízení změn, inovací, leadershipu a rozvoji firemní struktury.

A jaký vidí recept na úspěch firem? „Nejlepší je podívat se na firmy, které něco dokázaly. Například za tři roky měly pěti procentní růst a na další roky predikují podobný růst. A pak se podívat na to, jak se takovým firmám daří udržet tento vysoký růst a proč je tak výkonná,“ říká Ján Uriga.

Podle něho úspěšné firmy dokázaly akcelerovat růst díky dvěma klíčovým aspektům: Za prvé, jak ve firmě přemýšlejí a dělají rozhodnutí. Za druhé, je to o míře digitalizace.

Součástí úspěšné firmy je vize a její naplňování. Ján Uriga vzpomíná na situaci, kdy generální manažer na valné hromadě nadnárodní společnosti prohlásil ve svém projevu, že jeho hlavní prioritou je bezpečnost zaměstnanců. „Všichni v tu chvíli byli zaskočeni, neměli pocit, že by právě tento aspekt byl tím nejdůležitějším. Manažer tím měl však na mysli i emocionální bezpečnost, celkové fungování společnosti,“ uvedl Ján Uriga a tím, že dotyčný v čele firmy vydržel následujících 13 let.

Příkladem úspěchu je Coca-Cola, kdy se pod tlakem konkurence rozhodla vrátit ke kořenům, tedy k původní receptuře. A byla úspěšná. Podobně jako Toyota, kdy japonský management vymyslel koncept just in time.

Spoluvytváření firemní kultury se ve společnosti Metrostav věnuje Zdeněk Kostříž již řadu let. Za tu dobu si vytvořil názor, že firemní kultura je o evoluci, prudké obraty nepřinášejí žádoucí efekt. Proto za hlavní předpoklad fungování firemní kultury považuje stabilitu, která se opírá o externí i interní důvěryhodnost firmy a profesionalitu lidí. „Máme heslo, držíme slovo,“ říká Zdeněk Kostříž. K tématu Ján Uriga podotýká, že zhruba u 70 procent českých a slovenských společností je firemní kultura postavena na tzv. stádovém efektu – nehledě na změny podmínek ve firmě lidé dělají svou práci stejně.

Pro Viktora Kusteina jsou životní výzvou chatboti. Jde o komunikační roboty a počítačový program, který simuluje lidskou konverzaci nebo chatování skrze umělou inteligenci. A Viktor Kustein je ve společnosti Feedyou manažerem HR produktu chatbota, novou technologii používá už několik procent českých firem.

V čem je ale přínos chatbotů? Ušetří nám čas. Jak říká tento zkušený sotva třicátník, průměrně denně řeší Češi 67 zpráv. Přitom až polovinu času věnují zaměstnanci firem, včetně vysokoškoláků, odpovědím na jednoduché otázky klientů a zbytečné činnosti, které by mohli vyřešit chatboti.

Předpokladem rozšíření jejich využití je podle Viktora Kusteina překonání obavy lidí ze zneužití dat či ztráty zaměstnání a dalších stereotypů. „Umožňujeme lidem dělat kreativnější práci. Vznikne dokonce více pracovních míst než zaniklých, včetně profesí, kdy se lidé budou starat o chatboty,“ říká Viktor Kustein. Chatboti jsou mnohem levnější než lidé a mohou fungovat bez ohledu na čas, což je vhodné například při náboru nových pracovníků. Chatboti dokonce dokáží vytipovat v prostředí sociálních sítí lidí, kteří práci aktuálně nehledají. A zneužití dat? Již nyní se podle Viktora Kusteina uživatelé nebojí o data, např. 80 % z nich běžně poskytuje informace.