Josef Buchta se stal tváří Regionálního klubu Morava

 

Po úspěchu Josefa Buchty, jímž bylo ocenění jeho manažerské práce a vítězství v oblasti kultury v soutěži MANAŽER ROKU 2018, členové a příznivci ČMA a jeho Regionálního klubu Morava mohli využít možnosti setkání s ním v resortu Maximus Brno při dalším pokračování pravidelných Business Breakfast. Akci moderoval předseda Klubu Zdeněk Bílek. Přítomné takřka strhlo obrovské odhodlání Josefa Buchty dosáhnout od počátku svého cíle. Tím bylo vybudovat jazzband a manažersky zajistit vše, co je pro jeho úspěšné působení potřeba. „Všichni mne od této myšlenky odrazovali a já jsem si přesto trval na svém. Nechtěl jsem, byť v roli prvního trumpetisty, sedět pod jevištěm a někdy i ukrytý pod plátnem. Začal jsem studovat literaturu a navštěvovat kurzy. Chtěl jsem se stát manažerem a leaderem mého bandu,“ říká Josef Buchta se stejně urputný výrazem v tváři, s jakým se pustil před lety do budování nejen bandu, ale i své agentury.

Přelomovou zkušeností byl pro něho okamžik, kdy se musel rozhodovat jak dál ve velkém projektu jakým je Bernsteinova mše. Podle něho tvrdá práce zaměřená nejen na dokonalost detailů, ale i na obhájení strategických rozhodnutí, s sebou nese i nutnost vybudovat a vychovat tým spolupracovníků. “Někdy stačí slovo. Nejsou to již dlouhé věty a vysvětlování jako na začátku, aby se něco stalo. Tak sehraný tým nyní mám,“ říká Josef Buchta, který se stal tváří Regionálního klubu Morava. Reprezentuje cílevědomého, houževnatého manažera, který s pokorou a osobním příkladem vede svůj tým k dalším úspěchům. Jeho slova, „všeho se dá dosáhnout“, jsou nám inspirací.

 

Profil Josefa Buchty

Jednatel, producent, ředitel festivalu, bandleader, zástupce společnosti BUJOART, Mass Dream production, Metro Music

Všestranný manažer a leader, který udává tempo managementu na tuzemské hudební scéně. S důrazem na vysokou kvalitu a uměleckou hodnotu dokáže všechny projekty dotáhnout na vrchol žebříčku českého hudebního průmyslu, a to i přesto, že se mnohdy jedná o projekty velmi neotřelé, crossoverové a zejména nemainstreamové. Z konceptů okrajových žánrů bravurně vytváří žádané produkty, které sbírají vysoce kladná hodnocení a tvoří ekonomický zisk. Jeho předností je dlouhodobé vedení týmu s jasně vytyčenými vysokými cíli, motivování spolupracovníků i dodavatelů.

 

Osobní vyznání Josefa Buchty, vítěze v kategorii Nezisková sféra – kultura

Krédo: Umíme již dnes, co jiní až zítra.

 

  • Co považujete za váš největší manažerský úspěch v posledních letech?

Přijetí výzvy k realizaci projektu, na který byli přede mnou oslovení jiní profesionálové z oboru, ale nebyli schopni realizace dostát. Jednalo se o nové české nastudování velkolepého scénického díla Leonard Bernstein: Mass, který čítá přes 130 lidí (umělci, technický a produkční tým…). Museli jsme doslova od naprosté nuly postavit celý projekt rozměrů, kterých jsme do té doby nedosahovali. Na jednu stranu to byl velký finanční risk, pečlivě sestavený rozpočet navíc velmi ohrožovaly umělecké vize a potřeby režie, nicméně podařilo se mi rozpočet i chod celého projektu udržet. Finální úspěch předčil očekávání, během jednoho roku jsme v rámci celého týmu získali cenné a podstatné zkušenosti, kterých je běžně možné dosáhnout v rámci mnohaletého působení na trhu. Agentura velmi významně posílila své dobré jméno. Projekt nám získal extrémně dobré hodnocení v oboru a otevřel globální trh.

  • Jaký máte recept na zvýšení konkurenceschopnosti vaší společnosti. Co považujete za největší omezení současnosti.

Je důležité neustále myslet na to, že každý i sebemenší článek řetězce je důležitý. A proto je dle mého názoru povinností každého managera – leadera, s každým článkem soustavně pracovat, motivovat a dobře ohodnocovat tak, aby veškeré cíle společnosti byly i jeho osobní cíle. Opravdu důležité je pak nestagnovat a nespokojit se s dosavadním největším úspěchem a nesrovnávat se pouze s konkurenty lokálního trhu. Nemůžeme se spokojit s tím, že jsme nejlepší v regionu…Dokud nebudeme konkurenceschopní těm nejlepším na světovém poli, neustaneme ve svém snažení a zdokonalování nejen společnosti, ale i sebe sama. Je třeba klást si vysoké cíle a za těmi jít. Za velké omezení současnosti považuji momentální trend, kdy svět (z pohledu našeho oboru) zásadně ovládají sociální sítě a rychlost všech událostí. Teď a tady…úspěch, kterého jsme dosáhli včera, už dnes veřejnost nezajímá.

  • Můžete uvést přednosti a zápory čerstvých absolventů různých typů škol a vzdělání, které zaměstnáváte? Řešíte nějak mezigenerační spolupráci mezi manažery a mezi zaměstnanci?

Mezigenerační spolupráci v současné době řešit nemusíme, jelikož celý tým je sestaven ze sobě blízkých generací. V našem oboru pak nevidím úplně velkou přednost v oborovém vzdělání. Naše činnost je velice specifická, samozřejmě jakékoliv ekonomické a umělecké vzdělání je přínosem. Mojí zkušeností ovšem je spíš ty nejlepší si vychovat než dát přednost absolventům umělecko-manažerského oboru, kteří mají mnohdy ze svých škol zkreslené představy o reálném fungování odvětví. Ve školství je tento obor velmi mladý a bohužel není dostatečný počet kvalifikovaných profesorů a lektorů, kteří mají reálné zkušenosti z praxe a zároveň jsou ochotni učit na školách.

  • Čím motivujete svůj tým, jak pracujete s bonusy pro zaměstnance?

Snažím se, aby cíle agentury považovali i za své osobní cíle, což se v rámci naší činnosti daří velmi dobře. Na jejich práci je závislý úspěch našich projektů, a tedy i agentury, což logicky vede i ke zvyšování zisku, ze kterého pak vyplývají nejen finanční odměny, ale i možnosti větších projektů s vyššími cíli a opět vidinou vyšších zisků a kredibility agentury. Společně budujeme svoje úspěchy úplně od základů. S každým dílčím úspěchem pak jednotlivcům dávám větší pole působnosti a vyšší podíl na společném vedení agentury. Postupně tak přecházejí od „pouhého“ plnění úkolů k manažerským úkonům až se dostávají do fáze, kdy můžeme další kroky společnosti řešit společně. Navíc náš obor je sám o sobě velmi zábavný (koncerty, představení, tour, cestování…) a pokud je vše dobře připraveno, zvládnuto a projekty fungují, je čas si je i řádně prožít a užít si úspěch díky zpětné vazbě veřejnosti (návštěvníků akcí).

  • V čem vidíte největší rozdíly v manažerské profesi před 10, 15 lety a nyní?

V kulturním odvětví vnímám rozdíl zejména v možnostech expanze na zahraniční trh, spolupráce se zahraničními „kolegy“ i konkurenty. Všeobecně je to pak rychlejší vývoj naší profese, ale i technologií, který nás nutí neustále se učit, a reagovat daleko rychleji. Často mám pocit, že management sužuje trend rozhodování se na základě měření a tabulek namísto umění rozhodnout se instinktivně na základě zkušenosti nebo s využitím „selského rozumu“.

  • Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Moje agentura není velká (na počet pracovníků), ale velké věci produkujeme. Jsme z odvětví kultury, které je víceméně neziskový prostor. A právě proto mi přijde jako skvělá výzva postavit se po boku manažerů, pro které jedním z hlavních ukazatelů úspěchu je právě velikost společnosti a její hodnota.