Jak EU bojuje s koronavirem

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je například podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Pacienty s onemocněním COVID-19 již hlásí všechny členské země Evropské unie. Každá z nich se rozhodla přijmout vlastní opatření, kterými chce šíření nákazy zpomalit. Omezování veřejných akcí, uzavírání škol či zavádění hraničních kontrol je totiž plně v rukou členských států.

Unie se sice může pokusit opatření v členských státech koordinovat, poslední slovo ale mají národní vlády. I přes omezené pravomoci se však EU rozhodla přikročit k razantnějším i opatrnějším krokům, kterými chce země v boji proti koronaviru podpořit.

Evropská unie má ale v oblasti zdravotnictví jen omezené kompetence vymezené článkem 168 Smlouvy o fungování EU. Ten uvádí, že EU pouze „doplňuje politiku členských států“. Konkrétně může podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat jejich činnost. Evropská komise může například zajistit výměnu osvědčených postupů v boji proti nákaze.

Evropský parlament a Rada pak mohou pobídnout členské státy k tomu, aby přijaly potřebná opatření. Za zdravotní politiku, organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče však mají vždy odpovědnost samotné členské státy.

Co se týče ochrany vnitřních státních hranic, v tomto případě jsou pravomoci EU částečně sdílené. Členské státy tedy mohou v mimořádných případech znovu zavést kontroly na hranicích, umožňuje jim to tzv. schengenský hraniční kodex. Takové opatření by ale měly země konzultovat s unijními institucemi. Pokud to však situace vyžaduje, mohou kontroly zavést, aniž by o tom Evropskou komisi předem informovaly, a to až na deset dní. Další prodloužení kontrol je možné, ale stát by na to měl instituce a další země upozornit.

Kvůli koronavirové krizi se Komise rozhodla vytvořit zvláštní tým vedený slovinským komisařem Janezem Lenarčičem, který má funkci „evropského koordinátora reakce na mimořádné události“. Doplňují ho Stella Kyriakidesová, která má na starost veškeré zdravotní otázky, Ylva Johanssonová odpovědná za otázky týkající se hranic, Adina Văleanová řešící problematiku mobility, a Paolo Gentiloni, který má na starost makroekonomické aspekty. Slovinec Lenarčič zároveň řídí spolupráci s unijní agenturou Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která každý den vydává aktuální informace o šíření nového koronaviru.

EU se na řešení koronavirové krize podílí především z ekonomického hlediska. Financuje výzkumné kapacity pověřené vývojem léku proti koronaviru. Evropská komise 10. března uvolnila například 140 milionů eur z veřejných a soukromých zdrojů na vývoj očkovací látky, diagnostiku a léčbu.

Unie také pracuje na společném zadávání veřejných zakázek na zajištění dodávek zdravotnického vybavení, antivirotik a dalších léčiv. Do projektu se zapojilo dvacet členských států včetně Česka. Společné unijní nákupy zdravotnických pomůcek se však zkomplikovaly, neboť řada státu zakázala vývoz potřebného materiálu, a do prvního unijního tendru se proto nikdo nepřihlásil. Komise přesto doufá, že začátkem dubna bude podepsán první kontrakt.

Komise se také rozhodla poskytnout zemím EU až 37 miliard eur na řešení koronavirové krize. Česko dostane z tohoto rozpočtu více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun). Další opatření se týkají například uvolnění pravidel státní pomoci či zvláštní podpory pro malé a střední podniky.

 

Přehled opatření EU: den po dni

  • prosinec 2019 – čínské město Wu-chan se stává epicentrem nákazy novým typem koronaviru
  • 22. ledna 2020 – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejňuje první posouzení rizik spojených s koronavirem a upozorňuje na hrozbu jeho rozšíření po celém světě
  • 24. ledna 2020 – Francie jako první země EU hlásí případ nákazy koronavirem
  • 28. ledna 2020 – Německo má první pacienty s onemocněním COVID-19
  • 26. ledna 2020 – ECDC varuje před vysokou hrozbou přenosu koronaviru na území EU
  • 28. ledna 2020 – Evropská komise aktivuje na žádost Francie mechanismus civilní ochrany, díky kterému může spolufinancovat evakuaci občanů EU z Číny
  • 30. ledna 2020 – z Portugalska startuje letadlo, které z Číny evakuuje stovky Evropanů
  • 31. ledna 2020 – pacienty s onemocněním COVID-19 hlásí Itálie, Španělsko, Švédsko a Velká Británie
  • 31. ledna 2020 – Evropská komise uvolňuje z programu Horizon 2020 10 milionů eur na výzkum koronaviru
  • 1. února – EU posílá do Číny 12 tun zdravotnického materiálu
  • 7. února 2020 – ECDC vyzývá členské země EU, aby zajistily svým zdravotnickým pracovníkům dostatek ochranných pomůcek, tedy respirátorů, brýlí, rukavic a plášťů. Vyčísluje denní potřebu lékařů, sester a dalšího personálu
  • 10. února 2020ECDC vydává doporučení, jak čelit nákaze. Zdůrazňuje význam karantény a dalších opatření
  • 13. února 2020 – ministři zdravotnictví EU mimořádně zasedají v Bruselu a shodují se na nutnosti společných nákupů zdravotnického vybavení
  • 24. února 2020 – evropské akciové trhy zažívají propad kvůli koronaviru
  • 24. února 2020 – Komise vyzývá členské státy ke koordinaci při případném zavádění hraničních kontrol. Žádný stát jí zatím o takovém záměru neinformoval
  • 2. března 2020 – předsedkyně Komise představuje tým komisařů zodpovědných za koordinaci boje proti koronaviru
  • 2. března 2020 – Chorvatsko jako předsednický stát Rady EU aktivuje opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR). Opatření posiluje schopnost EU rychle rozhodovat v případě meziodvětvových krizí a zajišťuje podporu ze strany orgánů a služeb EU
  • 4. března 2020 – Komise zasahuje proti šíření dezinformací o koronaviru. Komisařka Věra Jourová se schází se zástupci Googlu, Facebooku a dalších online platforem
  • 4. března 2020 – instituce EU informují o prvních nakažených zaměstnancích
  • 6. března 2020 – Unie svolává další mimořádné jednání Rady, na kterém ministři zdravotnictví vyzývají Komisi k rychlejšími řešení nákazy. Německo a Česko čelí kritice kvůli tomu, že se rozhodly pozastavit vývoz zdravotnického materiálu do dalších zemí EU
  • 6. března 2020 – Komise zveřejňuje výzvu v hodnotě 37,5 milionu eur na výzkum v oblasti vývoje očkovacích látek proti viru SARS-CoV-2, jeho léčby a diagnostiky
  • 9. března 2020 – plenární zasedání Evropského parlamentu se mimořádně koná v Bruselu, a to ve zkrácené podobě
  • 10. března 2020 – eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakides oznamuje, že koronavirus se rozšířil do všech členských států. Komise uvolňuje dalších 140 milionů eur na vývoj léku proti COVID-19
  • 10. března 2020 – předsedové vlád členských zemí řeší koronavirus během mimořádné videokonference. Komise po jejím skončení oznamuje finanční balíček ve výši 25 miliard eur, který má zmírnit ekonomické dopady nákazy
  • 11. března 2020 – Evropský úřad pro bezpečnost potravin informuje, že zatím neexistuje žádný důkaz o tom, že by se COVID-19 přenášel skrze potraviny
  • 12. března 2020 – Donald Trump oznamuje zákaz veškerých cest ze zemí EU na území Spojených států
  • 12. března 2020 – společné unijní nákupy zdravotnických pomůcek se komplikují, řada státu totiž zakázala vývoz potřebného materiálu, a do prvního unijního tendru se proto nikdo nepřihlásil. Komise přesto doufá, že začátkem dubna bude podepsán první kontrakt
  • 12. března 2020 – ECDC vydává další sérii doporučení, tentokrát pro nemocnice a další zdravotnické subjekty. Upozorňuje na hrozbu nedostatku zdravotnického materiálu
  • 13. března 2020 – Evropská komise varuje před hrozbou ekonomické recese
  • 13. března 2020 – Komise přijímá sérii opatření, která mají zmírnit dopady koronaviru na evropskou ekonomiku. Rozvolňuje pravidla státní podpory i fiskálního paktu, který zabraňuje státům v zadlužení. Dále chce uvolnit 37 miliard eur na řešení koronavirové krize ve členských státech. Komise dále kritizuje jednostranná rozhodnutí některých členských států uzavřít své hranice
  • 13. března 2020 – Česko po dohodě s Komisí přesouvá cca 2 miliardy korun z evropských strukturálních fondů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Peníze mají pomoci podnikatelům
  • 16 .března 2020 – Rozpočtový výbor Evropského parlamentu vítá návrh Komise využít nevyčerpané peníze z kohezní politiky na boj proti nákaze. Volá ale po dalších ambicioznějších krocích, zejména po čerstvých investicích
  • 16. března 2020 – Evropská komise vyzývá členské státy, aby zachovaly volný pohyb zboží v EU a umožnily dopravním společnostem překračovat hranice. Předkládá návod, jak postupovat při ochraně vnitřních i vnějších hranic EU
  • 16. března 2020 – Evropská komise navrhuje dočasně zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Zákaz má trvat 30 dní
  • 16. března 2020 – Česko má podle návrhu Evropské komise získat z unijních zdrojů více než miliardu eur na řešení koronavirové krize
  • 16. března 2020 – Komise nabízí 80 milionů eur německé firmě CureVac, která vyvíjí lék proti koronaviru. Klinické testování by mohlo proběhnout v červnu
  • 17. března 2020 – Komise předkládá návrh na rozvolnění pravidel státní pomoci, který má zemím umožnit poskytnout firmám zasaženým koronavirem až 13,5 milionu korun
  • 17. března 2020 – Komise vytváří poradní skupinu složenou z evropských epidemiologů a virologů. Jejím úkolem bude vytvářet doporučení pro boj s pandemií
  • 17. března 2020 – předsedové vlád zemí EU schvalují návrhy Komise týkající se zákazu vstupu třetím osobám na území EU nebo finanční pomoci členským státům. Rozhodnutí uvítal i předseda Evropského parlamentu
  • 18. března 2020 – předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přiznala, že evropští politici koronavirus podcenili
  • 18. března 2020 – zástupci členských zemí podpořili návrhy Komise týkající se finanční pomoci členským státům. Zbývá souhlas Evropského parlamentu
  • 18. března 2020 – Evropská centrální banka spouští nový podpůrný program. Nakoupí z něj finanční aktiva za 750 miliard eur
  • 19. března 2020 – Komise vytváří společné unijní zásoby respirátorů, plicích ventilátorů a dalších zdravotnických pomůcek. Zásoby bude z 90 procent financovat
  • 19. března 2020 – kompletní zásilku zdravotnických pomůcek z Číny určených pro EU přidělí Komise Itálii. Jedná se mj. o 2 miliony roušek a 200 tisíc respirátorů
  • 19. března 2020 – Komise zvažuje tzv. koronavirové dluhopisy jako jednu z možných cest, jak nastartovat unijní ekonomiku. S návrhem „koronabondů“ přišla Itálie
  • 19. března 2020 – Komise přijímá dočasný rámec pro pravidla státní podpory, členské státy tak mohou okamžitě podpořit podniky zasažené koronavirem
  • 20. března 2020 – Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začíná vyšetřovat případy týkající se dovozu padělaných, neúčinných či zdraví škodlivých látek a zdravotnických pomůcek ze třetích zemí
  • 20. března 2020 – zástupci členských zemí podporují návrh Komise pozastavit pravidla, která nutí letecké společnosti létat i bez pasažérů, jen aby si uchovaly sloty na letištích v další sezóně
  • 20. března 2020 – Komise navrhuje aktivovat obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu, členské země se tak dočasně nebudou muset řídit rozpočtovými požadavky EU
  • 20. března 2020 – Komisař Thierry Breton se dohodl se streamovací společností Netflix na dočasném snížení kvality přenosu. Ulehčí tak přetíženému internetu
  • 20. března 2020 – Evropský policejní úřad (Europol) varuje před prodejem falešných léků proti koronaviru. Informuje o svém zapojení do mezinárodní vyšetřovací akce, při které byly zadrženy mj. falešné farmaceutické výrobky v hodnotě 13 milionů eur
  • 23. března 2020 – Komise doporučuje členským státům, jak zajistit hladký průjezd přes hranice nákladním vozidlům. Vyzývá je k vytvoření tzv. zelených pruhů, kde by měly být kontroly prováděny rychle a bez toho, aby řidiči museli vystupovat z vozidel
  • 23. března 2020 – ministři členských zemí EU podpořili návrh Komise, na základě kterého se rozvolní rozpočtová pravidla uvedená v Paktu růstu a stability a pravidla státní pomoci
  • 23. března 2020 – eurokomisař Didier Reynders vyzval provozovatele sociálních sítí, vyhledávačů a dalších relevantních online platforem ke spolupráci ve snaze omezit šíření nebezpečných padělků a falešných léků
  • 24. března 2020 – společné unijní nákupy zdravotnických pomůcek se podle Komise zatím jeví jako úspěšné. Nabídky výrobců zdravotnického materiálu, včetně respirátorů FFP3,  dokonce převyšují poptávky členských států zapojených do této iniciativy
  • 25. března 2020 – v Praze přistává letadlo, na jehož palubě jsou kromě Čechů i další Evropané, kteří předtím uvízli v Asii. Jde o evakuační let v období pandemie koronaviru, který je koordinován na úrovni EU
  • 25. března 2020 – výbor stálých zástupců při EU schvaluje tři opatření: investiční balíček v hodnotě 37 miliard eur, rozšíření Fondu solidarity, který poskytne okamžitou likviditu státům zasaženým koronavirem, a pozastavení pravidel pro zachovávání letištních slotů (pravidla dosud nutila letecké společnosti vypravovat prázdná letadla, aby si zachovaly letištní sloty na příští sezónu)
  • 25. března 2020 – Komise zavádí harmonizované normy pro zdravotnické prostředky, jako jsou roušky, respirátory nebo dezinfekční látky. Chce tak urychlit uvádění potřebných materiálů na trh a zabránit šíření nebezpečných a neúčinných padělků
  • 25. března 2020 – šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová žádá ministry financí eurozóny, aby zvážili jednorázovou emisi takzvaných koronabondů
  • 25. března 2020 – Komise vyzývá členské státy k prověřování zahraničních investic v oblastech, jako je zdravotnictví, lékařský výzkum, biotechnologie a infrastruktura nezbytná pro bezpečnost a veřejný pořádek
  • 26. března 2020 – Evropský parlament drtivou většinou schvaluje investiční balíček v hodnotě 37 miliard, rozšíření Fondu solidarity a pozastavení pravidel pro letištní sloty
  • 26. března 2020 – koronavirus je tématem videosummitu Evropské rady. Předsedové vlád vyzývají Komisi k přípravě akčního plánu na období po pandemii, země eurozóny se ale neshodují na ekonomických opatřeních. Komise má podle Evropské rady urychlit společné nákupy ochranných prostředků. Země se také zavazují k zajištění plynulého pohybu zboží přes hranice
  • 27. března 2020 – Komise navrhuje rozšířit dočasný rámec pro pravidla státní podpory, aby členské státy mohly finančně podporovat firmy, které se zabývají vývojem vakcíny nebo výrobou zdravotnických pomůcek
  • 27. března 2020 – Komise předkládá opravný rozpočet pro rok 2020. Navrhuje uvolnění 75 milionů eur pro členské státy, které kvůli pandemii repatriují své občany. Dále chce navýšit rozpočet pro zásoby zdravotnického vybavení v rámci systému rescEU z 50 miliard na 80 miliard. Dalších 3,6 miliardy eur chce investovat do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí
  • 30. března 2020 – Komise vyzývá členské státy, aby zajistily sezónním pracovníkům volný pohyb přes hranice
  • 30. března 2020 – Rada EU formálně potvrzuje návrh na uvolnění 37 miliard eur z politiky soudržnosti na řešení koronavirové krize a návrh na pozastavení pravidel týkajících se letištních slotů
  • 1. dubna 2020 – vědci ze Společného výzkumného střediska EU (JRC) zveřejňují kontrolní materiál, který laboratořím napříč EU pomůže odhalit nespolehlivé testovací sady. JRC vytvořilo materiál poté, co si řada členských států stěžovala na nekvalitní testovací sady dovezené z Číny
  • 2. dubna 2020 – Komise chce podpořit tzv. kurzarbeit. Představuje dočasný nástroj SURE, skrze který podpoří udržení pracovních míst v EU. Podpora bude mít formou zvýhodněných půjček poskytnutých členským státům v celkové výši až 100 miliard eur
  • 2. dubna 2020 – Komise navrhuje rozšíření již schváleného investičního balíčku a představuje „investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus“. Členské země díky ní budou mít možnost dát veškeré nevyužité finance ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a řešení jeho negativních dopadů. V letošním a příštím účetním roce budou mít navíc členské státy možnost využít 100% spolufinancování z rozpočtu EU. Usnadní se také převod financí z jednoho dotačního programu do jiného
  • 2. dubna 2020 – součástí investiční iniciativy je změna pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finance z fondu bude možné využít na nákup ochranných prostředků, potravin a materiální pomoci pro nejchudší části společnosti
  • 2. dubna 2020 – Komise vytváří nástroj, kterým chce přímo podpořit zdravotnictví ve členských státech. Celkem 3 miliardy eur (2,7 miliardy v rámci nástroje pro mimořádnou podporu a 300 milionů eur v rámci mechanismus rescEU) chce použít na zajištění a distribuci roušek, respirátorů a dalších zdravotnických potřeb. Peníze může využít také na finanční podporu a koordinaci v případě naléhavých případů, nebo na výstavbu mobilních nemocnic.
Click to Hide Advanced Floating Content