Hledejme cesty, jak být technologicky vyspělí a zároveň udržitelní, zaznělo na konferenci ČMA při MSV Brno

Brno (8. listopadu 2021) – Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se uskutečnila konference České manažerské asociace, jež se zabývala výzvami pro českou ekonomiku a management v rámci technologické transformace firem. Ústředním tématem byla robotizace a zasazení umělé inteligence do procesu výroby.

V úvodu představil profesor Vladimír Mařík z CIIRC ČVUT projekty, které se pod jeho vedením na institutu ve spolupráci s firmami vytvářejí. Jeho pracoviště s názvem Testbed patří k nejznámějším v Evropě a poskytuje prostor pro testování nových technologií a jejich aplikaci k praktickému využití v rámci průmyslu 4.0. „Nezabýváme se jednotlivými roboty, ale jejich celkovou kooperací pro zapojení do výroby. Kolem našeho Testbedu vytváříme celý technologický ekosystém se zaměřením na umělou inteligenci,“ vysvětlil profesor Mařík.

Po představení ukázek z výzkumného pracoviště položil moderátor Vadim Petrov otázku, jak je Česká republika připravena na technologickou transformaci v porovnání se zbytkem Evropy. Podle profesora Maříka jsme na tom stejně jako Rakousko a Německo. Třetina podniků však zatím není schopna transformace. Hrozí jim zánik. Obrovskou výhodou je podle něj však technická schopnost lidí. Zároveň doplnil, že průmysl 4.0 spotřebovává hodně energie. To jde do jisté míry právě proti udržitelnosti. Čili zásadní otázkou dneška je hledání cest, jak být technologicky vyspělí a zároveň udržitelní.

Vítězslav Lukáš z technologické společnosti ABB definoval výzvy tři. Kromě udržitelnosti zmínil stárnutí populace a globální ekonomiku. Vyvrátil mýtus, že jedním z negativních vlivů robotizace je úbytek pracovních míst. „Data ukazují, že země s největší mírou robotizace vytvářejí nejvíce pracovních míst. Mají nízkou nezaměstnanost. Podívejme se, jak jsou na tom Korea, Singapur a další. Investujme tedy do inovací a manuální práce automatizujme,“ řekl Vítězslav Lukáš.

Dalším vystupujícím byl kybernetik Libor Witassek. Zdůraznil, že světové trhy se mění a místo vzdorování musíme okolnosti přijmout a využít nové příležitosti. Mezi ně řadí stále více turbulentní poptávku, kdy klasické „automobilové“ linky nejsou schopny už pružně reagovat, a končící potenciál globalizace. Nadnárodní firmy se podle něj snaží vytvořit mnohem větší autonomii pro místní trhy a očekávají jedinečný přístup řízení od místní správy. Silným fenoménem je také masová customizace. „Ta vede ke zvýšení počtu objednávek, ale zároveň snižuje průměrný objem na objednávku. Je vyžadována flexibilita zaměstnanců a flexibilní automatizace. Buďte opatrní s vysokými investicemi do neflexibilní automatizace! Jenom zařízení, která jsou připravena na customizaci, jsou správnou investicí do budoucnosti,“ prohlásil Libor Witassek. Lék na výše zmíněné výzvy vidí v přechodu od „montoven“ k autonomním firmám s vysokou přidanou hodnotou.

Martin Cígler ze společnosti Solitea považuje za zdroj problémů školství a uplatnění absolventů na trhu práce. „Pokud má někdo nápad, tak ho dokáže zpeněžit. Ale potřebujeme větší množství nápadů, ke kterým musí dopomoci české školství,“ prohlásil Martin Cígler. Ten na začátku konference převzal od viceprezidenta ČMA Iva Gajdoše ocenění Manažer digitálního věku 2020, které je jednou z kategorií každoroční prestižní soutěže Manažer roku.