Diskuse členů ČMA s prof. Maříkem o AI


ZOBRAZIT CELOU FOTOGALERII

 

Prof. Vladimír Mařík o cestě ke vzniku v ČR evropského centra excelence

 

Má vizi vybudovat v Česku moderní výzkumné centrum na evropské úrovni, která se mu daří naplňovat. Prof. Vladimír Mařík, Manažer roku 2018, tvrdí, že bez týmu kvalitních lidí, kteří se za něj a centrum postavili v krizových okamžicích, by ji nedokázal uskutečnit.

 

Díky energii a vůli prof. Vladimíra Maříka se Česká republika posouvá mezi země, které patří do elity výzkumu robotiky a umělé inteligence AI. Vybudoval Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC při ČVUT v Praze a dokázal při tom nadchnout stovky výzkumníků, kteří sdílejí jeho představu vytvořit něco nového a potřebného pro Českou republiku.

„Nazval bych ho novodobým Baťou české vědy,“ uvedl prezident České manažerské asociace Petr Choulík při diskusním setkání desítek manažerů a podnikatelů, členů České manažerské asociace, s prof. Maříkem, které se uskutečnilo 3. prosince na půdě moderní budovy CIIRC v Praze 6. Oba muži se znají od školních lavic, v jedné z nich společně strávili několik let. Oba mají rádi matematiku a fyziku a tíhnou k průmyslu.

Vedle toho, že si prof. Mařík prošel několik výrobních podniků, jedním z milníků jeho pracovní kariéry bylo vybudování katedry kybernetiky na ČVUT. Založil ji v roce 1999 a do roku 2013 ji vedl. Katedra získala titul Centrum excelence EU a obdržela prestižní cenu European IST Prize Evropské komise.

Další jeho kariérní etapa začala v letech 2008-2009, kdy přišel s myšlenkou vybudovat ústav nového typu. Po vzoru Stanford University, Carnegie Mellon University nebo univerzity v Tokiu si dal za cíl nejen integrovat výzkum dané oblasti, ale zajistit synergii jednotlivých pracovišť a zároveň se stát bránou do světa průmyslu.

Dnes je prof. Mařík vědeckým ředitelem CIIRC. A svou vizi a manažerskou výzvu, mít v ČR moderní výzkumné centrum na evropské úrovni, skutečně postupně naplňuje. Jedním z ukazatelů jeho manažerského úspěchu, oceněném v dubnu 2019 vítězstvím v soutěži MANAŽER ROKU 2018, jsou dojednané projekty a rostoucí obrat CIIRC. Pro letošní rok jej odhaduje na 340 milionů korun. „Máme nakontrahované projekty za tři miliardy korun,“ svěřil se také prof. Mařík.

Hrdý je na zvyšující se počet výzkumníků. „V roce 2013 jsem začínal s dvěmi. Letos jich zaměstnáváme 285, v příštím roce naroste jejich počet na 350,“ uvedl s hrdostí v hlase.

Nejde ale jen o počet lidí, ale především o to, že CIIRC se svými současnými osmi výzkumnými programy dokázal zaujmout špičkové kapacity. Vracejí se jak Češi, působící dosud v zahraničí, tak zahraniční odborníci, které prof. Mařík dokázal přesvědčit a získat ke spolupráci (informace o přehledu pracovníků ZDE) Jedním z nich je Tomáš Mikolov, oceněný v soutěži MANAŽER ROKU 2018 jako vizionář, dříve působící v Microsoftu, Googlu, Facebooku. Nyní se bude starat také o doktoranty.

Co se prof. Maříkovi daří, je propojovat a sdílet informace a zkušenosti s ostatními VŠ a výzkumnými centry v Ostravě, Brně, Plzni aj. a také evropskými a světovými centry. Součástí tohoto sdílení je testbed, zahrnující více než 20 robotů a výrobních strojů. Rozšiřovat se bude díky evropskému projektu RICAIP, kdy všichni komunikují nejen v budově CIIRC, ale i v geograficky odlehlých laboratořích. Významnou část výzkumných prací CIIRC tvoří totiž výzkum virtuálních dvojčat fyzických výrobních strojů a systémů.

Kromě testbedu, jakožto výzkumného a experimentálního pracoviště věnovaného Průmyslu 4.0., chce mít CIIRC i laboratoře Smart Cities, Smart Regions a Smart Energy.

„S malými jednotkami se nikdo nebaví. O nás se už Evropská unie a zahraničí zajímá,“ podotýká ke směrování centra Mařík. Podle něho díky napojení čtyř až pěti podobných ústavů jako je CIIRC dokáže Evropa zachytit nástup nových technologií, včetně umělé inteligence. Konkurence v oboru se přitom vyostřuje, například Čína má oproti ní v průmyslové výrobě 2,5 leté zpoždění, o to více se snaží získat potřebné know-how.

(Úspěchy CIIRC, včetně příkladů skvěle zvládnutých projektů, ale i napojení na další evropská centra excelence a průmysl, jsou uvedeny v příloze PP prezentace.)

Cesta k současnému CIIRC a strmě rostoucímu zájmu podnikatelů a manažerů o něj byl dlážděn tvrdými střety Vladimíra Maříka a jeho týmu s okolním světem. S nápadem moderního centra přišel za vrcholovými politiky už v roce 2009, ovšem prostředky se většinou rozkutálely a zamířily k jiným subjektům, CIIRC získal minimální část z nich. Obrat nastal, kdy nynější vláda podpořila stavbu centra.

Vedle toho se Mařík musel soudit kvůli neodůvodněnému snížení platu, čtyřikrát byl podmínečně propuštěn z ČVUT. Na jeho stranu se ČMA postavila otevřeným dopisem vedení ČVUT. „Přežili jsme, protože naši lidé, kteří jsou velmi kvalitní, se semknuli. Takové nelze jen tak přehlédnout,“ říká Mařík.

Nespokojený je nadále s českým vzdělávacím systémem, který pokulhává svou kvalitou. Kvůli tomu někteří studenti technických oborů odcházejí raději studovat do ciziny. V porovnání se světem úroveň českého technického školství nezatracuje. „Základ všeho je motivace. V tom je slabina našeho školství. Ale až tak špatně na tom technické vzdělávání přece jen není. Dokáže generovat výzkumníky,“ říká Mařík s tím, že máme schopné inženýry, kteří mají dar inovativního myšlení a dokážou si poradit za každé situace.

Co ho těší, je vysoký zájem podniků o spolupráci: „Máme připravené metodiky, jak při spolupráci s podniky postupovat. Nabízíme jim vytvoření společných laboratoří, kde budou zástupci firem po boku našich odborníků moci zkoumat a připravovat nová technologická řešení“. Mařík proto doporučuje zájemcům z průmyslové sféry o vlastní výzkumné centrum nebudovat ho osamoceně, trendem je sdílení.

Akci organizoval Klub Manažerů roku – prestižní klub vítězů všech ročníků soutěže. Podobné setkání pořádal klub na podzim v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a hostitelkou byla CEO ABB Tanja Vainio, Manažerka roku 2018. V obou případech vyvolaly mimořádný zájem a zúčastnila se jich řada osobností. Do CIIRC zavítal mezi desítkami zájemců například Lubomír Stoklásek, majitel Agrostroje Pelhřimov, Zdeněk Pelc, majitel loděnické společnosti GZ Media či prof. Zdeněk Souček, vysokoškolský učitel Vladimíra Maříka.

Součástí diskusního setkání ČMA byly prohlídky laboratoří CIIRC.

 

Odkaz na fotogalerii z akce naleznete ZDE

Napsali o setkání:

  • ČVUT CIIRC ZDE
  • Businessinfo.cz ZDE
  • CzechIndustry ZDE

 

O prof. Vladimíru Maříkovi

Vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor Technická kybernetika. Na této fakultě působil v letech 1975 až 2015 postupně jako odborný asistent, docent, profesor (jmenován v roce 1990), vedoucí katedry kybernetiky – EU centra excelence (1999-2013). V roce 2013 se stal zakladatelem a v letech byl 2013-2018 ředitelem nově budovaného vysokoškolského ústavu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC), nyní je vědeckým ředitelem tohoto ústavu. Jeho výzkumná práce se orientuje na kybernetiku, robotiku a umělou inteligenci. Je autorem či spoluautorem 10 knižních monografií, 160 odborných článků a 5 amerických patentů. V letech 1993 – 2009 současně působil jako zakladatel a ředitel Výzkumného centra Rockwell Automation Praha, od roku 2010 je předsedou představenstva firmy CertiCon, a.s. Podílel se na přípravě národní iniciativy Průmysl 4.0. V soutěži MANAŽER ROKU, vyhlašované Českou manažerskou asociací, obdržel v dubnu 2019 nejvyšší ocenění Manažer roku 2018.

 

O institutu CIIRC

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT CIIRC je unikátní výzkumný univerzitní ústav, který spojuje špičkový výzkum v oblasti kybernetiky, robotiky a umělé inteligence s potřebami průmyslu a který slouží jako otevřená platforma pro indisciplinární výzkum a vědeckou spolupráci v ČR a pro transfer know-how. Od roku 2013 se na jeho půdě daří budovat skvělé výzkumné týmy, dnes má ústav téměř 300 zaměstnanců, v roce 2020 se předpokládá, že jich bude 350. Mezi výzkumníky jsou desítky odborníků ze zahraničí, například z USA, Japonska, Francie, Německa, Rakouska, Holandska či Ruska. CIIRC dynamicky roste jako samoudržitelná jednotka, peněžní prostředky získává z veřejných zdrojů EU, z veřejných soutěží účelové podpory v ČR a ze spolupráce s průmyslem. Dokazuje to, že i ve výzkumu lze dosáhnout mimořádné efektivity.