ČR je 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU

Česká republika se letos stejně jako loni v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF) umístila na 31. místě. WEF v letošním roce porovnával data ze 138 ekonomik světa. Oproti loňskému roku, kdy ČR zaznamenala posun o 6 příček směrem vzhůru, poukazuje pouhé udržení stávajícího stavu na stagnaci konvergence konkurenceschopnosti české ekonomiky k vyspělým západním státům. Je však zároveň nutné zdůraznit, že 31. místo je vyrovnáním nejlepších výsledků z let 09-10 a 15-16, které ČR dosáhla od doby, kdy WEF citelně upravil metodiku výpočtu hlavního indexu.

1

Zároveň došlo k mírnému zlepšení absolutní hodnoty indexu konkurenceschopnosti ze 4,69 na 4,72 (maximální hodnota je 7, vedoucí Švýcarsko vykazuje hodnotu 5,81). ČR je tímto podle metodiky WEF 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU, nachází se mimo jiné před zeměmi PIGS, ostatními státy V4, Maltou nebo Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (30. místo).

Nejlepšího umístění v mezinárodním srovnání dosáhla Česká republika v pilířích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25), vyšší vzdělání (27) a finanční trhy (27). Relativně nejslabší je naopak ČR v kategoriích instituce (54), velikost trhu (46) a efektivita trhu práce (44).

2

Oproti minulému období (2015-2016) došlo ke zlepšení u nadpoloviční většiny pilířů. Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání. Ke zhoršení došlo zejména u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací. Vyspělost podnikatelského prostředí zůstala na loňské úrovni. (Velikost změn u jednotlivých pilířů dosahuje relativně nízkých hodnot, což znesnadňuje hledání konkrétních příčin jednotlivých změn.)

3

Meziroční zhoršení české inovační kapacity z převažující části vysvětluje nedostatek vědců a inženýrů. K dalšímu zhoršení došlo u kooperace průmyslu s výzkumnou sférou a vládních nákupů hi-tech produktů. ČR si naopak polepšila v počtu podaných patentových žádostí, výdajích firem na výzkum a vývoj, popř. v kvalitě vědecko-výzkumných institucí.

4

Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v dlouhém období měl pilíř technologická připravenost, následovaný infrastrukturou a makroekonomickým prostředím. Technologická připravenost zahrnuje subpilíře, zkoumající např. dostupnost moderních teorií, přímé zahraniční investice a transfer technologií do domácí ekonomiky nebo kvalitu a dostupnost internetu.