Zemědělství očima manažera: společným jmenovatelem úspěchu a růstu jsou lidé

Zemědělství se dosud v kombinaci s manažerskými dovednostmi nevěnovala taková pozornost, jakou by si tento obor zasloužil. Česká manažerská asociace však ví, že zemědělství bylo pro naši zemi vždy významným odvětvím. Dnes se však proměnilo v moderní oblast lidské činnosti, která v sobě spojuje aplikované vědecké poznatky a excelentní manažerské dovednosti. Společným jmenovatelem úspěchu a růstu jsou však vždy lidé.

Při příležitosti 277. setkání Pražského manažerského klubu, které se 15. října uskutečnilo v Golem klubu, jsme měli možnost vyslechnout příběh Josefa Kubiše, generálního ředitele Agro Jesenice a.s. a osobnosti, jež se umístila v TOP 10 soutěže MANAŽER ROKU 2014. Za své 37leté působení v podniku s naprostou otevřeností potvrdil, že 90 % úspěchu je v lidech. Péče o zaměstnance je pro Josefa Kubiše naprosto klíčovou oblastí. Znamená však nejen pasivně dávat, ale také vzbuzovat iniciativu a vypěstovat v nich mentalitu řádného hospodáře. Většina ze 160 zaměstnanců jsou zároveň akcionáři podniku. V rámci společnosti funguje vnitropodniková banka a zaměstnanci mají možnost nakupovat suroviny z produkce ve firemních prodejnách za příjemné podnikové ceny.

Růst takové společnosti ale není samozřejmostí. Manažer v zemědělské výrobě nemá lehkou roli. „Snažíme se reagovat na proměny trhu, a to především tak, abychom nemuseli propouštět zaměstnance. Důležitým milníkem bylo přesvědčit lidi, že zemědělství má perspektivu a že dělají sami na sebe,“ zmínil Josef Kubiš.

Jak se ale popral s krizí, aby zaměstnanci netrpěli? Místo snižování rozpočtů a propuštění zvolil strategii horizontálního rozšiřování podniku: nákladní autodoprava, menší stavební a strojírenské práce, prodej stavební suti, štěrku, mražení zeleniny, recyklace bioodpadu, výstavba bioplynových stanic. Být špičkou v zemědělské výrobě neznamená, že by se novými produkty a službami zpronevěřil svým zásadám. Naopak. Jednalo se o prozřetelný manažerský krok, jímž mohl nejen překlenout ekonomickou krizi, ale nastartovat další rozvoj a růst v dobách pozdějších. Vsadil totiž na to, co lidé i podnik skutečně potřebují, vsadil na to, co má budoucnost, když je situace v zemědělství stále velice náročná.

Bioplynová stanice není na úkor potravin. Ba právě naopak. Kdo má živočišnou výrobu, tak by měl mít povinně bioplynovou stanici, protože v ní zpracuje odpad ze siláží a senáží, který se jinak vyhodí, zpracuje se tam i kejda a veškerý hnůj, takže plyny, jež jinak unikají do ovzduší, se zužitkují. Metan pohání generační jednotku, vyrábí elektrický proud a čpavek se vrací zpět do půdy. Stanice jsou tedy i z hlediska životního prostředí velký přínos,“ vysvětlil fungování bioplynových stanic Josef Kubiš.

Manažer, působí-li v českém zemědělství, naráží také na jeden zásadní problém: stále markantněji se projevující nedostatek půdy. Josef Kubiš upozornil na fakt, který je zakořeněný v mentalitě současných generací a vybízí, abychom náš vztah k půdě přehodnotili. Půda nás živí, půda je také zdrojem soběstačnosti země. A je také nezbytná pro naši budoucnost. A přesto, že se stále dává více důvěry digitálnímu businessu, neobejdeme se bez ní. Inspiraci vidí v Německu, které motivuje ke stálé péči o půdní fond země. „Když sedlák prodá pozemek na stavební parcelu, musí získané peníze investovat zpět do zemědělství, modernizovat nebo přikoupit. Pokud tak neučiní, stát si ze získaných financí vezme 85% podíl.“

Josef Kubiš pozitivně hodnotí vzrůstající zájem o potraviny z domácí produkce, které se stávají opět vyhledávaným artiklem spotřebitelů. V České republice se zvyšuje jejich prodej, stále více kupujících je aktivně vyhledává. Zemědělcům i zpracovatelům zemědělské produkce to dodává motivaci a posiluje to zájem o novinky i další formy spolupráce.

.

(pro ČMA vitaPR)