Veřejná správa v ČR: pochlubme se, když je za co

Zobrazit celou fotogalerii

Na příklady dobré praxe ve fungování samospráv se zaměřil červnový kulatý stůl Klubu veřejné správy České manažerské asociace. Ukazuje se, že v řadě míst již zavedli motivační programy pro pracovníky a smart technologie a že zákazník už je opravdu prioritou.

.

Česká republika je na 18. místě v žebříčku kvality veřejné správy z 28 členských zemí EU. Podle Indexu EQI 2017 (European Quality of Government Index) jsme se sice oproti roku 2016 nezlepšili, pozitivním signálem je však informace, že v letech 2010 – 2017 se mezi lépe řízené regiony dostala Praha a Střední Morava. Dalším plusem jsou snahy krajů a řady měst a obcí zvednout kvalitu veřejné správy, aby odpovídala požadavkům 21. století a dále jejich podpora flexibility a motivace pracovníků, aby vycházeli více vstříc požadavkům občanů, a také masivnější zavádění smart technologií. Právě o těchto příkladech v praxi a moderním řízení byl kulatý stůl s názvem New Public Managenent v podmínkách samospráv. Uskutečnil se v sídle Kooperativy pojišťovny v Praze 6. června. Diskusní setkání, na němž vystoupilo sedm řečníků, pořádal Klub veřejné správy České manažerské asociace. Akci moderoval místopředseda Klubu Marek Pavlík.

Bez správného řízení už to nejde

Účastníci debaty se shodli na tom, že už minul čas, kdy se veřejná správa dokázala obejít bez nastavení cílů a strategií. Ovšem horší je už jejich naplňování v praxi, pokud není efektivně nastaven jednotný systém  řízení. S příkladem, jak funguje u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, vystoupil jeho ředitel Tomáš Kotyza. Nastaven byl v roce 2017 a přinesl řadu změn.

Zejména šlo o sjednocení vnitřních předpisů do jednoho (Příručka řízení), došlo k významným organizačním změnám a například vzniku útvaru podpory řízení. Záměrem bylo daleko více zohledňovat potřeby občanů – zákazníků, od nich, a také od zaměstnanců, úřad sbírá zpětnou vazbu. „Zavedli jsme přehledný katalog služeb a elektronizovali jsme, co se dalo, aby se zákazník cítil komfortněji,“ uvedl ve svém příspěvku o integrovaném systému řízení Tomáš Kotyza.

Mezi praktické příklady zvyšování kvality poskytovaných služeb Tomáš Kotyza zmínil, vedle uživatelsky příjemnějšího katalogu služeb na webu kraje, také dotační portál, zprovoznění elektronického podávání žádostí o dotace a postupnou elektronizaci agend či zprovoznění platebního terminálu na CzechPointu. Součástí strategie jeho úřadu je budování vztahu k přírodnímu prostředí, zavedl využití solárních panelů na ohřev vody, třídění odpadu, plánuje se výstavba fotovoltaických článků.

Vedle vztahu k přírodě zvládá i finanční úspory. Ty úřad dosahuje centrálními nákupy u 7 tisíce položek. „Sdílené položky generují úspory již pět let. Jen v roce 2017 jsem ušetřili 84 milionu korun,“ uvedl. S podobnými opatřeními a přínosy měli zkušenosti i další účastníci setkání.

Chytré aplikace pro občany

O zkušenosti se zaváděním uživatelsky přívětivých webových aplikací se podělil také Michal Kopecký z Úřadu městské části Praha 2. „Občanům jsme nabídli chytré technoligie, které jim ulehčují život,“ zmínil pod názvem WebGIS nástroj kvalitnější veřejné správy. WebGIS shrnuje informace o 6142 objektech. Zahrnuje například oficiální mapový portál, kde jsou mapy obchodů a služeb, parkování, odpadového hospodářství, dopravy, životního prostředí, majetku a další oblasti, interaktivní katalogy pro veřejnost, měření ploch a vzdáleností a další užitečné informace. Aplikace se zaměřují i na podnikatele, jen v roce 2017 jich bylo na Praze 2 registrováno 33 928, živnostenských oprávnění je 45 979. Snaha úřadu je tedy logická.

Motivace a homeoffice

Ani sebelepší smart aplikace nemohou dobře fungovat bez motivovaných zaměstnanců. Proto dalším tematickým okruhem diskusního panelu bylo hodnocení pracovníků. Věnoval se mu Jiří Hořánek, místostarosta Města  Písku. Poukázal na nezbytnost hodnocení, ovšem nikoliv jen proto, aby se splnil úkol. Právě hodnocení a sebereflexe je podle něho významnou součástí zdravého fungování každé instituce. „Nevhodné a odbyté hodnocení demotivuje. Naopak může mít velký motivační vliv,“ uvedl. Samozřejmě, že by hodnocení mělo být propojeno i s pohyblivou platovou složkou.

O příkladu významné motivace hovořil Libor Košťál z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Bylo jím zavedení homeoffice. Při zjišťování priorit pracovníků většina z nich jednoznačně vyjádřila zájem o zavedení práce z domova. Vedení úřadu se k tomuto kroku odhodlalo a ukázaly se tři velké přínosy: zvýšení motivace a loajality pracovníků, zavedení efektivnějšího řízení a úspory. „Lidé už nejsou hodnoceni od prosezených hodin v kanceláři, ale za odvedenou práci. Ovšem práce z domova musela být lépe organizována a kontrolována. Zvýšila se elektronizace,“ uvedl Libor Košťál.

Samotní pracovníci museli změnit přístup k plnění úkolů a práci. Přesto jsou spokojenější, mnozí z nich ušetřili týdně několik hodin za dojíždění. Vůči občanovi jsou nyní vstřícnější, například při dojednávání termínů schůzek.

Došlo i k výraznému snížení fixních nákladů. Zeštíhlili jsme provoz, snížil se počet kanceláří, parkovacích míst. Pro nás je to teprve začátek změn,“ podotknul Libor Košťál.

O nastavení procesů na Magistrátu hlavního města Prahy do roku 2020 (známé také jako Strategie Magistrátu) hovořil Jan Šebek. Klíčové bylo podle něho zavedením systému hodnocení veřejné správy a systému řízení vztahů s klienty úřadu. „Jen tak můžeme rozpoznat, zda se zvyšuje kvalita poskytovaných služeb,“ říká.

Akci ČMA ocenila ředitelka Magistrátu hlavního města Prahy Martina Děvěrová. „Obohacovat se nejlepšími zkušenostmi je inspirativní,“ řekla. Vedle toho účastníci pozitivně kvitovali příjemnou atmosféru a kvalitu organizace.

Moderátor kulatého stolu a místopředseda Klubu Marek Pavlík upozornil přítomné na možnost zapojit se do přípravy jeho knihy s názvem „Státní správa – kvalita, modernizace, trendy (Grada)“, kterou plánuje napsat spolu s Josefem Postráneckým, náměstkem ministra vnitra. Termín přihlášek ke spolupráci je 31. 7. 2018 na e-mailu pavlik@mc-triton.cz

Další akce Klubu veřejné správy ČMA se bude konat 10. října 2018 od 9 do 12:30 hodin v Praze 1 Daňkův palác, Opletalova ul. 19.

.

Prezentace

.

O Evropském indexu kvality veřejné správy

Byl vypracován Katedrou kvality veřejné správy na Göteborské univerzitě a je jediným měřítkem kvality institucí, které je v rámci EU dostupné na regionální úrovni. Kvalita institucí je zde definována jako vícerozměrný koncept, který zahrnuje vysokou míru nestrannosti, kvalitu poskytování veřejných služeb a dále též nízkou míru korupce. Index EQI byl financovaný Evropskou komisí v roce 2010 a poté i v roce 2013 a 2017 a zaměřuje se na zachycení toho, jak průměrní občané vnímají korupci a jaké s ní mají zkušenosti, a také toho, do jaké míry hodnotí veřejné služby v regionu svého bydliště jako nestranné a kvalitní. Další informace najdete na: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/newsroom/news/2018/02/27-02-2018-europeanquality-of-government-index-2017