Udržitelného rozvoje lze dosáhnout spoluprací podnikatelské, veřejné a státní sféry

Foto_Martin_VLCEK (6 of 14)

Celou fotogalerii naleznete zde.

 

V Praze, 25. 3. 2014 – Téma udržitelného rozvoje je jednou ze zásadních otázek současnosti. Právě proto se na toto téma uskutečnil 25. března v Senátu PČR Kulatý stůl. Ten uspořádala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD) a kanceláří OSN v ČR. Na setkání byli přítomni zástupci Senátu, podnikatelské i státní sféry. Se svými projevy například vystoupili reprezentanti CBCSD Pavel Kafka, Peter J. Kalaš a Petr Štěpánek, za Senát pak Alena Gajdůšková, Eva Syková a Vladimír Špidla a samozřejmě další zajímavé osobnosti.

 

Udržitelný rozvoj jako výzva pro ČR

Kulatý stůl zahájila senátorka Alena Gajdůšková, která mimo jiné uvedla, že udržitelný rozvoj je pro Českou republiku výzvou. „K propadu konkurenceschopnosti dochází proto, že jsme přestali uvažovat dlouhodobě a chybí nám dlouhodobá strategie trvale udržitelného růstu,“ vysvětlila. Dále se 1. místopředsedkyně Senátu věnovala i otázce dosažení udržitelného rozvoje. „Neviditelná ruka trhu pro nás znamenala rezignaci a ztrátu konkurenceschopnosti. Je proto třeba vytvořit strategii směřování, kde se musí spojit podnikatelská, veřejná sféra i občanská společnost a samozřejmě se musí získat nejširší veřejnost, bez které by to nešlo,“ řekla Alena Gajdůšková, podle které bude pro udržitelný rozvoj nutný široký společenský konsenzus.

Senátorka Eva Syková rovněž potvrdila, že udržitelný rozvoj je pro naši zemi zásadní výzvou. Ve svém projevu také zmínila hon za HDP, který může vést i k vyčerpání zdrojů nebo, díky své konstrukci, může vykazovat růst i při přírodních katastrofách či válečných konfliktech. Dnes se ve světě hledají další indikátory jako GPI (Genuine progress indicator – tzv. ryzí ukazatel pokroku a kvality života), HPI (Happy Planet Index) nebo ukazatel OECD – tzv. BLI (Better Life Index) a neopomněla ani otázku zvyšování zodpovědnosti firem. „V poslední době sílí tlak na hledání mechanismů ke zvyšování odpovědnosti firem. Naštěstí i české firmy si začínají souvislosti uvědomovat,“ řekla senátorka Syková.

 

Česká VIZE 2050

Prezident CBCSD Pavel Kafka uvedl, že se světový byznys cítí čím dál více konfrontován s růstem napětí v sociální i environmentální oblasti a v této souvislosti si uvědomuje, alespoň jeho špičky, že nemůže uspět v neúspěšných společnostech. Proto 200 generálních ředitelů globálních firem iniciovalo už před 20 lety vznik Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), která dnes v 66 národních pobočkách sdružuje přes 20 tisíc členů. Základní filosofií WBCSD je rovnovážný přístup k finančnímu, lidskému a přírodnímu kapitálu. Hlavní realizační myšlenku nejlépe vystihuje citát prof. Marka Kramera: „Byznys, jednající jako byznys, ne jako charitativní donátor, je nejmocnější silou, na kterou se lze obrátit se společenskými problémy, kterým čelíme“. Pavel Kafka připomněl, že WBCSD v úzké spolupráci s vědeckými centry vypracovala Vizi 2050 pro devět miliard lidí na zeměkouli. CBCSD nyní s využitím poznatků a přístupů WBCSD pracuje v 11 týmech na české Vizi 2050. V tomto úsilí spolupracuje s řadou ministerstev, universit, nevládních organizací, ale i s pobočkami WBCSD v Polsku, Rakousku, Německu, USA, Singapore a dalšími.

Michal Broža, z kanceláře OSN v ČR vnímá také udržitelný rozvoj jako zcela zásadní a nezbytnou otázku současnosti. „Udržitelný rozvoj je zdravý rozum a nezbytnost, která se nám nemůže vyhnout, pokud se mu však budeme bránit, budeme na tom ještě hůře,“ vysvětlil. Jeho představou je nasměrování ekonomiky k udržitelnému rozvoji, který by měl být založen na inovacích a potenciálu byznysu. Budoucí udržitelný rozvoj by tak měl být ve znamení vytváření partnerství napříč společností, snižování rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími a postupného odstranění chudoby a nezaměstnanosti.

Viceprezident CBCSD Ing. Peter J. Kalaš vyjádřil hlavně přesvědčení, že byznys se má soustředit na princip udržitelného rozvoje. Česká Vize 2050 je tak odpovědí na globální i lokální výzvy v českém prostředí. „Hlavními pilíři české Vize je společensko-sociální kapitál, lidské zdroje a stát a kvalita institucí. V přípravě je nyní akční program 2020, který řeší klíčové elementy pro českou společnost,“ vysvětlil Ing. Kalaš. Problémy Ing. Kalaš vidí v řadě nesourodých strategií, kterým většinou chybí dotažení do implementace. Strategie se potýkají s absencí shody a chybí jim i dlouhodobá vize rozvoje. Aktuálním cílem CBCSD je také zvýšení počtu členů, mezi kterými už je například ČEZ, VÍTKOVICE HOLDING nebo Pražská teplárenská.

 

Upevnění politické stability ČR

Jako zástupce politické sféry vystoupil dále se svým projevem k problematice propojení strategie konkurenceschopnosti s principy udržitelného rozvoje Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí. „Konkurenceschopnost je prostředek k blahobytu, věci máme dělat produktivněji, chytřeji a zapojovat kreativitu,“ uvedl na setkání. Důležité je také podle něj vytvořit politickou stabilitu. „Politická stabilita ovlivňuje investory i mladé lidi, kteří zvažují, kde budou trávit svůj pracovní život,“ uvedl Tlapa. Řešením podle něj je zavedení debaty o tom, kde chceme v dlouhodobém měřítku být, sledování produktivity v nejširším slova smyslu i toho, co se děje v globálním světě. V ČR chybí VIZE – Česká Vize 2050, kterou připravuje Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj, by tak měla mít širokou podporu a prioritu.

Šéf poradců premiéra, Vladimír Špidla, hovořil o tvorbě struktury a náplně poradenské platformy premiéra a nutnosti podstatně zlepšit výkon státní správy a její schopnost manažersky zvládnout přijaté strategie. „Neumíme efektivně vytvářet strategie a efektivně je uplatňovat. Reagujeme jen v přímém kontaktu, ale nereagujeme na strategické a operační úrovni,“ řekl na setkání. Řešení tak vidí například v přesunutí Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) přímo pod ministerského předsedu a vše ostatní podřadit pod RVUR, v posílení pozice premiéra nebo v oddělení roviny strategické, operační a taktické.

Na jeho slova navázal i Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí. Ten navíc připomněl důležitost role odborníků a vědeckých institucí. Těm naše země podle něj neumí naslouchat a nemá to ani v tradici. Pro udržitelný rozvoj je podle něj také podstatná evropská a globální perspektiva.

 

Strategie základem udržitelnosti

Petr Štěpánek se následně věnoval tématu smart cities neboli inteligentních měst. Praha podle něj doplácí na fakt, že nemá žádnou strategii, vzorem je pak podle něj naopak Vídeň. „Nejdůležitější je schopnost řídit město, ekonomika města je pro udržitelnost nejpodstatnější,“ vysvětlil Ing. Štěpánek. Cestou k udržitelnosti je živé město, kde funguje ekonomika, zeleň se nachází na správném místě a město disponuje řadou pasáží a je tak průchodné.

V závěru Kulatého stolu vystoupili ještě Michal Bareš a Miroslav Hájek, kteří promluvili o reportingu udržitelnosti na úrovni podniku. Firmy podle jejich názoru zveřejňují informace o udržitelném rozvoji pro posílení vztahů s investory a integrují principy udržitelnosti do strategického rozhodování. Aktuálně o udržitelném rozvoji v ČR informuje devět z 50 firem s největším obratem. Reporting udržitelného rozvoje má podle nich přínos i pro inovace, zlepšení postavení na trhu a posílení vztahů s dodavateli. Snahou pracovní skupiny CBCSD je, aby zásady GRI (Global Reporting Initiative) byly „povinné“ pro všechny firmy se státní účastí.

V úplném závěru Kulatého stolu pak promluvila Michaela Chaloupková, členka představenstva ČEZ, která v něm zodpovídá mimo jiné i za reporting udržitelného rozvoje. Firma vydává každé dva roky zprávu o společenské odpovědnosti.


 

SHRNUTÍ OČIMA ÚČASTNÍKA KULATÉHO STOLU ZDEŇKA BÍLKA (SIKA CZ)

„Žijeme v České republice nebo v konfederaci resortů a zájmových skupin?“

Takto je nyní, dle diskuze, chápána účastníky Kulatého stolu a členy CBCSD pozice ČR a je zřejmé, že rostou snahy o změnu založenou mimo jiné na posílení vlivu premiéra prostřednictvím Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Má to logiku v tom, že je nyní jisté, že je vytvořeno na 130 různých strategií, které však nejsou realizovány zejména díky chaosu způsobeného politickou nestabilitou a častými změnami na jednotlivých ministerstvech.

Strategie je jednou ze součástí celého procesu, který zjednodušeně vojenskou tématikou můžeme rozdělit na strategické plánování (definice cílů), operativní plánování (hledání zdrojů) a taktické plánování (kontakt s nepřítelem). Z diskuse vyplynulo, že máme mnoho strategií vytvořených, ale různou metodikou, které většinou nejsou sdílené, tzn., nejsou tvořeny odspodu za účasti různých vkladů – variant, které by postupně po sjednoceních představovaly společný názor většiny. Operativa chybí v důsledku zmiňovaných změn ve státní správě (chybí vlastník strategie) a taktika je to, čemu se nyní hlavně věnujeme, ale bez naplnění a pochopení předchozích částí procesu dochází k chybám a výsledkem je pád konkurenceschopnosti ČR do čtvrté desítky, namísto dosažení druhé desítky, jak je uvedeno například ve strategii MPO 2012 – 2020, jako jedné z mnoha. Zákon o státní správě by mohl být tou pomocí vůči častým změnám, které na jednotlivých ministerstvech probíhají v krátkých intervalech a neumožňují tak provádět operativní část procesu plánování.

Závěr Kulatého stolu se nesl v duchu vzájemného souznění a příslibem zorganizování konference s podobným odborným zaměřením pro širokou veřejnost.


O organizaci ČESKÁ PODNIKATELSKÁ RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CBCSD)

CBCSD je spolek, v němž se sdružují společnosti i jednotlivci, kteří se snaží vytvořit podmínky pro udržitelnou budoucnost pro podnikání, společnost a životní prostředí. Cílem je zprostředkovávat aktivní roli podnikatelské sféry na udržitelném růstu české společnosti. Dále také připravovat a realizovat podnikové či sektorové programy a projekty místního, regionálního a národního charakteru se zaměřením na propojování cílů udržitelného hospodářského vývoje, zajištění sociálních hodnot a environmentální přijatelnosti. Ve spolupráci se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj umožňovat přístup k záměrům, novým trendům, programům a jejich výstupům, a případně s nimi propojovat národní programy a projekty.

Více informací: www.cbcsd.cz

 

Text: Lenka Netušilová