Transformační manažer Libor Witassek: Rychlost je rozhodující

Celou fotogalerii naleznete ZDE

Křest online knihy Tajemství řízení v éře turbulencí Libora Witasska byl tak trochu „virtuální“ záležitostí, vše ostatní bylo už z reálného prostředí. Reálný byl hlavně příběh tohoto transformačního manažera a majitele firmy DC VISION, který shrnul ve jmenované publikaci a o němž přišel 10. května diskutovat se členy Pražského manažerského klubu ČMA. Akce se konala v Praze v prostorách výzkumné agentury IPSOS.

Rukama Libora Witasska prošlo doposud osmadvacet českých i zahraničních firem po celém světě. Dva a půl roku své poznatky a doporučení sepisoval po kouscích a umisťoval na různých blozích. Pak se rozhodl, že je shrne do jedné knihy. Jak sám s nadsázkou říká, měl k tomu trochu času, v letadlech prolétal miliony kilometrů ročně.

 

Rychlost je rozhodující

Libor Witassek působil ve významné korporaci v Turecku právě ve chvíli, kdy se probudila sopka na Islandu a zkomplikovala na čas lety nad Evropou. Ukázalo se, že firma na tuto krizovou situaci není přípravena. Celý logistický řetězec se rozpohyboval, dodavatelé znejistěli. Systémy štíhlé výroby nemají prostě rády překvapivé události.„Byl to příklad toho, jak propojená je logistická, finanční, marketingová, zákaznická síť. Není však dostatečně připravena na změny a na trend customizace,“ říká Libor Witassek.

Podle něho jsme svědky masové customizace, kdy je vše v pohybu a denně vznikají nové zákaznické potřeby. Naproti tomu jsou tu firmy, které se nerady pouští do zakázkové výroby, chtějí raději opakovanou výrobu. Logicky se část z nich na trhu neudrží.

Jak vzpomíná, působil také v průmyslové společnosti, kdy objednávky ze satelitů na 42 tisíc druhů výrobků chodily každé dvě hodiny. „Nastavení výrobních plánů v takovém případě není jednoduché,“ poukazuje na řadu proměnných. Zákazník žádá slevu, zaměstnanci zvýšení mezd, rostou ceny vstupů. Nůžky marží se pak rozevírají.

Jak v takovém případě ušetřit? Zrychlit výrobu. Již nyní jsou běžné dodávky do dvou dnů například v automobilovém průmyslu. V tom případě jsou subdodavatelé tlačeni do dodávky do jednoho dne. „Management se stává uměním – nevíte co se objedná, za kolik se objedná,“ říká Witassek.

Reindustrializace?

Ale je tu další trend, návrat k vlastní výrobě. Díky 3D tiskárnám a novým technologiím si již řada firem vyrábí komponenty sama. Zlevní tím výrobu, zlehčí tím váhu výrobku až o desítky procent a hlavně sníží náklady a čas na dopravu. „Ve Francii se dokonce mluví o reindustrializaci, příkladem je Airbus,“ poznamenává autor knihy. Současně se tím zvyšuje produktivita práce. Ukazuje se, že na tento trend má výrazný vliv požadavek na rychlost. „Evropa je schopná v řadě případů dodávat rychleji než Čína, byť jsme byli dražší,“ říká Witassek s tím, že právě rychlost je jedím z rozhodujících faktorů současnosti. Jako další příklad uvádí dodávku tramvají. V ČR to trvá jedenáct měsíců, polští výrobci jsou mnohem rychlejší.

Digitální dvojčata, lidi, agilní jednotky

Ve firemních procesech vznikají tzv. digitální dvojčata. Vedle reálných procesů tak probíhají virtuální procesy. Systémy dokážou vše simulovat ve 3D, umělá inteligence umí vše vyhodnocovat. „To už je běžný standard,“ říká Witassek.

Dalším trendem je hledání univerzálních zaměstnanců. Manažeři vzhledem k rychle se měnícím podmínkám nedokážou dlouhodobě plánovat a vyhledat na trhu potřebné profese. Firmy si proto zajišťují univerzálnější zaměstnance, kteří umí více profesí, dokážou se vzdělávat a přesouvat v procesech.

Trendem je i zeštíhlování výroby na úrovni malých výrobních jednotek a agilních jednotek. „Malé jednotky jsou flexibní a schopnější se přizpůsobovat,“říká Wittassek a jako příklad uvádí Foxconn a Apple. „Agilní jednotky, které spolu kooperují, řešil už Tomáš Baťa,“ dodává.

A co nás čeká v budoucnosti?

V době nových technologií, kdy se internet věcí dostává do strojů a zařízení a produktů a kdy sammotný produkt má v sobě zakódovanou informaci z výroby, bude role člověka hlavně ve vymýšlení nových věcí. Vypadá to jako sci-fi, ale spoustu věcí si lidé vyrobí doma sami, takže tyto produkty zmizí z výroby. Současně se výrazně bude zvyšovat produktivita práce. „Nárůst o pár procent ročně už nestačí. Musíme zvyšovat o desítky procent. Již nyní jsem ve výrobě dokázali 3D tiskem ušetřit 38 % hmoty a 60 % materiálových nákladů,“ říká Wittasek.

Sám navrhuje, aby český stát podpořil menší a střední firmy s obratem 200 až 500 milionů korun. „Mají šanci se dostat do miliard korun,“ poznamenává. Problém je však v tom, že výroba v ČR není do značné míry výrobou pro koncové zákazníky. Jsme montovnou, což je pro zemi s takovou průmyslovou tradicí nedůstojné! A pak jsme také slabí v prodejních sítích. „Proč to tedy nezkoušet s prodejními týmy třeba z jiných zemí?, ptá se optimisticky Libor Witassek.

Český kybernetik, podnikatel, manažer

Specializuje se dlouhodobě na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Začínal jako programátor analytik rozsáhlých ekonomických informačních systémů. V roce 2004 působil jako poradce přední americké Wharton University of Pensylvania pro programy podnikání ve střední Evropě. V roce 2010 byl jmenován předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe. Spolupracoval s mnoha globálními firmami na úrovni vrcholového managementu jako Foxconn, Siemens, Velux, Huawei nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo VÍTKOVICE, a.s.

Spoluzaložil konzultační společnost DC VISION, je partnerem v polské firmě Key Polska a společníkem v Rekvalifikačním centru Opava, spolupracovníkem Nadace ZET.

Je autorem metodiky LEAN LEADERSHIP® a publikací na toto téma. Přednáší na VŠE v Praze. Je autorem knihy Tajemství řízení v éře turbulencí. V časopise MM průmyslové spektrum začne letos vycházet série jeho doporučení.

Milan Mostýn, PR konzultant ČMA