Technické školky sklízí úspěch u dětí, firem i politiků

Rozvoj manuálních i verbálních schopností dětí již v mateřských školách podporuje speciální program Technických školek, který vznikl z iniciativy členů brněnského klubu České manažerské asociace a s podporou lektorů z Vysokého učení technického v Brně. Přinášíme vám rozhovor s panem Milošem Filipem, hlavním iniciátorem tohoto unikátního projektu, jež nabývá na stále větším významu.

Tć004  Tć005

Mohl byste krátce popsat myšlenku programu technického vzdělávání v mateřských školách a jeho hlavní cíle?

Hlavní myšlenkou je podporovat technické myšlení u dětí předškolního věku. A proč zrovna u nich? Na to se ptají skoro všichni a je zde několik vysvětlení. Předně jsme vycházeli z mnoh  aleté studie amerického ekonoma J.J.Heckmana, který dokázal, že investice státu do dětí kolem věku šesti let je v budoucnosti nejvíce návratná. Dalším argumentem je názor, že v dítěti se do tohoto věku formuje tzv. „životní scénář“, tedy základní předpoklady nejen budoucí povahy, ale i toho, jaké bude mít vlohy a v jakém oboru může vyniknout.

Tć010Co se týká cílů, těch je opravdu více. Základním cílem je u dětí  podporovat a rozvíjet jejich technické myšlení, tvořivost, představivost, manuální zručnost a verbální schopnosti. Snažíme se, aby děti pochopily, že každý výrobek, který vidí před sebou, musel někdo vymyslet. Chceme, aby pochopily sled souvislostí při vývoji nějakého výrobku tím, že je nenápadně nutíme k tomu, aby si všechny tyto fáze vyzkoušely samy, při návrhu a výrobě jednoduchého modelu. Tím dojde k pochopení souvislostí takových jevů a postupů, jaké se dějí v reálné praxi. Je to logický souhrn činností, jako je: představa – návrh (projekt, konstruování) – výroba modelu – odzkoušení funkčnosti – obhájení před ostatními.

Pokud bychom však chtěli definovat jeden jednoduchý cíl, tak si vypůjčím slova rektora Vysokého učení technického v Brně, že cílem je „probudit a vybudovat v předškolácích „zájem a kladný vztah k technickým oborům“, jinak řečeno ještě jednodušeji, „nebát se techniky a technických věd“.

 

V jakém stádiu se program nyní nachází a jaké s ním máte další plány?

Tento vzdělávací program je rozdělený do dvou hlavních částí: do vývoje a modifikace úloh a do jejich zavedení do mateřských škol. Do konce roku 2014 byly vytvořeny úlohy z oblasti stavebnictví, strojírenství, přírodních věd, (ekologie), hudebně – technické, chemie a biotechnologie.

Co se týká aplikací, tak je aktivních několik projektů, z nichž ty největší řídí Vysoké učení technické (VUT) v Brně, MAS Brána Brněnska a JAIP České Budějovice. Zvláštní kapitolou a vzorovým příkladem je Kuřim, kde se spojily místní firmy s městským úřadem a vytvořili společně vzdělávací fond na podporu místních mateřských škol.

 

Jaké osoby/subjekty s Vámi na projektu spolupracují nebo hodlají spolupracovat?

Je to široký rozsah spolupracovníků, od asistentů na vysokých školách, přes profesory, pedagogy z mateřských škol a učňovských učilišť, až po manažery z průmyslu. Z firem a institucí uvedu ty nejaktivnější, je to VUT v Brně, Česká manažerská asociace, firmy, které tento program financují (Prefa Kompozity, EGPI Uherský Brod), firmy, které se přidaly a mají významnou roli (TOS Kuřim, BVV, Uni Hobby).

 

Přinesl projekt již nějaké zajímavé výsledky? Kolik se do něj například zapojilo dětí/učitelů?

Například již zmíněný kuřimský systém vzdělávání je natolik zajímavý a příkladný, že pracoviště navštívili v poslední době dva ministři, MPO (v říjnu 2014) a MŠMT (v listopadu 2014) a za přítomnosti představitelů Jihomoravského kraje se s ním podrobně seznámili. Návštěva ministra školství začala seznámením s podstatou technického vzdělávání kuřimských předškoláků včetně ukázky práce dětí a pokračovala prezentací záměrů nového systému vzdělávání na dalších stupních včetně spolupráce s VUT v Brně.

Počet zapojených dětí a učitelů během pětiletého období se pohybuje ve stovkách, jen pro lepší představu, v současné době je zapojených kolem padesáti mateřských škol.

 

Je něco, čím byste se chtěl v rámci projektu pochlubit – na co jste hrdý?

Určitě tím, že děti reagují naprosto fantasticky. Jsou kreativní, vnímavé a nejvíce je baví pracovat s „dospěláckým“ nářadím. Nejvíce nás však těší, když máme kladné ohlasy od rodičů a slyšíme, že uvažují o tom, dát dítě studovat nějaký technický obor. Zrovna tak nás těší, že se přidávají firmy, které chtějí tento program aplikovat ve svém regionu podle již popsaného kuřimského schématu.

 

Vnímáte nějaké hrozby či naopak příležitosti, které se projektu mohou dotknout?

Nevím, jestli to považovat za hrozbu, ale mrzí mne někdy nepochopení médií. Nedávno se objevil v jistém titulu článek, ve kterém se k našemu programu vyjádřil redaktor v tom smyslu, že jde o „orwellovské programování dětí“, aby se z nich stali učni. To je obrovské nedorozumění. My děti nesměrujeme ani do vysokých a ani do učňovských škol. Jen chceme, aby se nebály techniky a aby je bavilo pracovat s nářadím.

 

Zamýšlel jste se nad možnou spoluprací se zahraničím? Tušíte, jestli zde existují nějaké obdobné projekty?

Existují, například z jedné vídeňské školky přijeli do brněnské mateřské školy Pramínek na dvoudenní školení. Spolupracujeme i s krajanskými školkami v Birminghamu. Ti si vyžádali podklady k několika technickým úlohám.

 

Co byste vašemu vzdělávacímu programu „Technické školky“ popřál do nového roku 2015?

Aby se uplatnil v roce, který je vyhlášený jako „Rok průmyslu a technického vzdělávání“. Chystáme několik akcí, které by měly vést nejen k předvedení našich výsledků, ale hlavně k možnostem spolupráce s těmi, kteří by chtěli tento program zavést ve svém regionu. V tomto spolupracujeme s firmami, jako je BVV, Uni Hobby a přes Českou manažerskou asociaci i se Svazem průmyslu a dopravy ČR.

 

Děkujeme za rozhovor.

Více článků k Technickým školkám zde.