Tao peněz – interaktivní workshop

tao_sCelou fotogalerii naleznete zde

 

Tao: Peníze neexistují, jsou jen slib a dluh

Taoistické smýšlení vychází z několika principů, mezi které patří i skutečnost, že svět je v neustálém pohybu. Pokud do tohoto permanentního pochodu promítneme peníze, zjistíme, že jejich hodnota je pouze psychickou energií, která ovlivňuje každého z nás. To, co peníze pro jednotlivce konkrétně znamenají, se z určité části vyvíjí již v ranných životních traumatech jako jsou odmítnutí, opuštění, ponížení, křivdy a zrady a různých typech strachů přežívajících v podvědomí do dospělosti.  Podrobněji se k tomuto tématu vyjádřili během workshopu České manažerské asociace spisovatel Benjamin Kuras a psycholožka Eva Hrončeková.

Podle slov Benjamina Kurase, významného spisovatele a autora divadelních či rozhlasových her, peníze jako běžné oběživo nemají v rámci taoistického přesvědčení vůbec žádnou hodnotu a je potřeba je vnímat pouze jako psychickou energii. V tomto ohledu tedy přestává existovat obor ekonomie jako takový a mění se v čistou psychologii. Tuto teorii potvrzuje rovněž několik světových odborníků, k nimž patří i Daniel Kahneman, nositel Nobelovy cena za ekonomii z roku 2002. Mezi jeho jeden z významných objevů patří například skutečnost, že ekonomické události jsou tvořeny a poháněny myšlenkami, které často nevíme, že máme. Působí tak v nevědomí, ale řídí naše vědomí a my přesně nevíme, z jakého důvodu.

Mnohdy je důležitější peníze rozprostírat než je prostě hromadit. Co si tedy můžeme představit pod pojmem peněžní prosperita? Benjamin Kuras uvádí, že prosperita je možnost a schopnost dělat tolik toho, co daného člověka těší, že nemusí dělat nic, co ho netěší. Pokud musí dělat pro peníze něco, co ho nebaví, tak to můžeme pokládat za neúspěch.

O peníze ale můžeme mnohdy velmi rychle a jednoduše přijít, a to i ze strany různých institucí a jejich nástrojů. Kromě historických daní byly na svět uvedeny rovněž tzv. finanční deriváty, které prodávají peníze, jež ještě neexistují a jejich vznik je datován do budoucnosti. Jejich hodnota tudíž neodpovídá ničemu reálnému v aktuální ekonomice. Warren Buffett, americký miliardář, investor, obchodník a filantrop, je považuje za finanční zbraně masového ničení – přináší velké napětí, ale mohou být do jisté míry až smrtelné. Bankovní systém tyto nástroje stále a sofistikovaně rozvíjí i přes jejich velkou hrozbu pro celý svět, která se z části projevila finanční krizí v roce 2008 a vedou dle Bena k nevyhnutelnému a prudce se blížícímu krachu světových financí. Je nutné si také uvědomit, že za transakcemi s těmito finančními produkty stojí vysoce vzdělaní lidé, jejichž vztah k penězům byl rozvíjen do jisté míry již právě v dětsví.

 

Role dětství a pohádek ve vztahu k penězům

Souvisí nějak poranění, které jsme zažili v dětsví s tím, jak se k penězům stavíme v dospělosti? Eva Hrončeková, známá česká psycholožka a terapeutka, tuto skutečnost potvrzuje a specifikuje 5 psychologických traumat, která mohou na nevědomé úrovni vypovídat o tom, co pro člověka peníze v životě znamenají a jaký k nim má vztah.

Daná poranění souvisí především s charakterovými vlastnostmi osoby jako jsou sebeocenění, sebehodnocení, sebeláska a sebeúcta. Patří mezi ně:

    • odmítnutí – v dětství děti nebyly do rodiny rovnocenně přijaty. V dospělosti pak člověk prožívá celoživotní boj o to, být ve společnosti přijímán. V podstatě neřeší hodnotu svého majetku.
    • opuštění – děti nemohly prožít obvyklé bezpečí v rodině například v důsledku smrti rodiče, rozdělení rodiny apod.  Je u nich tedy silněji vyvinut pocit samoty.  U dospělého člověka se v tomto případě často projevují různé typy závislostí (drogy, vztahy, peníze atd.). Závislostí mohou tyto lidé poukázat na to, že má o ně někdo zájem.
    • ponížení – rodič se nad dítě povyšuje a  shazuje ho v jeho jednání. Potlačuje se tak potenciál dětského růstu, protože má před sebou předem nastavené bariéry. Pocit ponížení se v dospělém věku kompenzuje touhou stát se povýšeným především za pomoci hromadění peněz a majetku.
    • zrada – rodiče by měli stát pevně vedle sebe, aby dítěti mohli prokázat jejich důvěru a potlačit případné zrazování. Pro dospělého poté slouží peníze jako mocenský nástroj – díky nim může kontrolovat vztahy a nenechávat nic náhodě.
    • křivda – dítě se věnuje jiným aktivitám než by samotné chtělo, poněvadž jeho rodiče mají na něj odlišné a často velmi vysoké nároky. Člověk s tímto typem poranění se v dospělosti stává velmi spravedlivým. Peníze jsou pro něj odměna za jeho vykonanou práci a zásluhy.

 

Protože se nyní nacházíme v mezidobí, kdy staré vzorce chování mnohdy neplatí a nové nejsou prozatím stanoveny, opíráme se tedy o to, co se vytvářelo desetitisíce let. Základem jsou pohádky-  archetypy se silnými moudry, které bychom neměli podceňovat. Typickým příkladem je světoznámá pohádka Sůl nad zlato – sůl jako náboženský symbol můžeme dle slov Evy Hrončekové považovat za vnímání vyššího já. Před lidským mamonem po bohatství, který se v ději pohádky prokazuje, je mnohem důležitější životní štěstí a radost. Ty nám pomáhají naše vyšší já dokazovat a zabraňují nedostatku “soli” ve společnosti.

 

Peníze a partnerské vztahy

I když jsou peníze jednou z nejčastějších příčin krachu milostných vztahů, ideální vztah k penězům existuje. Benjamin Kuras ho definuje následovně: peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co jiným škodí, co se nesmí, nesluší, nebo co nás netěší. Podle Boba Mandela, amerického psychologa, je nejzdravější vztah k penězům postaven na skutečnosti, kdy v opravdové lásce buď oba partneři vítězí, nebo oba společně prohrávají, nemůže nikdy zvítězit jeden nad druhým.  I přes to se ve vztazích mohou jisté problémy s peněžním nakládáním objevit. Jak se jim vyvarovat?

Klíčové je nepropojovat lásku s penězi a nastolit mezi nimi jasné vymezení. Nečekejme lásku výměnou za peníze a peníze výměnou za lásku. Jinak se může objevit nebezpečí, že  se z lásky stane obchodní transakce. Směňovat je nutné pouze peníze za peníze a lásku za lásku. Při jednání bychom se měli ujistit o oboustranné důvěře a smyslu pro fair play. Lásku vždy přijímáme bezplatně – nikdy nesmíme mít pocit, že si ji kupujeme.

 

Benjamin Kuras je (slovy Alana Levyho v The Prague Post) „humorista, kterého berou vážně“.  Autor dvacítky divadelních a rozhlasových komedií a třicítky knih hloubkového humoru zaostřeného na politiku, historii, ekonomii, filosofii, náboženství, gastronomii a sex. Jeho nejznámějšími bestsellery jsou Češi na vlásku, Jak přežít padouchy, Tao sexu, Ciao sexu, Zakázané ovoce vědění, Tao smíchu, Soumrak bílého muže.

Eva Hrončeková vystudovala psychologii se zaměřením na hlubinnou psychologii. Má soukromou praxi,  pracuje jako poradce, kouč, terapeut.  Specializuje se na sny, imaginace, je odbornicí v oblasti traumat a krizí. Pracuje s pohádkami a mýty.  Vede semináře emoční inteligence a přednáší na aktuální témata. Řídí kampaň  1000 drobných radostí. Pracuje hlubinně-psychologickým způsobem. „V práci s klienty hledám smysl našeho bytí, kořeny problémů, jejich řešení a schopnost překonávat krize. Cítím se být vykladačkou lidských příběhů, které se vynořují z našeho nevědomí a pomáhají nám lépe poznat naše duše a smysl života. Naše sny nám každou noc ukazují v podobě obrazů, barev, zvuků, kým jsme doopravdy.“