Měnovou politikou nelze vytvářet bohatství, uvedl viceguvernér ČNB

CMA_CNB_seminar_Menova_politika_CNB_7_orez2

Listopadová intervence České národní banky (ČNB) vyvolala u řady osob, a to především v oblasti podnikatelské sféry, vášnivé debaty. ČNB byl vyčítán zejména nepředvídatelný krok, umělé oslabení koruny i ztráty, které to podnikatelům může přinést. A protože je téma měnové politiky zejména pro podnikatelskou obec stále aktuální, uskutečnila Česká manažerská asociace (ČMA) dne 20. března 2014 setkání se zástupci Centrální banky. Předmětem setkání tak bylo objasnění a přiblížení kroku intervence i výhled do budoucna a nahlédnutí do ČNB.

Důvodem listopadové intervence ČNB bylo dosažení inflačního cíle, který Centrální banka stanovila na 2 %. „Inflační cíl okolo 2 % je nejběžnější v malých, nám podobných, ekonomikách. Ve světě jej má například Nový Zéland, Kanada, Švédsko nebo Velká Británie“ vysvětlil v úvodu semináře Ing. Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB. Poukázal také na to, že například nám zeměpisně blízké země mají daleko větší inflační cíl. U Polska to je 2,5 % a u Maďarska dokonce 3 %.

Deflace, ve které by se bez intervence v současnosti ČR nacházela, podle něj neznamená bohatnutí lidí. „Měnovou politikou nelze vytvářet bohatství, stejně jako deflace nezajistí bohatnutí lidí,“ řekl na semináři. Dále se také věnoval růstu cen, tak jak je vnímá široká veřejnost. Zvyšování cen totiž podle něj nepředstavuje jen negativní skutečnost, ale například i fakt, že společně se zvýšením ceny se často zvyšuje i kvalita produktu.

Ve svém projevu a přiblížení kroku ČNB objasnil také míru inflace, kterou sice lze měřit, ale většinou nepřesně. Podle něj je také ve většině případů nadhodnocená. „Letos v lednu jsme zaznamenali druhou nejnižší meziroční a absolutně nejnižší meziměsíční inflaci od vzniku samostatné České republiky. Navíc v řadě oblastí zažíváme stále deflaci, například u cen nemovitostí nebo cen za služby, které jsou rok od roku nižší,“ řekl viceguvernér ČNB.

Mojmír Hampl se také věnoval kurzu České koruny vůči Euru, kde zdůraznil cíl nepřipustit vyšší kurz než 27 Kč. Intervence ČNB tak podle něj vzešla z delšího pozorování a o možné intervenci ČNB se v médiích mluvilo s dostatečným předstihem.

Na jeho slova navázal i doc. Mgr. Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB, který rovněž potvrdil, že přistoupení k intervenci rozhodně nebylo neočekávaným krokem. Ze strany banky byla podle něj snaha už od podzimu 2012 aktivně komunikovat tento možný krok.

Většina analytiků sice intervenci nečekala, ale připouštěla, že její pravděpodobnost je vysoká. Intervenci nečekali spíše z důvodu nedůvěry k varování ČNB, než proto, že by nebyli informováni,“ vysvětlil Tomáš Holub.

V současné době až do odvolání Česká koruna posilovat nebude. „Pokud bude inflace nižší, je řešením nechat hranici kurzu na 27 Kč za Euro,“ řekl dále. K mírnému posílení kurzu Koruny podle něj sice dojít může, ale rozhodně se Koruna nedostane na úroveň jako před intervencí. „Exit ze současného režimu začne tehdy, kdy si budeme jisti, že ekonomické oživení zapustilo pevné kořeny a pominula hrozba deflace,“ dodal závěrem Holub.

V závěru semináře vystoupil se svým projevem i Mgr. Vít Lauer, soukromý konzultant pro oblast finančního řízení firmy. Ten zdůraznil zejména důvody řízení měnových rizik, které mohou představovat zásadní dopad na společnost a její zisk. A to zejména u větších společností obchodujících na zahraničních trzích.

Seminář ČMA na téma měnové politiky ČNB vyvolal i živou diskuzi. Vedle prezidenta ČMA Ing. Pavla Kafky se do ní zapojil i JUDr. Rostislav Dvořák, viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev. S vystupujícími řečníky tak debatoval nad seriózností českých bank vůči klientům, průhlednosti jejich jednání, například v rámci podmínek investicí, nebo nad faktem, proč firmy na možnou intervenci nereagovaly adekvátně a s předstihem.

 

O ČNB:

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Má postavení veřejnoprávního subjektu. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.

 

Text: Lenka Netušilová