Prof. Jirásek: Kontrola kontrol – kontrola jako prodloužené rozhodnutí

„Kontrola“ je slovo, jež se v manažerském slovníku opakuje stále častěji. „To on, ne já“, „vím o tom, ale nepodepsal jsem se“, „není to můj obor“, „my bychom to dělali jinak“ a tak podobně. Když se něco nedaří tak, jak se předpokládalo, rozebírají se příčiny, hledá se viník. Každá doba volí své výrazy, nad nimiž se pohoršuje. Nebylo třeba vynalézat „korupci“ a „trafiky“, před nimi například zde v podobném odpudivém smyslu byly „šmelina“ a„veksl“.

Kdybychom podmíněně rozlišili řízení podniků na evropské, americké a asijské, pak by vystouply rozdíly mezi nimi zřetelněji. Vezmeme-li evropský styl za východisko, protože je nám nejbližší, je vůči němu americký styl tvrdší, rád ukazuje prstem, zejména shora dolů, a asijský, zejména japonský je kolektivnější, staví „my“ před „já“, snaží se neurazit. Příprava japonského dělníka trvá déle než evropského a ještě více než amerického.

Přijaté rozhodnutí zamýšlelo určitý stav nebo změnu, a kontrola má ověřit, zda stav trvá a změna se ujala. Ovšem okolnosti, za nichž bylo přijato rozhodnutí, se mohly vyvíjet, k lepšímu či horšímu, a bylo by na místě opravit původní rozhodnutí a uvést je do nové reality. Kontrola pak může být součástí přípravy novelizace původního rozhodnutí.

Když jsem byl ředitelem, pamatoval jsem si ještě z povinné vojny, že jsme rozlišovali, kde vedeme hlavní palbu a kde jen postřelujeme, aby nám nic neuniklo, a uplatnil jsem toto poznání v manažerské praxi; nechával jsem ověřit, co se děje tam, na co sice nyní nemáme síly, avšak může se nás dříve nebo později týkat.

Jak se zvětšovala měřítka naší činnosti, stávalo se osobní sledování a kontrola nezvládnutelné. Bylo třeba se rozhodnout rovněž pro funkci kontrolora. Přijal jsem pracovníka, jehož mi doporučovali jako bezúhonného a mravního. Abych dokázal, že nejde o člověka, který se jen dívá lidem přes prsty, stanovil jsem nejen, co má kontrolovat, ale vyzval jsem ostatní vedoucí, aby určili, na čem mají zájem, a poskytl jsem možnost komukoliv, bez ohledu na postavení, aby nechal kontrolovat, co mu připadá důležité. Jenže jsem nezvážil všechno, co bylo třeba. Naše práce spočívala stále více na teorii, k tomu kontrolorova bezúhonnost nestačila (ačkoli jsme nezjistili, že by pracovníci zneužívali své odborné převahy, na to jsme byli nelítostní), kontrola se míjela s účinkem. Za kontrolorem musí stát vedení, je vhodné, když na tuto funkci přejde přímo někdo starší z vedení, kdo se už chystá skončit, avšak je bytostně spjat s posláním a zkušeností organizace a má důvěru osazenstva. Bránili jsme kontrolu před malicherným šťouráním do maličkostí, v nichž by smysl kontroly utonul. Pro jistotu jsem nechal naši kontrolní snahu posoudit podnikem úspěšně specializovaným na kontroling, abychom se neuspokojovali se zavedenou rutinou, a směřovali k poslednímu slovu kontrolní technologie.

Po dlouhou dobu, řekněme včetně devatenáctého století, a zčásti dodnes, se kontrola pojímala jako odpovědnost slušných, mravných, odpovědných lidí, kteří mají vrozenou spravedlnost a nepotřebují podrobný výklad. A také ti, kdo si ulevují a porušují přijatá pravidla, si mohou zvážit i spočítat, nač je přijde, když se jejich laxnost vyjeví. Nicméně spoléhat se už na to nedá.

V devadesátých letech se prosadil internet a mobilní telefonie. Stačilo zhruba deset roků a staly se všeobecnými. Byli jsme nadšeni, že máme v kapse přístroj s více než desateronásobnou funkcí (mluvit, poslouchat, psát a kreslit, počítat, platit, fotit, vést adresář a kalendář, tvořit slovník, pořizovat poznámky, upozornit na naléhavou akci…) A to vše v nebývalých množstvích, v okamžitých časech, v měřítku „globu“ (globalizace).

Ukázalo se, že „informatika“ změní celou manažerskou práci. Všeobecným pojítkem se staly rychlé „sítě“. Dřívější sítě, které dosud nepominuly, byly osobní styk, pošta, telefon…Vyznačovaly se bezprostředností, ale ve srovnání s nynějším tempem pomalostí.

Jenže se objevil „hacker“. Vlomí se do cizích adres, informací a kont. Odsává obchodní tajemství a peníze v dříve netušené míře, informace z utajovaných poznatků, peníze po milionech a také po miliardách. Obrana je nesnadná, vzniká odborný informatický kontroling, který ovšem není zadarmo a ubírá z úspor, které opatřila informatika.

Suma sumárum: kontrola stále více naznačuje, že v dlouhodobém vývoji se prosazuje sblížení až spojení soukromého a veřejného kapitálu.

 

profesor Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc.
Čestný děkan CMC Graduate School of Business
Profesor mezinárodního strategického řízení
Člen Inženýrské akademie při AV ČR
Čestný člen Svazu průmyslu a dopravy
Čestný člen České manažerské asociace
Čestný člen Českého komitétu pro vědecké řízení