Prof.Jirásek: Jak jsme na tom s výkonem a kvalitou?

Výroba kvality

Skončila se druhá světová válka hanebnou porážkou Japonska. Dříve uctívaní vojáci se stali terčem pohrdání. Fučida, který vedl letadla ke lstivému přepadu americké havajské základny Pearl Harbour, se stal katolickým knězem. Do posvátné jeskyně válečných hrdinů nikdo nechodil.


Nový světový výrobní monopol

Ale vedla se Korejská válka. Vojenský správce Japonska potřeboval dodavatelský a opravářský týl. Povolal do Japonska americké inženýry, rekordmany ve výrobní výkonnosti, v čele s E. Demingem (postavili mu v Tokiu sochu). Jeho zástupce J. Juran, Američan z rusínského rodu, náš obětavý přítel, vyprávěl, že sály, kde přednášeli, byly plné, to se konečně stává i v Americe, je-li něco zajímavého, ale jejich přednášky byly plné – ředitelů!

Japonci hojně kupovali americké výrobní licence, jenže každou přizpůsobili svým poměrům a podle možností zdokonalili. Deming vyhmátl občasné japonské problémy s kvalitou a položil důraz na výrobu bezvadných výrobků a služeb. Japonci sami si k tomu z Ameriky vzali zásadu „just-in-time“, přesně „načas“, všechno připravit k práci, aby se pracovitý japonský dělník ničím nezdržoval, všechno měl připravené a dal se do díla.

Nedá se říci, že jsme si tuto zásadu neuvědomovali, některé podniky zaváděly překrývání směn, takže nový dělník mohl převzít připravené pracoviště, nebo měli nástrojaře, kteří dokázali seřídit stroj a připravit nářadí, a přicházeli před směnou. Ale náš byrokratický návyk potřebuje vyhlášku, předpis, aby se mohlo kontrolovat. Schází japonský, vlastně asijský postoj k práci.

Důraz na just-in-time a kvalitu pozvedl japonskou průmyslovou výrobu nakonec na první místo na světě. Vynikla rychlostí obratu kapitálu a práce a jejich rychlost je rychlostí výroby, dodávek, tržeb a zisku. Japonské automobilky, jako první Toyota, předčily dlouholeté velmistry ze Spojených států, a to jak v produktivitě práce, tak v konkurenční schopnosti, tak i ve vývozu. Zmatení předáci amerických automobilek požádali, aby se Japonsko alespoň dobrovolně vzdalo vývozu; šéf japonské Sony opáčil: „Páni Američani, nežádejte nesmysly, naučte se vyrábět!“

My jsme sledovali japonský vzestup, mezi jiným s blahovolnou podporou DTO a Ostravska. Ředitel Třineckých železáren – Jiří Cienciala, nyní vládní pověřenec pro Moravskoslezský kraj, bohumínská chemička, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava atd., nám trvale poskytovali podporu. Nabízí se tedy otázka, jak si stojíme v průmyslové výrobě v naší době.


Jak jsme na tom s výkonem a kvalitou?

Světové ekonomické fórum, které se každoročně schází v Davosu, vydává zprávu o ekonomické výkonnosti všech zemí (98 % HDP světa). České republice přisoudilo čtyřicáté šesté pořadí. V roce 1963, kdy jsme byli pojati do těchto přehledů, jsme byli asi osmnáctí. Bývalé Československo představovalo 0,4 % světového obyvatelstva, avšak 4 % světového strojírenství. Po 1989 začal ústup od velkovýroby a po 1992 se Masarykova republika rozdělila na dva samostatné státy. Nynější Česká republika má kolem 4 mil. zaměstnanců a více než 1 mil. živnostníků. Myslíme i vyjadřujeme se v malém.

V době japonského monopolu výkonnosti naši předáci i valná část manažerů přejímali to nejjednodušší, čemu, jak si mysleli, porozumí – kroužky kvality. Ačkoli podle japonských údajů v kroužcích kvality se asi jen třetina jednání týkala kvality, byly to zkrátka výrobní porady. Z našich dělníků podávalo tehdy 5-7 % zlepšení, z japonských 70-90 %. Náš dělník podával zlepšovací návrh a ten prošel procedurou s odměnou (a případy korupce), japonskému to vzali v úvahu při zvyšování mezd. Co si měli manažeři a odboráři povídat?

Už několik souvislých let působí vládní Rada pro kvalitu. Rozděluje úkoly desítkám institucí. Ještě nikdy předtím jsme neměli centrum kvality na tak vysoké úrovni a tak rozprostřené po ekonomice. Odpovídá tomu pohyb kvality směrem vzhůru? V nadhledu je obraz inovací, výkonu, nákladů a kvality rozptýlený. V průmyslu se prosadila inovace vysokého řádu v počítačích, mobilních telefonech a jejich stále rostoucích kombinacích. Kvalita obecně v přístrojích roste, ale v užití a zneužití jejich funkcí je stav přímo varovný.

Zvedla se výroba automobilového průmyslu. Pozoruhodný je vzestup zdravotní techniky. Některá oddělení nemocnic jsou technicky podobná moderní továrně. Poslední roky však nebyly příznivé. Zažili jsme skandál s jedovatým lihem, který má na svědomí padesát obětí. Neustále se dovídáme, že potraviny nejsou zdravotně v pořádku. Na zemědělské půdě se „pěstuje energetika“, příroda polí se doplňuje chemií, samoplodivá schopnost půdy se ztrácí. Státní, veřejný i soukromý dluh narostl, nezaměstnanost se přiblížila deseti procentům práce schopných. K desetině se přiblížilo obyvatelstvo na hranici chudoby. Z volné přírody – našeho životního prostředí – jen polovina je obecně přístupná, jinak ji zabírá soukromý majetek, cesty, parkoviště, skládky, vodní nádrže a toky, nezvládnutá sídliště a urbanizace. Je to také projev inovací, výkonu, konkurenční schopnosti, kvality? Počínali jsme si dobře, když jsme vyčlenili kvalitu z výrobní a společenské souvislosti?


Megatovárna

Nastupují některé nové problémy spjaté s výkonností a kvalitou. Příroda a životní prostředí vystupují někdy rovnocenně, stále častěji i jako významnější než ekonomická měřítka. Je třeba brát přírodní hodnoty do počtu s mnohem náročnější pozorností. Nám to napovídá sama národní hymna: láska k vlasti je podložena neobyčejnou krásou kraje.

V průmyslu se stále více rozcházejí náklady na výrobu a náklady na opravu. Dříve se říkalo, že výrobek je „chléb“ a náhradní součásti jeho „pomazání“. Výrobce šicích strojů Singer se mohl pochlubit, že jeho stroj vydrží do konce záruční doby, a pak mu připlynou nové zisky. U některých výrobků můžeme již pozorovat, že se snaží nabízet výrobky funkční na celou dobu reálné životnosti. Například automobilka Hyundai prodává vůz s garancií na pět let a Kia dokonce na sedm let (kdy mnozí již kupují nový vůz).

Před mnoha lety jsme zavedli, že masové slovenské soustruhy se neopravovaly, ale oznámilo se, že místo generálky se přiveze opravený nebo nový stroj, v závodu se odšroubuje stroj k opravě a na dvoře se oba vymění. Ztráta na generální opravu – jeden den. Když jsem potom působil na Pittsburghské univerzitě, projevili o to místní podnikatelé zájem a zčásti to zavedli. U nás to bylo snazší, protože podniky byly ve státním vlastnictví.

Soudobá krize naznačila, že musíme počítat s nedostatkem surovin. Vody, dřeva, kovů, materiálu pro elektroniku, elektrotechniku, lasery atd. Státy, které omezené suroviny mají, je už někdy stahují z obchodu, vyhrazují je pro sebe. Bude patrně třeba při koupi vracet opotřebované suroviny k obnovení. Čili recyklace se stane nutnou součástí technického rozvoje. V kraji je znamenitý příklad Pro North.

Inovací poslední doby je vysoce nadprůměrně výkonná „megatovárna“ (megafactory). Je to továrna, jež už nespoléhá jenom na trh, ale je zbudována na zásadě just-in-time, vše je věcně a časově přesně zkoordinováno. Nemá zásoby, nemá ani výpadky. Postihuje předčasné i opožděné subdodávky stejně přísně. Připomíná to ústřední plán se souhrou subdodavatelů.

Megatovárny častěji než druzí používají technologie „bez lidí“, tj. automatizaci a robotizaci, s vyhlídkou na zkracování pracovní doby, ale mnohem efektivnější práci v průmyslu, v zemědělství, ve službách, ve vzdělávání a výchově, v pořádku, v sociálních službách, v kultuře. Souběžně je tedy třeba tvořit a zavádět vyšší formy ve výrobě, ve společenské praxi, v životě.

K tomu přidejme ještě navíc, že výroba se děje v prostředí, které spíše připomíná sál než dílnu. Vše okolo je uspořádané, úhledné, čisté a bezpečné, lidé mají nářadí přizpůsobené pracovní úloze, co má tíhu, to se vozí nebo posouvá nad pracovišti, všichni mají barevně odlišenou uniformu atd. První megatovárny bývají automobilky a výroba techniky pro domácnost.

 

em. profesor Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc.
Čestný děkan CMC Graduate School of Business
Profesor mezinárodního strategického řízení
Člen Inženýrské akademie při AV ČR
Čestný člen Svazu průmyslu a dopravy
Čestný člen České manažerské asociace
Čestný člen Českého komitétu pro vědecké řízení