Právní poradna

Zajímají vás otázky z právní oblasti? Využijte služeb našeho partnera, Advokátní kanceláře mkp_logoMOURAL KOPECKÝ & PARTNEŘI (AK MKP) a to jak prostřednictvím položení otázky zdarma v rámci naší poradny, tak následné konzultace za zvýhodněných podmínek pro členy ČMA.

Stanislav MouralTým AK MKP tvoří 30 právníků a další specialisté z různých oborů (auditoři, účetní poradci, autorizovaní technici a inženýři a soudní znalci). Komunikační centrum AK MKP tvoří asistentky a tajemnice AK. Řídící advokát JUDr. Stanislav Moural, MBA vede AK MKP od jejího založení v roce 1995 a od roku 1998 je předsedou její Správní rady. Dr. Moural vystudoval Právnickou fakultu UK Praha a manažerské vzdělání absolvoval na VŠ BIBS Brno a NTU Notthingham. Do založení AK MKP působil v oblasti energetiky a státní správy.

KONTAKTY
AK MKP
Ostrava 1, 28. Října 150, tel.: 596 633 644
Praha 1, Klimentská 46, tel.: 222 191 044
Brno, Holandská 2/4, tel.: 537 022 110
Head of Office: Miroslava Krompolcová
E-mail: mksp@mksp.cz
Web: www.moural-kopecky.cz www.pravni-sluzby-ostrava.cz

ČMA kontaktní osoba pro komunikaci s AK MKP: Ing. Kateřina Gazárková, projektová manažerka, tel.: +420 721 066 156; e-mail: gazarkova@cma.cz.


form

Formulář pro Váš dotaz do Právní poradny

 

Archív otázek a odpovědí

 

1. Zákaz konkurence a zákon o obchodních korporacích

Otázka: Vykonávám funkci předsedy představenstva v akciové společnosti; zároveň jsem jednatelem ve společnosti s ručením omezeným. Obě společnosti podnikají ve stejných oblastech. Zakládá nová právní úprava účinná od 1. 1. 2014 nějaké zvláštní povinnosti, které bych měl v souvislosti s působením v orgánech dvou různých obchodních společností splnit?

Odpověď od AK MKP: Počínaje od 1. 1. 2014 je členům představenstva akciových společností i jednatelům společností s ručením omezeným umožněno souběžné působení ve statutárních orgánech jiných obchodních společností podnikajících ve stejných či podobných oblastech. Zákon však pro povolení tzv. konkurenčního jednání stanoví dvě podmínky:

1. Splnění informační povinnosti vůči zákonem vymezenému orgánu či okruhu osob

V případě, že má být do funkce statutárního orgánu ustavena osoba, která již v době ustavení vykonává funkci statutárního orgánu v konkurenční obchodní společnosti, musí být na tuto skutečnost výslovně upozorněni všichni společníci společnosti s ručením omezeným; u akciové společnosti musí být informační povinnost splněna vůči zakladatelům při založení společnosti nebo orgánu oprávněnému k volbě člena představenstva. Podle obsahu stanov konkrétní akciové společnosti se může jednat buď o valnou hromadu společnosti, nebo o dozorčí radu. Je-li člen představenstva volen valnou hromadou, uvede se upozornění v pozvánce na valnou hromadu a na pořad jejího jednání musí být zařazeno hlasování o případném nesouhlasu s konkurenčním jednáním.

Pokud se konkurenční jednání stalo aktuálním až po ustavení do funkce, musí jednatel či člen představenstva na její existenci upozornit výše uvedené osoby nebo orgány písemně.

2. Nebyl vysloven zákaz konkurenčního jednání

Pokud jednatel či člen představenstva o svém působení ve funkci statutárního orgánu konkurenční obchodní společnosti řádně informoval všechny zákonem stanovené osoby, má se za to, že konkurenční jednání zakázáno není. Zákon o obchodních korporacích však všem společníkům společnosti s ručením omezeným a zakladatelům akciové společnosti nebo orgánu oprávněnému k volbě členů představenstva (tj. valné hromadě nebo dozorčí radě) dává právo vyslovit nesouhlas s konkurenčním jednáním, a to ve lhůtě jednoho měsíce od dne upozornění.

Analogická pravidla o konkurenčním jednání platí i pro členy dozorčí rady; pro úplnost nutno dodat, že za konkurenční jednání se považuje také zprostředkovávání obchodů společnosti pro jiného či účast na podnikání jiné obchodní korporace v postavení společníka s neomezeným ručením nebo ovládající osoby jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.


2. Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti

Otázka: Jsem členem představenstva akciové společnosti. Funkci vykonávám podle mandátní smlouvy, kterou jsem se společností uzavřel před dvěma lety. Přinesla nová právní úprava účinná od 1. ledna 2014 v tomto směru nějaké změny nebo lze smluvní úpravu vztahů se společností ponechat ve stávající podobě?

Odpověď od AK MKP: Nově obecně platí, že se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Uvedené však neplatí bezvýjimečně, neboť zákon o obchodních korporacích výslovně umožňuje, aby se obsah smlouvy o výkonu funkce od ustanovení občanského zákoníku o příkazu odchýlil.

Od účinnosti nové právní úpravy je však nutno dbát na to, aby smlouva o výkonu funkce splňovala zvláštní podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích.

Z formálního hlediska je nutné, aby byla smlouva o výkonu funkce v kapitálové obchodní společnosti (tj. ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) sjednána písemně a aby její obsah (včetně všech případných změn – dodatků) schválila valná hromada společnosti. Výjimku představují akciové společnosti, v nichž členy představenstva volí dozorčí rada – v uvedených společnostech schvaluje smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva právě dozorčí rada (§ 438 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Obdobné pravidlo se uplatní i u akciových společností s tzv. monistickým systémem, v nichž smlouvu o výkonu funkce se statutárním ředitelem schvaluje správní rada (§ 463 odst. 1 zákona o obchodních korporacích).

Z materiálního hlediska platí, že odměňování člena orgánu společnosti musí být sjednáno v souladu se zákonem o obchodních korporacích, jinak je výkon funkce bezplatný.

V kapitálové společnosti musí smlouva o výkonu funkce obsahovat následující údaje:
a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

Případy neplatnosti smlouvy o výkonu funkce či ujednání o odměně z důvodů ležících na straně obchodní korporace, příp. neuzavření nebo neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem z důvodu překážek na straně obchodní korporace zákon o obchodních korporacích nesankcionuje bezplatností výkonu funkce; v uvedených případech náleží členům orgánů odměna ve výši obvyklé v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, odměna ve výši obvyklé v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen orgánu vykonával. Člen orgánu by však v žádném případě neměl na uvedené „ulehčení“ spoléhat, neboť důkazní břemeno ohledně prokázání důvodu nesplnění zákonných formálních a materiálních podmínek stanovených pro smlouvu o výkonu funkce bude ležet právě na něm.

K materiálním podmínkám smlouvy o výkonu funkce nutno závěrem dodat, že jakákoliv omezení odpovědnosti člena orgánu nejsou možná, resp. se k nim nepřihlíží (§ 53 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).


3. Předsmluvní odpovědnost

Otázka: Opakovaně se nám stává, že s potenciálním obchodním partnerem dojednáme smluvní podmínky a v návaznosti na to připravujeme materiální zabezpečení pro realizaci smlouvy. Obchodní partner však na poslední chvíli bez zjevného důvodu odmítne smlouvu uzavřít. Lze se proti uvedenému jednání nějakým způsobem bránit?

Odpověď od AK MKP: Počínaje od 1. 1. 2014 platí, že dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, je nepoctivým jednání té strany, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

Smluvní strana, která jedná nepoctivě, je pak povinna druhé smluvní straně nahradit škodu vzniklou z nepoctivého jednání. Náhrada škody je limitována částkou, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.


4. Změna obchodních podmínek

Otázka: Jakým způsobem se můžu bránit, pokud druhá smluvní strana změní obchodní podmínky, podle kterých je uzavřena smlouva?

Odpověď od AK MKP: Podle ustanovení § 1752 NOZ si lze ve smlouvě sjednat, že smluvní strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit.

Strana, která obchodní podmínky stanoví, má tedy právo druhé straně navrhnout jejich změnu Pokud druhá strana s návrhem nesouhlasí, může závazek vypovědět. Obsahem § 1752 odst. 1 NOZ je tedy možnost tzv. ultimativní změny obchodních podmínek, ve smyslu „buď přijmeš, nebo končíme“.

Strany si mohou ujednat jiný postup odlišný od výše uvedeného znění zákona, např. právo trvat na stávajících obchodních podmínkách, tedy bez nutnosti návrh změny přijmout, či odmítnout s následkem zániku závazku.


5. Změna návrhu smlouvy

Otázka: Potencionální obchodní partneři nám často bez upozornění zasílají podepsaný, ale upravený text objednávky. Je takové jednání možné?

Odpověď od AK MKP: Podle úpravy do 31. 12. 2013 platilo, že pokud jedna potencionální smluvní strana zaslala návrh smlouvy, druhá strana takový návrh smlouvu upravila (byť i nepodstatným způsobem), chápala se tato změna jako odmítnutí původního návrhu a zaslání protinávrhu, který bylo nutné („znovu“) podepsat.

Od 1. 1. 2014 občanský zákoník v ustanovení § 1740 odst. 3 stanoví, že odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky (pokud však navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne).

Pro vyvarování se případů, kdy Vám obchodní partner změní Vaši objednávku, a Vy přijetí změny bez zbytečného odkladu neodmítnete, doporučujeme protinávrh předem vyloučit již v nabídce takovým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti, že změněný návrh je novým návrhem smlouvy, např. „Jakákoli změna návrhu smlouvy se považuje za nový návrh smlouvy“.