Pohádky mají manažeři rádi

Když se zeptáte lidí, nač se těší v období vánočních svátků, skoro jednohlasně odpoví: No přece na pohádky! Na kouzelný svět postaviček a hrdinů, na scenérie, které nás zavádí do dětství a čarokrásných krajin, k moudrosti předků i touze po spravedlnosti. Pohádky snad více než kdy jindy v tomto období vévodí našim srdcím a stávají se kategorií, jež koriguje tlak uspěchané doby, pomáhá navodit milou atmosféru, pohodu a klid v duši. Zkrátka, máme je rádi, ať je nám čtyřicet nebo sedmdesát.

.

A jaký vztah mají k pohádkám čeští manažeři? Některých jsem se zeptala:

Jan Preclík, předseda hodnotitelské komise soutěže MANAŽER ROKU:

Pohádky mám rád, ale jen některé. Třeba z těch televizních je to Mrazík nebo Tři oříšky pro Popelku, prostě ty klasické. A proč? Pro jejich dobrý konec, a to je moc důležité. Také se člověk upřímně zasměje. Navíc je televizní klasika vždy dobře herecky obsazená. No – a pohádky dobře uklidňují.

Olga Kupec, jednatelka firmy Abydos:

Pohádky miluji, dívám se s chutí na ty v televizi. Jsou pro mne součástí Vánoc. Bez nich si tyto svátky neumím představit. A ty nejoblíbenější? Myslím, že je to osvědčená tradice, třeba Popelka.

Tibor Kovalský, předseda Manažerského S-klubu:

Pohádky, to ano, přednost dávám klasickým, neamerickým. Mám rád pohádky nejen české, ale i slovenské, prostě evropské. Ono to má něco do sebe. Jde v nich mimo jiné o výchovný moment. Důraz je kladen na morálku, kvalitu života, chybující jsou napravováni. Vítězí dobro, a to je nám sympatické. Dnes ho není tolik, kolik by bylo potřeba, tak ho hledáme třeba v pohádkách.

Jan Března, viceprezident ČMA:

Jaký vztah mám k pohádkám? Určitě ten nejlepší. Přednost mají ty české. Myslím, že každý člověk by je měl mít rád. Pro mne je to i návrat do dětství a určitý způsob relaxace.

Bořivoj Frýbert, předseda správní rady SINDAT:

Mám rád pohádky, je v nich klid a pohoda. Navozují relax, uvolnění. Navíc vždycky dobře končí. Nejraději mám Sůl nad zlato, tam je krásný management a je tam jemně znát, že i osvícenec se může mýlit!

(pro ČMA vitaPR, Eva Brixi)