Nejdůležitější pro manažera je udržet si zpětnou vazbu

Dvě manažerské osobnosti, Jan Lamser a Vilém Vrba, zavítali na další ze série Business Breakfest, kterou pořádá Česká manyažerská asociace a její ambasadoři.

Jan Lamser je matematik a teolog. Záběr jeho zájmů je však mnohem širší. Absolvoval pět univerzit a vysokých škol. Co jej však provází po celý jeho profesní život jako červená nit, je jeho vizionářství a obor bankovnictví. A právě o tom besedoval Jan Lamser s členy České manažerské asociace (ČMA) při dalším setkání Business Breakfest ČMA. Proběhlo 16. května v restauraci COMO v pražském hotelu Jalta za milého a profesionálního moderování ambasadorky ČMA Jaroslavy Timkové.

A aby toho nebylo málo, vzácnému hostu sekundoval neméně zajímavý člověk – Vilém Vrba. Je business partnerem společnosti UNIFER a majitelem společnosti Skilled.cz, která českým firmám dodává odborný personál z celého světa. Je i předsedou Klubu mladých manažerů ČMA a iniciátor projektu výměny mezigeneračních zkušeností XY – Transfer.

Ale zpět k Janu Lamserovi. Patří mezi nejdéle sloužící bankéře v ČR, působil řadu let v představenstvu ČSOB. Co si ze své práce odnesl především, je názor, že každý vrcholový manažer by neměl ztratit kontakt s lidmi kolem sebe. Potřebuje tedy trvalou zpětnou vazbu. Podle něho, čím významnější má člověk funkci a čím déle je v této funkci, tím více se zpětná vazba rozmělňuje. V tom spočívá nemalé riziko. „Takový manažer je vnímán jako součást systému, všichni se přizpůsobují vám,“ říká. Vnímání dlouhosloužícího vrcholového manažera připodobňuje k postavě Doriana Graye, kdy se člověk vidí jinak než jeho okolí. Své odtržení přenáší pak na samotnou firmu.

Nyní se Jan Lamser zabývá „akcelerací systému sdílení důvěry“. Jak vysvětluje, jedná se o nastavení sdílení důležitých informací. Vedle technologického aspektu jde o organizaci procesů ve firmě tak, aby všichni lidé měli potřebné informace k dispozici. V této souvislosti zmiňuje biosemiotiku, což zahrnuje i zkoumání výměny informací v živé přírodě. „Stále se od živé přírody učíme. Je důležité vědět, jak některé procesy převádět do společenských a ekonomických procesů,“ poznamenává Jan Lamser. Zmiňuje v této souvislosti mladou generaci, která nemá potřebu dostávat a předávat informace memorováním.

Mladá generace je to, co zajímá také Viléma Vrbu. I proto se před půl rokem pustil do projektu přenosu informací a zkušeností, který nazval XY – Tranfer. Téma je mu blízké i z praktického důvodu – působí v agentuře, která dováží pracovníky v oboru IT z celého světa, včetně Brazílie či Egypta. Sleduje trendy na českém i evropském pracovním trhu a logicky i nástup mladé generace se všemi jejími zvyklostmi a specifiky. „Do deseti let budou ze tří čtvrtin na na našem pracovní trhu lidé z generace XY. Již nyní se struktury firem mění kvůli jejich nástupu,“ říká Vilém Vrba.

Firmy se podle něho této generaci přizpůsobují daleko více, než tomu bylo u předchozích generací. Mladí lidí se také více než předešlé generace chtějí zapojit do praxe. Viléma Vrba vzpomíná na jeho působení v projektu společnosti UNIFER, kdy studentům nabídli možnost pracovat pod vedení manažerů na reálných zakázkách. „Zájem byl ohromný. Chtěli se věnovat něčemu praktickému,“ říká Vilém Vrba s tím, že nová generace jde raději pracovat za méně peněz, pokud ji práce baví a může se rozvíjet.