Konference “Perspektivy hospodářské etiky” v Senátu

manazerky_kostelCelou fotogalerii naleznete zde

Dámy a pánové,

chtěl bych vás pozdravit jménem partnera konference konané dne 14. listopadu 2014 v Senátu a vyjádřit naději, že čas, který jsme spolu strávili, byl přínosný a obohatil diskusi o etice v hospodářství o nové pohledy, podněty, ale i doporučení.

Partneři této konference dlouhodobě spolupracují na řadě relevantních aktuálních témat se vztahem k ekonomice a managementu:

  • Se Společností pro etiku v ekonomice pořádáme pravidelně konference a semináře.
  • Se Svazem průmyslu a dopravy organizujeme již 22 let prestižní soutěž MANAŽER ROKU
  • Spolu se Senátem jsme jen v posledním roce připravili zajímavou konferenci k problematice udržitelnosti a také např. konferenci Hledání výjimečnosti.

Sedmdesát let poválečného mírového vývoje  euroatlantické civilizace a její ekonomické platformy dospívá v řadě ohledů na jakousi křižovatku – významní američtí profesoři Michal Porter a Mark Kramer shrnuli problematiku před třemi lety v Harvard Business Review pod názvem How To Fix Capitalism.

Ohromný kvantitativní rozvoj ekonomik daný mírovými podmínkami a úžasným technologickým rozvojem čím dál více naráží na limity celkového rámce a principů fungování a nastoluje tak řadu zásadních otázek jak ve vztahu k vnitřnímu  systému fungování globální ekonomiky a firem, tak zejména ve vztahu k jejich okolí – jak lidskému či společenskému, tak i environmentálnímu.

Absence morálky ohrožuje nejen efektivnost tržní ekonomiky, ale podrývá i důvěru obyvatelstva v ní a přeneseně v demokracii jako model vládnutí. Etika/morálka v hospodářství se postupně přesouvá do středu pozornosti a staví do centra diskuse témata jako:

 

k11/ Vztah etiky a zisku

Adam Smith v r. 1776 v „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ hovoří o neviditelné ruce trhu, která vede „sobecké“ jednotlivce k nezamýšlené podpoře společenského prospěchu.

Milton Friedman (am.ekonom) v 70-80. letech minulého století argumentuje, že jediným cílem podnikání je zisk – The Social Responsibility of Business Is To Increase Its Profits,NYT září 1970.

Společensky neúnosným se ale stává zisk jako výsledek hry s nulovým součtem, kde zisk jednoho je získáván za cenu ztráty druhého. Guru teorie konkurenceschopnosti Michal Porter jde nyní ve svých úvahách dále a hovoří o shared value – jako win win situation.

 k2

2/ Vztah fungování trhu a etiky

Jde o problematiku principu „vítěz bere vše“.

 

k33/ Vývoj tržních ekonomik versus teoretický předpoklad trhů s dokonalou konkurencí, kdy sledujeme narůstající „ochrnutí“ tržních mechanismů v důsledku státních/nadstátních regulačních zásahů a postupné koncentrace nabídky i poptávky, protože imanentní vlastností trhu je, že sám sebe likviduje.

 

k44/ Vysoká korelace etiky/morálky v byznysu s morálkou celé společnosti/civilizace – téma morálního hazardu nacházíme dnes nejen u managementu v byznysu, ale i v politice a dalších oblastech. Nakonec už Tomáš Baťa označil za příčiny krize 30. let minulého století – morální selhání.

Účetní podvody velkých am. a následně i evropských firem položily výrazný otazník nad etickou úrovní řízení firem. Reakcí bylo přijetí Sarban Oxley Act v am. kongresu v roce 2002, který ukládá konkrétní – osobní odpovědnost vedoucích manažerů za správnost finančních informací a za kvalitu vnitřních kontrolních systémů. Samozřejmě, že tak byl položen i velký otazník nad kvalitou vzdělávacího systému, neboť drtivá většina provinivších se manažerů byla absolventy špičkových vzdělávacích ústavů.

 

k55/ Téma konkurenceschopnosti firem, národních i regionálních ekonomik, také nemůže téma morálky obejít, protože její absence jednak znamená ztrátu zájmu či iniciativy férových aktérů a ztrátu důvěry společnosti (viz dopad na deflační tlaky), jednak vyšší transakční náklady v ekonomice i společnosti.

 

k66/ Zvláštním tématem je KORUPCE. Již Mistr Jan Hus ji kritizoval slovy „Kdyby sám ďábel přišel a zaplatil, vstoupil by do nebes“.

V roce 2007 v průzkumu Hospodářské komory se 77 % oslovených setkalo s korupcí a více než polovina z nich přiznala, že by dala úplatek, kdyby jim to pomohlo k zakázce. Při nedávném průzkumu Svazu průmyslu a dopravy dvě pětiny tuzemských zaměstnavatelů uvedly, že korupce negativně ovlivňuje rozvoj jejich firmy. Průzkum také ukázal, že 16 % je průměrná výše úplatku a 10 % je nejčastěji poskytovaný úplatek. NERV uvádí ztráty z korupce 65 mld. Kč, Protikorupční fond nevylučuje ztráty až 100 mld. ročně. Dvě třetiny tuzemských manažerů si vymýcení nejkřiklavějších projevů korupce   nedovedou představit.


Česká manažerská asociace se orientuje na:

  • zlepšování odborné – inženýrské úrovně managementu
  • zlepšování etické úrovně managementu a jeho orientace na zájmy všech stakeholderů
  • podporu společenského chápání role manažerů jako role pivotální v  dosahování produktivního souladu vlastníků-zaměstnanců – zákazníků/dodavatelů

Ti nejlepší světoví firemní manažeři – vůdci dnes jasně chápou, že byznys nemůže být úspěšný v neúspěšných společnostech. Společným jmenovatelem jejich úsilí se stává téma dlouhodobé udržitelnosti rozvoje cestou vyváženého postavení/posuzování finančního – environmentálního a sociálního kapitálu a ten je třeba vidět v úzké korelaci s etikou/morálkou.

Výrazné iniciativy přicházejí ze Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, jejíž zakladateli a nositeli jsou vrcholoví manažeři, CEO, 200 globálních firem již před více než 20 lety. Tato platforma našla podporu dalších 20 tisíc firem po celém světě.

Jsem rád, že toto celosvětové úsilí našlo odezvu i u nás založením české pobočky WBCSD a nakonec i odezvu politiky nedávným výrazným posílením pozice Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Do popředí se tak dostává uvažování a konání v delších časových horizontech – horizontech, které překonávají volební periody a pokud jde o byznys, překonávají to, čemu jsme si zvykli říkat „kvartální kapitalismus“.

Téma etiky bude pro hladký chod ekonomiky a společnosti jen nabývat na významu, protože většinu technických problémů jsme se naučili zvládat, ale

problémy chování a vztahů mezi lidmi jsou nadále složitě řešitelné. Rozpadá se nám výchova v rodinách, školství se zúžilo na vzdělání a opomíjí výchovu, právní nihilismus se významně rozvinul.

Proto bych rád závěrem připomněl citát Jeremyho Benthana (britského filosofa morálky 1748-1832) „Braňme svoje právo, morálku a víru – bráníme tím svoje bohatství a sami sebe“.

 

Pavel Kafka

prezident ČMA a CBCSD