Klub MANAŽERŮ ROKU řešil hlavně technické školství

Na tři desítky elitních manažerů České republiky z Klubu MANAŽERŮ ROKU se sešly v den zahájení 54. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, aby projednaly konkurenceschopnost a palčivé problémy technického školství.

Prezident České manažerské asociace a MANAŽER ROKU 2005, Ing. Pavel Kafka, shrnul podstatné diskusní linie, které hýbají manažerskou obcí: „Je to v první řadě článek nobelistů Michaela E. Portera a Marka R. Kramera – How to fix capitalism, který eskaluje diskuse, co se musí stát, aby byly krize lépe zvládnutelné.“ Zdůraznil, „že na nedávné konferenci RIO 20+ bylo konstatováno, že pokrok nepřinesla politika, ale jednotlivé business organizace. Připravujeme na podzim mezinárodní seminář,“ zdůraznil P. Kafka, „kde vystoupí zástupci evropských poboček World Business Council of Sustainable Developtment (WBCSD) – např. německé a polské organizace. Druhá linie našich diskusí je konkurenceschopnost. Chceme ji sledovat v rámci série konferencí a chceme se vážně zabývat, jak zlepšit mizerný management českých veřejných institucí. Souběžným tématem je téma INOVACE ve školství. Očekávám, že dnešní diskuse přinese motivy k přípravě konference ČMA v dubnu 2013,“ doplnil.

Ing. Jan Mühlfeit, prezident Microsoftu pro Evropu a MANAŽER ROKU 1999 zdůraznil, že „kvalita úřadů státní správy spočívá v kvalitě lidí. Pokud se nezmění kvalita lidí v úřadech – tak se nic nezmění. Pokud se podíváte do severských zemí jako je Norsko, Švédsko a Dánsko a pak k nám, je evidentní, že u nás nechtějí lidé jít do public sektoru.“

Radek Špicar, M.Phil, viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost se ve svém příspěvku zaměřil na stav institucionálního prostředí a legislativy u nás.„V žebříčku Světového ekonomického fóra se opět propadáme, i když už ne tak rychle. Jaký je důvod? Nízká kvalita institucí a legislativního prostředí. My jsme do legislativy s Martinem Jahnem propašovali povinnost kontrolovat dopady legislativy na podnikatelské prostředí. Vracíme asi 70% změn zpět k projednání, ale stále chybí doporučení vůči resortům. Např. v legislativě v oblasti ochrany životního prostředí, jsme někdy „bruselštější“ než Brusel. Velký problém máme v oblasti technického školství a terciálního vzdělávání,“ uzavřel.

Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc., rektor VŠP a MANAŽER ROKU 2008 navázal na druhou linii diskuze: „Situace ve školství se nezlepší, pokud nebude poptávka po vysokoškolsky vzdělaných lidech. Průmysl není záležitostí špinavých rukou, jak se v posledních 20 letech deklaruje, ale chytrých hlav. Mnoho lidí se ptá, proč bych šel do průmyslu? Ekonomika je spjata s politikou a je nutné, aby politici řekli, že průmysl potřebují. To, že se lidé nehlásí na technické obory, má 20letý background – kdo se hlásil na techniku, tak byl pohrobek. Technické vzdělávání není prostě společensky IN. Musíme mu zvýšit kredit,“ apeloval! Radek Špicar ještě doplnil: „Podívejme se na strukturu nezaměstnanosti. Řemeslníci nejsou zvyklí stěhovat se za prací – nejsme v Americe, kde je to běžné. Za druhé se nekryje nabídka zaměstnanosti s tím, co a koho produkují školy. Nekryje se aktuální poptávka s nabídkou. Možná se podaří některé prvky do legislativy dostat. Například již dnes některé firmy vybavují školy svými stroji, aby se studenti naučili na nich pracovat.“A Ing. Pavel Kafka na to navázal: „Možná to souvisí s daňovým režimem. V zahraničí – v USA – je paušál na odepsání daní na cestu do práce. U nás tomu tak není. Druhá věc je ekonomické a technické vzdělávání, např. Německo akceptuje duální politiku – firmy jsou oficiálně vedeny jako vzdělávací instituce a nesou odpovědnost za studenta – za jeho technické vzdělání.“Také Ing. Zbyněk Frolík z Linetu a MANAŽER ROKU 2008 se přiklonil k podpoře významu řemesel a technických oborů: „Zdá se, že do technických oborů se u nás hlásí lidé, kteří jsou jinde neúspěšní. Málo promujeme to, že řemeslo má zlaté dno. Do učňovského školství se hlásí méně úspěšní studenti z jiných škol. A tyto zájemce je pak třeba při vstupu do praxe hodně doučit. Propagujme více atraktivitu řemesla a výšku možných platů.“

Lubomír Stoklásek z Agrostroje Pelhřimov a MANAŽER ROKU 2011 vysvětlil, že po jeho vstupu v roce 2000 do Agrostroje byl „průměrný věk zaměstnanců 55 let. A přitom jsme potřebovali změnit výrobu a zavést nové technologie. Potřebovali jsme mladé lidi, kteří umějí na moderních strojích a s IT technologiemi pracovat. Dnes již máme ve firmě 42 % lidí s maturitou. Naše opatření vytvořila možnost zaměstnávat lidi z regionu. Jsme vývojový partner pro 5 dodavatelů a v rámci inovací vyrábíme vývojové nulté série. Zasahujeme do školství v regionu. Pozval jsem před časem 30 ředitelů základních škol a zavedli jsme exkurze škol v našich provozech – školní i individuální návštěvy. Podařilo se nám také zlepšit rozhled kantorů, kteří jsou často odtrženi od praxe a už dlouho neviděli technický pokrok v praxi. Zavedli jsme na konci školního roku akci – týden pro kantory. Stále však existuje velká nedůvěra v černé řemeslo, kdo chodí v modrákách, není IN. Ale u nás jsme to napravili,“ zhodnotil L. Stoklásek. „Duální systém musí fungovat do budoucna i u nás. Některé návrhy musí vzejít zespodu, ty nám ministerští úředníci nevymyslí,“ uzavřel.

Ing. Jan Rýdl z TOS Varnsdorf a MANAŽER ROKU 1997 vyložil, „že v současnosti je odpor k tomu, aby se firma podílela na vzdělání studenta a učně. Neboť ředitelé škol nejsou motivováni k tomu, aby převedli praxi do firmy v regionu. Je třeba to řešit systémově“, zdůraznil, „střední učňovské školství by mělo přejít do gesce Ministerstva průmyslu.“

Tisková zpráva k tisku

Foto
pictures