Kam kráčí management? Odpovídá Olga Kupec

Zeptali jsme se členů prezidia ČMA, jak vidí vývoj managementu v posledních letech a jak využívají lidský potenciál ve firemní praxi. Necháte se inspirovat?

OLGA KUPEC, členka prezidia ČMA, jednatelka Abydos s.r.o.

Jak se podle vašeho názoru vyvíjí management v posledních třech letech? Pozorujete změny? Jaké?Hazlov, Olga Kupec a tým firmy Abydos zabývající se opracováním slitinových odlitků

Získání a udržení si zaměstnanců je pro management jednou z největších výzev dnešní doby.  Firmě, která chce být dnes na špici ve svém oboru, nestačí mít výborné know-how a být finančně zdravá. Musí mít nosnou personální strategii a manažery s vysokou emoční inteligencí, která je nutným předpokladem pro řízení lidí a pro prosazování této strategie v praxi. Dobrá finanční kondice je nezbytnou podmínkou. Ve střednědobém horizontu lze předpokládat, že tento problém budou řešit podniky buď formou růstu finančního ohodnocení, nebo automatizací výroby. Naplňování této výzvy má management ještě ztížený rostoucí nejistotou, která se při predikci budoucnosti podniků objevuje ve stále větší míře.

Stále více se hovoří o lepším využívání lidského potenciálu, talentu, také o tom, že je potřeba umět rozpoznat výzvy a na ty reagovat. Jak tovnímáte v praxi firem, v nichž působíte?

Loňský rok průmyslu a technického vzdělávání poukázal na palčivé místo českého průmyslu, na nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců. Podniky ale netrápí jen nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním, potýkají se s chronickým nedostatkem zaměstnanců. Již dávno nejde o boj o talenty, ale boj o zaměstnance. Zde se spojuje faktor generační s dlouholetou nekoncepčností školství. Narůstá počet odchodů populačně silných ročníků padesátých let do důchodu. Firmy ztrácí zkušené odborníky. Do pracovního života nastupují populačně slabé ročníky devadesátých let. Tedy generace Y, pro kterou práce není jen zdrojem obživy, ale musí ji i bavit. Financování škol pouze podle počtu žáků vedlo, a bohužel stále vede k tomu, že obory a kvalita výuky jsou sekundární. Absence učňovského školství napojeného na praxi ve firmách tento problém ještě umocňuje.

Navíc se možným budoucím zaměstnancům, kteří mají zájem a potenciál, nabízí mnoho pracovních příležitostí i v zahraničí. Zde nemám na mysli jen vysokoškolské odborníky. Především firmy v blízkosti hranic s Německem a Rakouskem pociťují odliv zaměstnanců do těchto zemí. Důvodem jsou kromě velmi dobrých platových podmínek také štědré přídavky na děti a další sociální výhody. Současně se v těchto regionech dotacemi podporuje vznik dalších průmyslových zón. Dosud nevyřešenou otázkou zůstává, kde vzít zaměstnance a jak si je udržet.