Jak myslí manažer?

otaznikKdyž se zeptáme jeho, bude mít o sobě dobré mínění. Není to nepochopitelné, je dost kritiků, ani nestačí jim čelit. Manažerů je početně hojně, vydělávají, platí malé daně. Co znamená manažer pro společnost, pro stát, pro život? To už nebude snadné odpovědět. „Velkým ukazatelem“ je pořadí ve výkonnosti podniků. Předpokládá se, že podnik je tak dobrý jako jeho vedení. Avšak právě největší podniky zaměstnávají často veřejné mínění, vzdělání, právo, justici.

Převrat před 25 lety byl cíleně připravován. Pouštěly se výroky, že před socialismem jsme byli desátou zemí světa, nebo dokonce že při rychlé změně doženeme vyspělý svět za dva roky. Přitom bývalé Československo bylo zemí, kde v Čechách a na Moravě žily dvě třetiny obyvatel a vyrábělo se kolem tří čtvrtin výroby, a na Slovensku třetina obyvatel dodávala čtvrtinu výroby. Slovensko již naléhavě potřebovalo silně investovat do industrializace.

V roce 1920-1921 žilo na území mladého Československa z 13,0 mil. obyvatel také 3,2 mil. Němců, 0,6 mil. Maďarů, 0,1 mil. Rusínů a Rusů, podobně Poláků atd. Je pochopitelné, že hodnota vyprodukované výroby nešla jen do českých a slovenských účtů a kapes. V roce 1980 ještě české obyvatelstvo vyrábělo dvakrát víc než slovenské. Na Slovensku se však již rozeběhla industrializace a v roce 1960 se slovenská výroba vyrovnala s předválečnou českou. (a)

Pozn. (a) Z Historické statistické ročenky; mezitím se statistika měnila, čísla je třeba brát s jistou relativitou.

Po druhé světové válce si země víc porozuměly, byly sociálně vnímavější, pokročily v obnově společnosti. Jedním z požadavků byla i mezinárodní statistika výroby. Připojili jsme se k ní v roce 1953. Před námi už Maďarsko a Polsko. V mezinárodní statistice byla založena skupina středoevrop-ských zemí. Naše výroba vysoko předčila ostatní. Tehdy o zpracování světa usilovaly dvě organizace. Vyplňovali jsme za Československo dvoje dotazníky. (Každý desetkrát za desítku podniků.) Když v sedmdesátých letech pokrývaly přehledy už sto zemí, bývali jsme tak osmnáctí, dvacátí. Nakonec se práce ujalo Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF) a statistika kryje 98 % světové výroby. Schází se každým rokem ve švýcarském Davosu a vydává obšírnou zprávu o ekonomickém dění. Čekají na ni vlády, banky, finance, výzkum, školy, dosti široký okruh zájemců.

cssr2

Československo rozvinulo – na žádost socialistických zemí – strojírenství, tehdy se začalo opakovat, že „vyrábíme 80% strojírenství“, byl to zase do nebe volající nesmysl, vyráběli jsme „něco“ z širokého výběru 80% standardních výrobních oborů strojírenství. Mezi jiným také nejdéle pracující meteorickou družici a několik příspěvků k sovětskému letu na Měsíc.

Avšak strojírenská základna byla přetížena. Na vývoj výrobku připadali v průměru 1-2 inženýři. Obyvatelstvo představovalo 0,4 % světa, ale strojírenství 4,0 %. Dlouho se zotavovalo zemědělství, všeobecně malovýroba, nastalo několik zpomalení vývoje. Přesto vývoj předčil valnou část světa.

Jak si vysvětlit, že vývoj se přetíží kritikou, vyložené nepravdy se zahalí do posměšného roucha, až se z toho stane překážka nápravy a pokroku? Něco vyvěrá z věci samé, je provázena kritikou, a je to třeba. Lidé se nezabývají složitými záležitostmi a rádi přijmou lehkovážný výrok. Příjemně se o tom mluví. Manažeři se vyjadřují podobně: povídají – s jistým nadhledem – co se všeobecně povídá.

kynesV dvacátých až padesátých letech minulého století se myšlení a výrokům podnikatelů a manažerů věnovala mohutná osobnost Lorda Maynarda Keynese. (Jeho „Všeobecná teorie“ vyšla 1936). O myšlení se vyjádřil, že člověk s myslitelskou povahou přes své přesvědčení, že přemýšlí původně, je poddán některému minulému mysliteli, kterého pochytil ve škole nebo v předchozím zaměstnání. Řízení je záležitost pravděpodobnosti; je třeba studovat teorii, a tedy i ti, kdo ji „dělají“, a uvažovat dopředu i dozadu. Jde o nové a nejnovější poznání. „Svět není víc ovládán něčím jiným. Praktici jsou obvykle otroky některého z byvších ekonomů“. (Dodává: Naděje bývá větší než střízlivá váhavost.)

Sám se dlouho a hluboce věnoval pravděpodobnosti s přesvědčením, že pravděpodobnost je široký matematický fakt, ale není nekonečná. Potom se soustředil na nezaměstnanost, bez řešení tohoto problému má kapitalismus sklon k samovývoji vyvolávanému a motivovanému finančními siláky : „laissez faire, laissez passer“.

Otázce, jak probíhá cyklus význačné, velké změny, se věnoval slovinský marxista působící v Americe, Slavoj Žižek (jeho knihy vycházejí také u nás, „Violence“, 2008, česky „Násilí“, 2013). Rozepisuje se tak, že na počátku vznikne veřejná nespokojená kritika. Když nabírá na významu, připojí se ti, kdo v jejím smyslu tvořivě uvažují, ale i ti, kdo sledují příležitost, že by se mohli dostat nahoru, na místa, která zabírají nynější předáci. Zostřují kritiku, vemlouvají se do veřejného mínění a spolčují se a chystají svůj převrat. Po něm lidem zvolna dochází, že vzniklo něco jiného, než si představovali, a vznikne nová kritika. Buď ještě dojde k nápravě, nebo nový režim se drží, jak může. Slovinský autor dodává, že by nebylo špatné zůstat u původní lidové kritiky a zesílit ji.

thinking_slowŽe by někdo získal Nobelovu cenu, třebaže není vzděláním ani profesí ekonom? Stalo se. Daniel Kahneman, psycholog na sanfranciské universitě a dalších amerických vysokých školách, vydal své souborné dílo „Thinking, Fast and Slow“ (2011 v USA a hned za rok u nás „Myšlení rychlé a pomalé“, 2012). A s jakou slávou! Recenzenti psali: „Patří do stejné ligy jako Bohatství národů Adama Smitha…“, „jeho myšlenky měly široce uznávaný vliv na ekonomii…“, „změní způsob, jakým přemýšlíte…“, „naše myšlení má daleko k ideálu…“ atp.

Kahneman je průkopníkem po naší mysli. Dělí myšlení na dva rozdílné systémy a nazývá je „systém 1“, rychlejší, intuitivní, emociální, a „systém 2“, pomalejší, opakovaný a dlouhodobější, rozvážnější, prohlubovaný. Oba mají svou funkci v tom, jak myslíme, jak uvažujeme a jak se rozhodujeme. Je-li na cestě napsáno, že je v cestě překážka nebo se musí zabočit, tedy podle toho si počneme bez uvažování. Jde-li o založení nového podniku, vracíme se k problému a chceme jej pochopit ze všech stran. Složité je uvažovat v situacích víceznačnosti a nejistoty. Pak se vyplatí rozvinout myšlení do několika možností.

Poslední slova Kahnemanovy knihy znějí: „Kdo mají učinit rozhodnutí, si lépe představí hlasy budoucích kritiků, než aby naslouchali hlasu svých pochyb, když budou důvěřovat svým kritikům jako uvážlivým a spravedlivým a když budou očekávat, že jejich rozhodnutí bude posuzováno podle toho, jak bylo učiněno, nejen podle toho, jak nakonec dopadlo.“ Mnoho problémů bývá nerozhodných, mohly by končit tak i onak, jde o to, aby se volil věci a času odpovídající postup.



em. profesor Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc.
Čestný děkan CMC Graduate School of Business
Profesor mezinárodního strategického řízení
Člen Inženýrské akademie při AV ČR
Čestný člen Svazu průmyslu a dopravy
Čestný člen České manažerské asociace
Čestný člen Českého komitétu pro vědecké řízen