Environmentální hlediska jsou nejrizikovější oblastí příštích deseti let

Události spojené s extrémním počasím a přírodní katastrofy, to jsou rizika, která obsadila první příčky žebříčku TOP 5 Globálních rizik. Výsledky vyplývají ze Zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) Global Risks Report, která byla jedním z hlavních tematických pilířů mezinárodní konference v Davosu za účasti tří tisíc světových politických a ekonomických osobností. Česká pobočka Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (Czech Business Council for Sustainable Development – CBCSD) výsledky reportů pravidelně sleduje a nyní přináší stručný přehled závěrů.

 „V letošní zprávě vystupují do popředí výrazně rizika v environmentální oblasti. Jsou to především extrémní výkyvy počasí a přírodní pohromy, což odráží intenzitu a častý výskyt změny počasí včetně hurikánů, sucha a dalších vlivů. Rovněž oblast biodiversity představuje důležitou rizikovou oblast. Jinou prioritní rizikovou oblastí je nebezpečí kyber útoků a krádeže dat, jakož i riziko nebezpečí neplnění mezinárodní klimatické dohody z Paříže“ komentoval výsledky Petr J. Kalaš, viceprezident CBCSD.

Zpráva, která každoročně shrnuje výsledky dotazníkového průzkumu provedeného odborníky WEF mezi 10.000 mezinárodních respondentů, je zaměřena na 5 hlavních rizikových oblastí, které jsou považovány za klíčové z hlediska ohrožení stabilního (udržitelného) rozvoje planety: ekonomické, environmentální, geopolitické, sociální a technologické. Zpráva specifikuje hlavní rizika v každé ze zmíněných kategorií, která shrnuje v časové řadě posledních let podle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich dopadů (viz prezentace). Globálním rizikem je označována nejistá událost nebo okolnost, která, pokud nastane, může zapříčinit v příštích deseti letech významně negativní dopady na mnohé země a průmysl. Právě environmentální hlediska se v posledních třinácti letech dostala do popředí žebříčku Global Risks Report.

Lídr nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě a největší světové demokracie, indický premiér Narendra Modi označil klimatické změny za největší hrozbu civilizace. „Ovlivňují nejen naše zdraví, ale také prosperitu,“ vyjádřil se během svého projevu.

Francouzský prezident Emmnauel Macron na fóru v Davosu oznámil, že Francie do roku 2021 omezí všechny elektrárny na uhlí a změnu klimatu zařadí jako jeden z pěti pilířů do svých plánů na reformu ekonomiky. Z Francie tak Macron chce udělat modelový příklad země bojující proti klimatické změně.

Předseda Mehindra Group, multinárodního holdingu fungujícího ve více než stovce zemí, Anand Mahindra, mluvil o klimatické změně jako o největší byznysové příležitosti století. Oznámil, že všechny společnosti konglomerátu Mehindra budou plnit cíle Pařížské dohody, a to nastavením vědecky podložených cílů v oblasti redukce skleníkových plynů, které produkují. Vyzval své kolegy z byznysu, aby se vzchopili a rovněž sladili své obchodní strategie s Pařížskou dohodou.

Šéf globální pojišťovací společnosti AXA Thomas Buberl oznámil, že klimatická změna se stala realitou už i pro pojišťovací průmysl. Scénář, kdy by globální oteplování dosahovalo 3 – 4 ⁰C, je nepojistitelný. Jako důsledek proto AXA již nebude pojišťovat uhelné projekty a odchází od nich.

Závěry konference v Davosu potvrdily, že environmentální změny jsou naléhavé a nemohou být již více ignorovány. Disponujeme pouze úzkým časovým prostorem, ve kterém máme příležitost zvrátit kurz, dříve než bude pozdě. Rok 2018 musí proto být rokem, kdy se lídři po celém světě mobilizují a přijmou výzvu čelit klimatickým změnám.

Veronika Žurovcová