Doporučujeme odbornou publikaci „Management transferu znalostí“

management_transferu_znalosti2Před několika dny vyšla v nakladatelství Professional Publishing Praha odborná publikace:

Zbyněk Pitra, Hana Mohelská a kolektiv: Management transferu znalostí. Od prvního nápadu ke komerčně úspěšné inovaci, ISBN 978-80-7431-145-1

Domníváme se, že by neměla uniknout pozornosti českých manažerů. Proto uvádíme stručnou informaci o jejím obsahovém pojetí.

Publikace se zabývá aktuálním problémem společenského významu a úlohy inovací pro zvyšování konkurenceschopnosti. Autoři upozorňují na skutečnost, že inovace je svou podstatou primárně podnikatelský fenomén. Podle jejich názoru je příčinou neúspěchů mnoha slibných inovačních aktivit právě podcenění této skutečnosti a realizace inovačního řešení jako využití nových technologií při tvorbě nových produktů a služeb. Přitom nijak nezpochybňují význam aplikace nových vědecko-výzkumných poznatků pro výsledný úspěch inovace. Zdůrazňují však nutnost jejich zapojení do tvorby inovací jako součásti širšího procesu transferu znalostí od prvního nápadu až ke komerčně úspěšnému výstupu.

Publikace je rozčleněna do pěti kapitol, věnovaných jednotlivým aspektům systémového přístupu k tvorbě inovací v pojetí tří základních etap postupu: specifikace zadání inovačního projektu, řešení inovačního projektu a implementace výsledků inovačního projektu. V první kapitole autoři definují základní pojmy, se kterými v textu pracují a upozorňují na řadu mnohdy obecně sdílených omylů v jejich praktické interpretaci. Především zpřesňují význam kreativity pracovníků pro tvorbu inovačního řešení, která v jeho jednotlivých fázích vyžaduje jiné formy uplatnění i odlišné metodické nástroje provádění. Ve druhé kapitole se zabývají různými modely managementu znalostí a podmínkami pro jejich účelné využití při realizaci zvolené inovační strategie organizace. Specifickou pozornost přitom věnují formám interní a externí komunikace při šíření znalostí mezi aktéry tvorby inovačního řešení, jehož efektivita se zvyšuje otevřením inovačního procesu organizace partnerům ze strategické aliance – inovačního podnikatelského ekosystému. Třetí kapitola se zaměřuje na problematiku volby cílů inovačního řešení a zajištění podmínek jejich dosažitelnosti účelnou realizací scénářů implementace inovační strategie. Autoři přitom zdůrazňují nutnost strategické flexibility organizace, která musí dokázat rychle a pružně reagovat na aktuální vývoj dnešního globálního světa. Má-li být organizace strategicky flexibilní, musí být připravena neustále měnit své podnikatelské chování, procházet permanentními procesy organizační transformace. Jejich sladěním s potřebami implementace inovační strategie se zabývá čtvrtá kapitola. Poslední pátou kapitolu autoři věnují komplexní analýze sociálně-psychologických aspektů managementu procesu transferu znalostí. V této kapitole zdůrazňují podstatnou skutečnost, že příčinou ztráty inovačního tempa a tím i konkurenceschopnosti řady organizací není ani tak jejich nedostatečná technologická a kapitálová síla, ale spíše sociálně-psychologické bariéry podporující neochotu měnit stávající pracovní návyky, nedostatek odvahy riskovat a zejména neschopnost opustit zónu komfortu stávajícího podnikání.

(Z lektorského posudku prof. V. Korába z podnikatelské fakulty VUT Brno)