ČMA: Dejme ředitelům škol více peněz a pravomocí

Zvýšit rozpočet na vzdělávání na úroveň vyspělých zemí, změnit způsob financování školství tak, aby více zohledňoval kvalitu, zvýšit finanční samostatnost ředitelů škol, výrazněji podpořit prvky duálního vzdělávání a propojování škol a firem. To jsou některé návrhy, které vyplynuly z diskuzního setkání České manažerské asociace (ČMA) s názvem Vzdělávání pro zítřek. Akci organizoval ČMA – Regionální klub Severovýchodní Čechy. 

S manažery přišli diskutovat radní Královéhradeckého kraje Martina Berdychová a také radní z dalších dvou krajů, kteří mají ve své gesci školství, tedy za Pardubický kraj Bohumil Bernášek a za Liberecký kraj Petr Tulpa. Diskuzí prováděl Pavel Kafka, prezident ČMA.

Nástup nových technologických trendů a Průmyslu 4.0 podle některých studií přinese zánik až tří čtvrtin existujících oborů a profesí, což přináší nové požadavky na absolventy škol. Současný český vzdělávací systém na tuto situaci není připraven, shodli se účastníci diskusního fóra Vzdělávání pro zítřek.

Vzhledem k tomu navrhuje ČMA zvýšení rozpočtu na školství o 1 – 2 % HDP. Dnes plyne na vzdělávání v ČR zhruba 3,4 % HDP, kdežto vyspělé země investují do vzdělanosti lidí alespoň 5 % HDP. Na tuto úroveň by se školství mělo dostat. Ruku v ruce s tímto požadavkem členové ČMA prosazují další kroky ve změně systému financování, které by vedly ke zvýšení kvality.

V této souvislosti ČMA, její Klub pedagogického manažera, navrhuje poskytnout ředitelům škol větší finanční samostatnost a více pravomocí. Ze současných zhruba 5 % by mohli spravovat alespoň 20 %. „Ředitelé jsou často dobrými manažery, dejte jim větší prostor pro rozhodování a nechme je dělat jejich práci,“ říká zástupce Klubu Jan Řehák.

Zvyšování náročnosti a kvality vzdělávací soustavy by podle zástupců krajů mohlo napomoci například sjednocení minimální úrovně úspěšnosti přijímacích zkoušek na střední školy. Společně s manažery se shodli na smysluplnosti zařazení matematiky do maturit.

Pro manažery je také zásadní, aby měli k dispozici prognózu vývoje a potřeb pracovního trhu v perspektivě pěti až deseti let dopředu. Týkat by se měla jak kvality, tedy co mají žáci a studenti umět, tak kvantity, to znamená počtu požadovaných pracovníků pro jednotlivé profese a regiony.

Diskutující včetně přítomných radních tří krajů se shodli na nutnosti další podpory prvků duálního vzdělávání, s nímž kraje už mají dlouholeté zkušenosti. “Náš kraj dlouhodobě podporuje spolupráci škol a průmyslových firem. Jedná se o odborné výcviky, praxe u zaměstnavatelů, stipendijní programy či stáže pedagogů. Zaměstnavatelé jsou zapojení do tvorby školních vzdělávacích programů. Odborníci z praxe se účastní i teoretické odborné přípravy nebo profilových částí maturit,” uvedl radní Bernášek. Podobně se ve svých příspěvcích vyjadřovali i ostatní radní.

Debatovalo se také o stavu spolupráce škol a firem. Jako příklady dobré praxe byla zmíněna spolupráce Středního odborného učiliště Svitavy s firmou Rehau a Průmyslové střední školy Letohrad s firmou Schaeffler, partnerství Střední školy obchodu, řemesel a služeb Žamberk se společností Bühler a Konzum.

Milan Mostýn