234. PMK s Janem Campbellem: Hledejme příčinu příčin

img_9582

Večer s důrazem na kritické myšlení a nahlédnutí za roh toho, co je nám předkládáno. Takový byl 234. Pražský manažerský klub (PMK), který se konal již podruhé na novém místě – v hotelu Clarion. Předseda PMK Ivo Gajdoš si jako hosta pozval Jana Campbella, poradce a bývalého vedoucího koordinační kanceláře EU programu TACIS.  Témat k probírání bylo mnoho, času omezeně.

Jan Campbell, ať už mluví o oblasti hospodářské, ekonomické či politické, vždy zdůrazňuje způsob myšlení, který v daných úvahách používáme, a roli historie, která je všudypřítomná. Většina lidí běžně používá lineární myšlení, které však není vždy správné a adekvátní. Campbell vzápětí dodává příklady, jak lze na věci nahlížet jiným pohledem. „Při zkoumání problémů je potřeba hledat příčinu příčin,“ „Kvalitu věci určuje množství negativních charakteristik, nikoliv množství těch pozitivních“ a „Klíčová otázka je, co ztratím, když si něco pořídím.“ Velkou otázkou také je, jak získávat pravdivé informace. Campbell říká, že pozorováním světa. S tím však souvisí tzv. patologické vědy, tedy vědy o tom, že věci nejsou takové, jak se nám jeví. Vezměme si například manažerský obor, kde bylo vymyšleno nespočet technik, avšak ani jedna z nich nevydržela déle než dva roky. „Základním prvkem je informace. Dnešní informace nejsou nic jiného, než reprodukce těch starých,“ doplňuje Campbell.

V oblasti hospodářské je podle Campbella důležité si uvědomit, že kapitalistický systém prochází transformací, je to systém založený na extenzivitě – stále se musí něco vydělávat a prodávat. Takový systém nemůže efektivně fungovat. „Dostáváme se stále blíže peklu a nechceme si to připustit.“ Zásadní je si uvědomit, že problémy, které před námi stojí, nejsou ničím proti problémům, které nás teprve čekají, pokud ty současné nebudeme řešit.“ Základní princip rizik spočívá v tom, že ekonomika je směna s předpokladem komunikace a důvodem směny je nerovnováha mezi aktuálním a možným. Roli hraje také složitost ekonomiky, která má tendenci vzrůstat.

Campbell zdůraznil výčet hlavních vlivů na vývoj světa. Na první místo zařadil důstojnost člověka: „Jakmile není na prvním místě, společnost se nachází v ohrožení.“ Následně zmínil geopolitické změny islámského světa versus válka – mír a následky pro vývoj v Evropě, digitalizaci společnosti versus rozvoj demokracie a politického života, vzestup Číny versus reakce Euroatlantické společnosti a sestup Evropské unie a s ním spojené zachování strategie USA.

Za společného jmenovatele všech problémů Campbell označil nedostatek odpovědnosti všech typů národních a evropských elit a nepřítomnost kritického myšlení a hodnocení kvality. Zmínil také odcizení od skutečného života a neochotu ke změně. „Avšak největším problémem je pokrytectví pramenící ze zrady přirozených a tvorby umělých hodnot,“ uzavírá Campbell.

This slideshow requires JavaScript.