230. setkání PMK

Při vínu a kraslicích zásadní náměty do diskuze

IMG_7156

Celou fotogalerii naleznete zde.

Vpravdě významné bylo 230. setkání členů a hostů Pražského manažerského klubu, které se odehrálo v Praze v hotelu Amarilis 17. března mimo jiné jako vzpomínkové. Před 25 lety, také v březnu, tedy v roce 1991, byl založen právě tento klub jako první v klubové historii České manažerské asociace. U zrodu stál, tak jako dnes, Ivo Gajdoš, který tento klub stále vede. Za čtvrtstoletí své existence uvítal ve svých řadách nespočet osobností a přizval ke spolupráci velké množství manažerů a manažerek, podnikatelů i podnikatelek, výjimečných lidí  nejrozmanitějších oborů, obdivuhodných výsledků, atraktivních řečníků, inovátorů, vizionářů.

Tentokrát si dostaveníčko na klubové půdě dali také delegáti ČMA, kteří budou již brzy reprezentovat své kluby na výročním zasedání vrcholného orgánu ČMA – Shromáždění delegátů. Mezi jinými například senátorka Eva Syková, čestný prezident ČMA Ladislav Macka, současný prezident Pavel Kafka, členové revizní komise Zdeněk Kubín a Roman Balogh, Václav Liška z ČVUT.

Očekávané bylo například vystoupení Václava Lišky, předsedy Klubu mladých manažerů ČMA. Ten paradoxně nepatří k nejmladším, naopak k těm moudřejším, přesto z určitých strategických důvodů i díky zkušenostem z práce se studenty převzal otěže právě tohoto klubu. Klub v posledních dvou letech procházel proměnou nejen personální, ale i programovou. Nový směr rozvoje, jenž klub získal v posledních dnech, by měl plnohodnotně etablovat klub mezi ostatní a nastavit činnost tak, aby se stal atraktivní platformou pro nastupující generaci manažerů. Měl by sdružovat zájemce, kteří působí v předních manažerských pozicích ve firmách či úřadech, anebo se chystají na této dráze již brzy zakotvit a studenty. Základem snažení budou sekce klubu v regionech, na vysokých školách a ve firmách. Na tom se nyní usilovně pracuje. Oč přesně půjde?

Václav Liška vidí jako klíčové body těchto pět oblastí:

  1. Studentské Kluby mladých manažerů na jednotlivých vysokých školách (po vzoru fungujícího Klubu na VŠE), které budou organizovat podle potřeb a zájmu svých členů různé aktivity /přednášky zkušených manažerů, studentské akce, výměnu zkušeností, návštěvy firem.
  1. Firemní Kluby mladých manažerů v podnikatelských subjektech, které budou sdružovat mladé pracovníky na různých řídících, manažerských pozicích ve věku do 35 let. Cílem jejich aktivit bude výměna zkušeností a poznatků mladých manažerů ve firmách – rozvoj jejich osobnosti a prohlubování řídicích dovedností.
  1. Vznik informační platformy, do které budou moci jednotlivé Kluby (viz bod 1 a 2) zadávat akce, přednášky atd. k informaci pro všechny členy KMM ČMA. Akce budou rozděleny v zásadě do tří skupin
    a. Uzavřené – pouze pro členy daného klubu – akce budou prezentovány pro inspiraci ostatních klubů.
    b. Otevřené – akce budou určeny všem členům Klubu mladých manažerů na VŠ či ve firmách.
    c. Konzultativní – jedná se o akce 2 či více Klubů vysokoškolských a Firemních k vzájemné výměně zkušeností a rozvoji relevantních dovedností.
  1. Stínovaní pro mladé manažery – pilotní projekt , kdy mladý manažer bude v daném období účasten aktivit zkušeného vrcholového manažera (rektor, děkan VŠ, generální ředitel, jednatel, předseda představenstva či člen vrcholového vedení firmy, předseda velké neziskové organizace apod.). Tato aktivita umožní „ nahlédnout“ mladým manažerům do života vrcholového manažera, pro kterého zase bude zajímavá zpětná vazba.
  1. Metodické aktivity – v případě zájmu je možné realizovat i další aktivity přispívající rozvoji dovedností a znalostí mladých manažerů – může se jednat o přednášky, semináře vybraných špičkových manažerů z ČR i zahraničí, vydávání různých publikací apod.

Inspirativní byla vystoupení některých dalších přítomných, kteří se tak trochu ironicky dotkli situace ve vzdělávání mládeže, byrokracie v inovacích, a aktivit v rozmanitých projektech, ať již se týkají financování, nebo jejich zaměření. Kritiku zasloužilo pravidlo, které určuje vědcům stále více publikovat vědecké práce místo toho, aby měli čas a prostor přispět k aplikaci svých poznatků do praxe.  Ta nepotřebuje, aby se stále jen psaly odborné články, jež jsou dnes měřítkem určité úspěšnosti autorů v akademické sféře, ale aby zbýval čas předat teorii životu.  Psaní je náročné na čas, který posléze chybí při zavádění nového do života – aby se mohlo dříve novými postupy léčit, vyrábět, rekonstruovat, stavět, exportovat. Na tom se shodli jak majitelé firem, jejich ředitelé, tak i reprezentantka ČSAV Eva Syková. Společně dali vedení ČMA podnět k tomu, zda i na toto téma by bylo vhodné vyvolat celospolečenskou diskuzi, na základě které by se určité procesy zjednodušily, ušetřil se čas a energie a cenné výsledky práce by lidem dříve mohly sloužit. I vědu, stejně tak jako čerpání finančních prostředků z různých zdrojů nebo samotnou výrobu zatěžuje narůstající nesmyslná administrativa, jež vytěsňuje zdravý rozum. Byl zmíněn příklad Izraele, který byl nazván „start-up nation“, jak zdůraznil místopředseda Izraelsko-české obchodní komory Petr Beneš.

Předvelikonoční večer zpestřila dvě báječná vystoupení. Jedno patřilo Tomáši Milichovi, který zastupoval firmu OVUS-podnik živočišné výroby. Patří k předním inovátorům sortimentu v produkci vajíček na českém trhu, například se skořápkou zbarvenou do modra, zelena či temně hněda (Indiánská vejce). Další postavou, která se dostala do centra pozornosti, se stal Dalibor Salivar s ochutnávkou 12 vzorků vín sicilských a maďarských spojenou s emotivním výkladem, jež ostatní přesvědčila o exkluzivní nabídce formou velkoobchodu. Jeho firma se jmenuje Víno SD – Dalibor Salivar.

Večer Pražského manažerského klubu splnil očekávání: setkání osobností nebylo samoúčelné, ale přineslo zajímavé nápady a nové kontakty. Start do příštího čtvrtstoletí to byl noblesní. Co víc si přát.

.

pro ČMA vitaPR, Eva Brixi